Pro vítěznou kavárnu Perla v paneláku, který místní znají jako Koldům, hlasovalo 260 čtenářů z celkových 1 161. Ze slov českobudějovického historika a fotografa Milana Bindera je jasné, proč.
"Byla nepochybně nejznámější kavárnou v Českých Budějovicích, nacházela se v nejvyšším patře panelového domu na Pražské třídě. Vyhlídka z ní byla úchvatná, velmi krásný byl zejména pohled na Mariánské náměstí, Černou věž a střed města," připomněl Binder.
Výsledky hlasování v Jihočeském kraji můžete vidět zde |
Osobitou atmosféru, jakou měl českobudějovický Mléčný bar na rohu ulic Karla IV. a Divadelní si připomnělo 210 hlasujících, díky nimž získal "Mlíčňák" druhé místo. "V zadní části mléčného baru býval dětský koutek. Zdi tu zdobily pohádkové motivy a pro děti tady byl skutečný pudinkový a šlehačkový ráj," poznamenal Binder.
Radost nad třetím místem, na kterém se umístil se 169 hlasy lovecký zámeček v Maříži u Slavonic, kazí smutný osud této památky. Stával v pohraničním území, které se po roce 1989 nepodařilo oživit a zalidnit. Zámeček postupně chátral až k úplnému rozpadu.
Pozornost si zaslouží i další známá místa
V Českých Budějovicích zřejmě nenajdete člověka, který by si nepamatoval na kdysi vyhlášenou rybárnu v rohovém domě na náměstí u výjezdu do Biskupské ulice.
Obchod sídlil v podloubí na dnešním náměstí Přemysla Otakara II. Tehdy to ovšem ještě bylo náměstí Jana Žižky z Trocnova. Tak se totiž jmenovalo až do roku 1990. "Rybárna nabízela vždy čerstvé a dokonce i živé ryby. Vyhlášené byly také saláty ze zdejší nabídky," říká Binder.
V posledních desetiletích zaniklo v Budějovicích i nepřeberné množství hospůdek a restaurací. Jednou z těch, na které místní lidé asi nejraději vzpomínají, je Železná panna.
Našli byste ji na rohu Biskupské a Široké ulice. Podnik byl známý tím, že hosté si tu v akváriu mohli vybrat kapra, kterého jim potom kuchaři restaurace připravili.
Naopak rájem dospělých požitkářů byly českobudějovické vyhlídkové kavárny, které z města postupně zcela vymizely.
Dalším z míst, které jsme do ankety vybrali, je také kdysi největší českobudějovický bazar Na Číně. Prodávalo se tu zboží všeho druhu a kromě jiného také nábytek. Hodně lidí z Českých Budějovic a okolí má ještě dnes některé vybavení domácnosti, která pochází právě odtud.
V novodobé historii kraje ale zmizely kromě obchodů, restaurací nebo kaváren i některá místa, která měla historickou hodnotu. "Mezi ně se řadí například kostel v Pohoří na Šumavě v Novohradských horách," řekl ředitel Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Petr Pavelec.
Kostel v Pohoří stál v někdejším pohraničním pásmu, v devadesátých letech minulého století postupovala destrukce tak dlouho, až se objekt zřítil. "Takový byl bohužel osud velkého množství někdejších pohraničních obcí a jejich cenných staveb," podotýká Pavelec.
Anglický park a skleník býval kdysi také součástí zámku v Přehořově na Táborsku. "Aristokratické sídlo přestavěla církev na zámek pro dočasný pobyt mnichů a řádového administrátora.
Ostatní ankety najdete zde |
Pak zámek koupil rytíř Kryštof André. Ten zde nechal v první polovině 19. století vysadit dvě lipové aleje a upravil i zámeckou zahradu," říká Pavelec.
V roce 1846 zámek přestavěl Jan Nádherný a posledním majitelem zámku byla rodina Pollakova. "Adolf Pollak jej koupil v roce 1869 a zámek vzorně udržoval. V té době mělo sídlo i nádherný park i skleník," uvádí Pavelec.
Později ale celá rodina Adolfa Pollaka zahynula v koncentračním táboře. Zcela zdevastovaný zámek byl pak na konci minulého století zbourán.