„Díky výborné spolupráci dárců jsme aktuálně schopni uspokojit veškeré požadavky kolegů z klinických oborů,“ předesílá Iva Nováková, mluvčí nemocnice v Českých Budějovicích. „Zároveň se nám však tenčí zásoby většiny krevních skupin. Navíc začalo období dovolených, kdy řada dárců bude mimo region. Budeme tedy rádi i za dárce, kteří třeba delší čas nedarovali nebo darování krve teprve zvažují,“ doplňuje.
Zájemci o darování krve mohou na území Jihočeského kraje využít 16 odběrových míst Českého červeného kříže (ČČK), z nich čtyři jsou přímo v areálech nemocnic. Možnost darovat krev nabízejí nemocnice v Písku, Táboře, Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci.
V jižních Čechách je podle údajů ČČK nyní téměř 14 tisíc dobrovolných dárců. Nejvíce jich je v Budějovicích, loni jich napočítali 8 217. Naopak nejméně jich je na Strakonicku a Českokrumlovsku, kde se jejich počet pohybuje od šesti do sedmi set.
Přestože jsou čísla poměrně vysoká, nemocnice upozorňují, že k dosažení ideálního stavu by dárců bylo potřeba ještě více. „Odhadujeme, že nám schází přibližně 200 dárců,“ vyjádřil se Jiří Holan, ředitel písecké nemocnice. Ta aktuálně registruje okolo 1 800 dárců. Může se tak stát, že když nastane zvýšená potřeba, mohou docházet zásoby určité krevní skupiny.
„Takovéto situace pak nemocnice většinou řeší oslovením dárců s příslušnou krevní skupinou,“ objasnila mluvčí Jihočeských nemocnic Kateřina Koželuhová.
Situaci s odběry krve částečně zkomplikovala i pandemie covidu, a to hned dvojím způsobem. „Pandemie značně prodloužila dobu mezi jednotlivými odběry. Darovat krev totiž bylo možné až měsíc po vyléčení nemoci,“ řekla Koželuhová s tím, že zásoby krve se tak doplňovaly pomaleji.
Na podzim plánují akci Upíři ve škole
Tento výpadek pravidelných dárců však částečně vyvážil odklad velkého počtu méně závažných operací. K nim už se však lékaři vrátili a odběr krevních zásob je tak v současné době nadprůměrný.
„Zájem o transfuzní přípravky je po obnovení operací opravdu větší. Za tento rok jsme vydali již 1 221 krevních infuzí, což výrazně přesahuje množství z minulých let,“ sdělil Holan.
Největším problémem všech odběrových center je však stárnutí dárců a zatím spíše neúspěšné snažení o nalákání nových a mladších zájemců. Odběrová centra se to snaží řešit spoluprací jak s ČČK, který nedávno spustil několik televizních kampaní, tak i spoluprací se sportovními kluby, středními školami, soukromými firmami nebo například s vězeňskou službou.
„Na letošní podzim plánujeme například již tradiční akci Upíři ve škole, která je určená pro nové dárce z řad studentů,“ přiblížil Holan.
K darování krve motivují své klienty i zdravotní pojišťovny, které jim poskytují mnoho výhod. „Příspěvek až tři tisíce ročně může dárce čerpat na rehabilitační a rekondiční aktivity lázeňského typu a dentální hygienu nebo balíček dentální hygieny zakoupený v lékárně. Po darování krve mají lidé také nárok na placené volno,“ popsala za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu Jana Sixtová.
Nalákat mladé prvodárce však není jediný problém. Holan poukazuje i na to, že se nemocnicím nedaří si je dlouhodobě udržet. „U prvodárců je velký problém s jejich návratností, neboť jde často o studenty, kteří se po skončení studia vracejí do místa svého trvalého bydliště,“ shrnul.
Dobrovolné dárce nemocnicím přebírají i jiné instituce, které dárcům za odběr tělních tekutin nabízejí finanční odměnu. „V posledních měsících navíc pozorujeme u dárců trend, že ačkoli jsou objednaní na konkrétní termín, nedostaví se bez omluvy, čímž blokují termín jiným dárcům. To připisujeme otevření nového plazmacentra v Písku, kde dárci dostávají odměnu za darování plazmy,“ doplnil ředitel nemocnice Holan.
