Starostou Jindřichova Hradce jste se stal za dramatických okolností, kdy byla odvolána celá městská rada v čele se Stanislavem Mrvkou. Panovala v nové koalici jednoznačná shoda na tom, že město máte vést vy, nebo jste spíše volbou kompromisu?
Dohodli jsme se s kolegy z koalice poměrně rychle, žádný kompromis jsme dělat nemuseli. Myslím si, že k pádu předchozí rady vedl hlavně rozkol v ČSSD, v níž pan Mrvka před odchodem ke Změně 2020 působil. Já osobně jsem s touto změnou až tak velký problém neměl, ale jako koalice jsme se shodli jinak.
Co podle vás můžete městu jako starosta nabídnout?
Jsem místní rodák a hlavně patriot a sedmnáct let jsem pracoval v hradecké nemocnici. Město znám velmi dobře a mám tu spoustu blízkých lidí. Nebojím se velkého pracovního nasazení a mám i chuť se podílet na změnách, které Jindřichův Hradec posunou někam dál.
Jan Mlčák (62 let)Narodil se 11. září 1957 v Jindřichově Hradci. Studoval na Provozně ekonomické fakultě Vysoké školy zemědělské v Praze a v postgraduálním studiu pokračoval na pražské Vysoké škole ekonomické. Získal také titul na Nottingham Trent Univerzity ve Velké Británii. Je ženatý, má dvě dospělé děti. Ve volném čase rád sportuje, v minulosti hrál aktivně stolní i klasický tenis, dnes se věnuje golfu. Jeho zálibou je také alternativní medicína. |
V čele Jindřichova Hradce stojíte asi měsíc a půl, už jste se stihl seznámit s náplní vaší práce?
Dá se říci, že ano, je to práce o dvou směnách. Ta první představuje rutinu, kdy musíme udržovat úřad v chodu, ať se děje, co se děje. Na druhou stranu se musím seznámit s agendou vedoucích odborů a jejich problémy. Ve vedení města jsem působil už dva roky jako radní a šest let jsem v zastupitelstvu, takže mám pocit, že do nejzásadnějších věcí alespoň trochu vidím. Určitě to nebylo tak, že bych nevěděl, do čeho jdu.
Je to velká změna na rozdíl od vedení pelhřimovské nemocnice?
Je to hlavně úplně jiná práce. Nemocnice je větší subjekt, čemuž odpovídal i rozpočet a počet zaměstnanců. Má ale jasně vyprofilovanou činnost, zatímco město pracuje se širším záběrem. Práce pro město je od začátku velmi zajímavá a baví mě.
Jakou máte jako člen vedení města agendu?
Na starosti mám úsek interního auditu, městskou policii a úzce spolupracuji s kanceláří odboru starosty. Nově jsem si také přibral finanční odbor. Je to oblast, která je stěžejní pro funkci jakékoliv organizace a myslím si, že z nemocnice k tomu mám dostatek zkušeností. Mimo jiné jsem také jeden ze dvou jednatelů Služeb města zajišťujících městské hospodářství Jindřichova Hradce.
Novou koalici od počátku provází nálepka nesourodého slepence mnoha stran. Jaký z ní máte po několika týdnech spolupráce pocit?
Díky tomu, že se všichni známe už delší dobu, tak jsme také věděli, co od sebe můžeme očekávat. Jindřichův Hradec není bůhvíjak velké město, v tomhle to máme přeci jen jednodušší. Nemyslím si, že bychom zatím narazili na nějaké téma, které by nás zásadně mělo rozdělovat.
Plánujete zapojit opozici do rozhodování o městě?
Nepochybně bude její hlas důležitý. Sám jsem byl čtyři roky na druhé straně barikády a vím, jak je těžké cokoliv odtud prosadit, i když se jedná o rozumný návrh. Dobře si uvědomuji, že od opozice můžeme dostávat dobrou zpětnou vazbu. Je to pro nás svým způsobem nastavené zrcadlo.
Myslíte si, že bude v současném složení konstruktivním článkem?
O tom nepochybuji, protože v ní zasedají velmi zkušení politici a funkcionáři města. Pokud bude z obou stran vůle a chuť spolupracovat, můžeme díky ní jako město mnohé získat.
Deset let jste vedl nemocnici v Pelhřimově. Zůstáváte i nadále jako starosta v jejím čele?
V žádném případě, to ani nejde. Hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek mě pro funkci starosty z jejího čela na konci června uvolnil. Není totiž technicky možné zvládat obě práce současně – a nikdy mě ani nenapadlo se o takovou věc pokoušet.
V minulosti jste také vedl nemocnici v Jindřichově Hradci, z jejíhož čela jste byl před deseti roky vedením Jihočeského kraje odvolán. Kam se podle vás za tu dobu posunula?
Myslím si, že je to konečně dobudovaná nemocnice a jako celek kompletně stavebně vyřešený objekt. Podle mě je nyní jedna z nejhezčích v celém kraji. Mrzí mě, že jsem ji musel tehdy opustit, ale dívám se na to tak, že to asi muselo být. Jinou možnost než odejít jsem neměl.
Jak bude radnice pod vaším vedením nemocnici podporovat?
Město nyní pomáhá každoroční dotací a o podporu rozhodně nepřijde, protože se jedná o nejvýznamnější instituci a zároveň největšího zaměstnavatele ve městě. Už když jsem byl v opozici, tak jsme pro nemocnici zajistili asi půlmilionovou podporu z rozpočtu města. Pokud nás nemocnice požádá v případě nouze nebo důvodné potřeby o nějakou pomoc, ať už po finanční, materiální, nebo jiné stránce, jsme připraveni jí kdykoliv vyhovět.
Koronavirus ovlivnil životy a chod mnoha lidí a společností. Plánujete těm nejhůře postiženým podnikům jako město v budoucnu nějak pomoci, pokud dojde ke zhoršení situace?
To se dělo prakticky hned po začátku epidemie a všichni, kdo museli zavřít své živnosti, dostali od města finanční příspěvek. Odpustili jsme nájmy také místním ubytovatelům a město reagovalo i na jednotlivé žadatele, pokud skutečně měli nárok na pomoc. Jestli přijde nějaká další vlna omezování provozu, tak rozhodně naše podnikatele podpoříme. Je to jednoznačně v našem zájmu, aby město nebylo zcela paralyzované.
Vidíte v Jindřichově Hradci nějaká bolavá místa?
Jednou z hlavních priorit je pro mě rozhodně bytová politika města. Lidé z Hradce postupně odcházejí a nové rodiny se zde moc neusazují. Musíme tedy připravit pozemky jak pro výstavbu bytů, tak i rodinných domů. S tím samozřejmě souvisí i snaha o vytváření dalších pracovních míst.
Jedním ze zásadních témat ve městě byla také plánovaná revitalizace Husových sadů, která obyvatele dodnes rozděluje. Vznikly kvůli tomu i dvě petice. Jak se na budoucnost parku díváte?
Petice vznikly hlavně proti kácení stromů v sadech. V současnosti je první etapa úprav ukončená. Co se týká další etapy, určitě se vyhneme dalšímu kácení nebo úbytku zelených ploch. Teď nás na radnici čeká rozhodování, kdo se o další případné úpravy postará.
Už řadu let je velkou neznámou budoucnost zámeckého pivovaru, který v roce 2011 vyhořel. Co byste na jeho místě nejraději viděl?
Podle mě by měl být na místě opět pivovar, o tom jsem přesvědčený. Nemusí být nijak velký, ale byl bych rád, kdyby se ve městě tato tradice obnovila a dále udržovala. Je to také otázka prestiže města. Bude samozřejmě hodně záležet na tom, jestli na rekonstrukci seženeme peníze, ale umím si představit, že by zde kromě pivovaru mohly být i další služby, jako muzeum pivních tradic, nebo prostory využitelné pro společenský život města.
Myslíte si, že by nový pivovar měl potenciál přilákat do města další turisty?
Nepochybně ano, protože spoustu lidí v Česku zajímá výroba piva, a taková exkurze o historii pivovaru zakončená ochutnávkou by mohla pro ně být silným lákadlem. Není to ale jen o pivovaru, máme tu také zámecký areál s bohatou historií a společně s jeho vedením spolupracujeme na propagaci. Jsem rovněž rád, že se podařilo opět otevřít kostel sv. Jakuba.
Napadá vás, jak celkově posílit propagaci města?
Myslím si, že tuto oblast máme velmi dobře zvládnutou. Informační centrum hlásí v sezoně stovky návštěvníků denně a všechny se snaží ujistit, že s návštěvou Jindřichova Hradce udělali nejlepší volbu. Obzvláště nyní je pro nás nesmírně důležité dostat k nám co nejvíce turistů, a když se přes den rozhlédnu po městě, mám pocit, že se to daří.
Do čela města jste se dostal v roce, kdy si místní zámek připomíná kulaté jubileum od první zmínky. Kvůli koronaviru ale na žádné oslavy nedošlo. Hodláte to napravit?
Určitě ano, plánovali jsme velkou oslavu, jejíž součástí měl být pokus o překonání rekordu. Při něm by velké množství dobrovolníků s modrými a žlutými deštníky vytvořilo velkou číslovku symbolizující právě osmisté výročí. Bohužel na to nedošlo, ale chceme místním jako náhradu dopřát alespoň koncert kapely Jelen na náměstí Míru, který se bude konat na začátku září.
