Vildův mlýn stojí kousek od náměstí v Jistebnici mezi potokem Cedron a silnicí na Sedlec-Prčice. Dům je v dezolátním stavu. Jeho obyvatel, svérázný výtvarník Vilém Štěpánek, představitel art brut, zemřel v roce 2015 a nedlouho poté město Jistebnice jako jeho majitel uvažovalo o zbourání. Proti demolici však vystoupil Spolek Sedlecká.
„Měla jsem o ten dům strach. Je připomínkou historické zástavby obce. Nemá ideální polohu, ale atmosféra světla v něm je úžasná. Lidé, kteří v turistické sezoně dům navštívili, tu mnohdy zůstali a užívali si chvíle zde,“ vysvětluje architektka Bohumila Mrzenová, která záchranný spolek v roce 2017 založila s Miloslavem Vavříkem a Vladimírem Švestkou.
Díky finančnímu přispění místního občana Blahoslava Němečka se dobrovolníkům podařilo mlýn letos v březnu odkoupit. Od června v něm pak na 30 lidí provozovalo provizorní infocentrum.
„Je dobře, že se s mlýnem začalo něco dělat. Je to kus naší historie. Infocentrum je super nápad. Návštěvnost tam je a konečně mají turisté možnost se někde zastavit a dozvědět se o Jistebnici víc. Je škoda, že se obec více nezapojuje,“ hodnotí rodačka Jitka Dopitová.
Během necelých tří prázdninových měsíců navštívilo místnosti mlýna 1 053 lidí z různých koutů republiky. Pro infocentrum hovoří i to, že na Jistebnicku se potkávají turistické oblasti Čertovo břemeno a Toulava.
„Infocentrum na náměstí je, ale funguje jen v provozní době radnice, to je pro turisty málo. Zájem nás velice překvapil. Myslím, že by si Jistebnice nějaké rozšířenější zasloužila. A to kdekoli. Co se týče mlýna, u něj nám jde především o to, aby žil,“ říká Bohumila Mrzenová.
Architektka dodává, že by z něj spolek chtěl udělat osadní dům, který by sloužil k setkávání a přes výstavy připomínal bohatou historii a osobnosti města.
„Známý je Jistebnický kancionál nebo lidé, jako zakladatel Tábora Petr Hromádka, výtvarníci Richard Lauda a Jan Kunovský, zpěvák Jan Toužimský, cyklistická rodina Rybaříkových a další,“ vyjmenovává a dodává, že na dobrovolnické bázi už informační centrum provozovat nechtějí.
Vildův mlýnPrvní zmínka o mlýně je z roku 1830, kdy ho zachycuje katastrální mapa. Podle architektonických prvků se dá předpokládat, že byl postaven už o sto let dříve. Původně nesl název podle původních obyvatel Slabův mlýn, dnes mu mnozí říkají podle posledního obyvatele Štěpánkův nebo Vildův. Atmosféra domu byla ale vzhledem k minulosti tíživá a skličující. Vilémův otec byl za druhé světové války kolaborantem s nacisty a po válce se oběsil. V roce 1955 se mlýnské kolo zastavilo a o tři roky později byl rodině majetek zkonfiskován s tím, že Vilém může v domě dožít. Do své smrti výtvarník nosil tmavé oděvy, načerno nabarvené nehty a vlasy, byl nepřehlédnutelnou postavou, a tak se později mlýn jmenoval po něm. Kvůli minulosti Spolek Sedlecká nechal dům vysvětit, od té doby je v něm podle něj příjemněji. Dům podle architektky Mrzenové slouží jako ukázka klasické architektury jihočeské vesnice. Do základní hmoty od 50. let stavebně nikdo nezasahoval, stále tak skrývá detaily, jako je kamenné vstupní ostění nebo klenba zvaná česká placka. Uprostřed stavení navíc dosud stojí černá kuchyně a na místo nikdy nebyla zavedena voda ani kanalizace. |
„Střídali se tu dobrovolníci napříč vzděláním i věkem, a ačkoli nás to obohatilo, stálo nás to hodně sil a času. Spočetli jsme, že na pokračování infocentra by stačilo šedesát tisíc korun. Mohla by to být fajn brigáda pro studenty či seniory. Městu bychom předali zaběhnutou věc i know-how,“ sděluje Mrzenová.
Vedení města to nechává zatím otevřené a o vybudování informačního centra chce jednat na příštím zasedání zastupitelstva.
„Je pravda, že infocentrum na radnici funguje nyní omezeně, kiosek s turistickými artefakty je zavřený. Iniciativa Spolku Sedlecká ukázala, že by se tu uživilo a jaká by mohla být cesta,“ říká starosta Jiří Popelka s tím, že město, které hospodaří se zhruba čtyřicetimilionovým rozpočtem, má i dost svých zajímavých objektů, kde by mohlo turistické centrum případně vzniknout.
„Odhad 60 tisíc korun na brigádníka je fajn, částka by se uvolnit z rozpočtu dala, ale realita by pro nás jako zaměstnavatele byla jiná. Šlo by o právní vztah, navíc bychom museli zaměstnanci zajistit podmínky k výkonu, to dobrovolníci plnit nemusejí. Iniciativu spolku hodnotíme kladně, je fajn, když někdo něco dělá, a rozhodně nechceme s nikým bojovat, ač názory lidí ve městě jsou různé,“ doplňuje starosta.
Pokud radnice provoz infocentra ve mlýně nepodpoří, příští rok už ho tam turisté pravděpodobně v této podobě nenajdou. Aktivita spolku tím však neskončí. V plánu zejména je dát mlýnu novou střechu, k tomu je potřeba 600 tisíc korun. Ty se Spolek Sedlecká snaží vybrat přes veřejnou sbírku, dobrovolnými příspěvky či akcemi. Zatím je na transparentním účtu zhruba 170 tisíc.
Příští rok by dobrovolníci rádi mlýn připojili k vodovodnímu řadu a udělali tam posezení u kávy. Divadelní hru Mikulášovy patálie přijede sehrát Divadelní spolek Kašpar. Osvědčil se i prodej tašek s potiskem, loni se prodávaly se Štěpánkovým obrázkem, letos jsou s logem mlýna od Jana Kunovského.
