Kousek od dálničního mostu u táborské příměstské části Stoklasná Lhota stojí na první pohled obyčejný modrý železný kontejner. Že nebude jen tak ledajaký, napovídá to, že je prostor kolem něj střežený kamerou. Pro obyvatele Tábora je to velmi zásadní a dlouho očekávané zařízení, které pomůže zlepšit kvalitu vody v údolní nádrži Jordán.
Její historie sahá až do roku 1492. Tehdy vznikla přehrazením Košínského potoka a sloužila k zásobování města pitnou vodou. Později začala být využívaná i k rybolovu. Dnes slouží převážně k rekreaci. Tu však v letních měsících často ohrožuje kvalita vody. Kvůli zvýšenému množství sinic je zelená a bývá nevhodná ke koupání.
„Může se zdát, že jsme daleko od Jordánu. Jsme ale momentálně u jednoho z jeho přítoků, u Košínského potoka. Právě do těchto míst jsme nechali umístit srážecí stanici fosforu. Nad potokem jsou obce, jež nemají čističku odpadních vod. Voda tak má přebytek fosforu, který postupně doteče až do Jordánu a je potravou pro sinice. Ty se tam množí,“ tvrdí Jakub Dvořák z odboru životního prostředí města Tábor (OŽP).
Díky stanici se bude do potoka dávkovat srážedlo fosforu, kterým je síran železitý. „Ten zajistí, že se bude fosfor srážet a sinice v Jordánu nebudou mít potravu. Jejich množství tím pádem klesne,“ vysvětluje.
Největší část kontejneru zabírá nádrž na srážedlo, ta má objem 12 metrů krychlových. Důležitá jsou i dvě dávkovací čerpadla. „Nezbytná pro chod je také elektrocentrála a baterie, kterou můžete vidět v pravé části kontejneru. Uvažovalo se o využití fotovoltaických panelů, ale kvůli vysokým stromům v okolí to nebylo možné,“ ukazuje Dvořák.
Pomocí čerpadel srážedlo putuje ze stanice podzemním potrubím několik desítek metrů až k potoku. Na konci se pak nacházejí trysky, které dávkují jeho potřebné množství. Součástí stavby jsou i tři skruže. I ty jsou pro chod stanice nezbytné.
„Z prostřední vedou trysky do potoka. Ze dvou krajních jsou vyvedené sondy měřící pH, teplotu a vodivost vody a také je zde umístěný hladinoměr, který nám udává aktuální množství vody. I to je pro dávkování důležité. Když je například na jaře vyšší průtok, bude se přidávat více srážedla,“ předvádí.
Stejné hodnoty se měří i na výtoku z Malého Jordánu. Hotovou stavbu si radní převzali letos v lednu. Od března běží její zkušební provoz. Městský rozpočet akce do této chvíle vyšla na 5,5 milionu korun. Tím ale investice rozhodně nekončí.
„Následný monitoring bude stát další 4,5 milionu na dva roky. To bude pokračovat zkušební provoz, při kterém se budou odchytávat případné nedostatky. Doufáme, že po dvou letech bude výstupem hotový provozní řád, na základě kterého budeme soutěžit provozovatele,“ dodává Vladimíra Sedlová, vedoucí oddělení samosprávy OŽP.
„Srážení fosforu však není všelék. Kvalitě vody pomůže výrazně, ale ne maximálně. Dokončením stanice však opatření na Jordánu neskončí,“ uvádí místostarosta města Radoslav Kacerovský.
Podle vědců je v průměru v Jordánu 20 až 40 mikrogramů fosforu na litr, někdy bývá až 80 mikrogramů. Pro rekreační využití je ideální hodnota pod 20 mikrogramů na litr. Těchto hodnot se odborníci budou snažit docílit.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
