Před 60 lety se zdálo, že se vize promění ve skutečnost a na Mariánském náměstí v Českých Budějovicích vyroste honosná budova divadla. Po problémech třeba s nedostatkem peněz nakonec zůstalo jen u snů, které však opět nabývají na síle.
Zástupci města i ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek v pondělí představili první hmatatelné plány, které mají nový projekt nasměrovat k realitě.
Tady je scénář pro ideální stav, kdy nenastane žádná komplikace, což se ale prakticky nestává. Rok potrvá debata na téma, k jaké variantě se přiklonit při výstavbě nového divadla, kde má sídlit i Jihočeská filharmonie.
V roce 2021 je na programu vypsání architektonické soutěže za osm až 10 milionů korun, o niž je velký zájem i mezi týmy v zahraničí. V roce 2024 začíná samotná stavba na Mariánském náměstí, která bude hotová o tři roky později. To vše za cenu 2,5 až tři miliardy.
Jenže mezitím bude nutné vyřešit celou řadu problémů a úskalí. Nyní je k dispozici studie od renomované německé společnosti Bühnenplanung Walter Kottke Ingenieure. Stála 800 tisíc korun.
„Můžeme tak nyní pracovat se dvěma variantami řešení. První je, že se všechny naše soubory sestěhují do nových prostor na Mariánské náměstí a s námi i Jihočeská filharmonie. Druhá je taková, že by činohra zůstala na současném místě u Malše. Studie zároveň ukazuje, co všechno se má do nového objektu vejít, dodává i odhad ceny tak velkého projektu. Je to zásadní podklad pro další postup,“ konstatoval Průdek.
Na vybrání varianty a celkovou debatu o projektu si chtějí všichni zúčastnění vyhradit přibližně rok. „Pokud bychom se přiklonili k opuštění současné budovy, pak musíme také řešit, jak s ní potom dál naložíme. I o tom se budeme bavit,“ uvedl Juraj Thoma, náměstek primátora pro kulturu.
Německá společnost při přípravě studie vycházela z fungování několika obdobných prostor v německých Drážďanech a Erfurtu či Innsbrucku a Linci v Rakousku. K tomu pak divadlo s filharmonií přidalo vlastní požadavky na zázemí, aby mohl vzniknout ucelený plán.
Středobodem bude velký sál s kapacitou 550 míst, o který by se dělila opera, balet i filharmonie. „Na jedno velké jeviště se určitě vejdeme a ještě bude navíc efektivně využité,“ vypočítal Průdek.
Druhý velký sál má patřit činohře a na představení by tam mohlo chodit až 350 návštěvníků. Následovala by komorní scéna rovněž pro činohru se 150 místy, dále prostor pro menší koncerty a také útočiště pro Malé divadlo. Uvnitř rozlehlého objektu mají být i sklady, šatny a další potřebné zázemí zaměstnanců.
Financování by si měly rozdělit na třetiny město, kraj a stát
Odhadovaná cena pro variantu i s činohrou je 2,42 miliardy korun. Bez činohry 2,29 miliardy, ale součástí je i rekonstrukce současného divadla.
„Do projektu ještě nejsou započítané náklady na vybudování parkovacích míst,“ upozornil Andrea von Graffenried ze společnosti, která zpracovala studii.
Podle norem by v místě mělo být minimálně 250 míst pro auta. Nároky města jsou však vyšší a uvažuje až o 500. To znamená dalších i pár set milionů korun navíc.
Právě financování celé akce tak může být jednou z věcí, při které nakonec celý projekt narazí. Plán je takový, že by si ho měly na třetiny rozdělit město České Budějovice, Jihočeský kraj a stát. Pro město to bude i tak obrovská investiční zátěž ve chvíli, kdy se chystá na nákladnou rekonstrukci KD Slavie za zhruba 400 milionů.
Průdek věří, že se i tak bude dařit projekt posouvat dopředu. „Především DK Metropol není vhodným prostorem pro nás ani filharmonii. Není tam potřebné zázemí. Funguje to pro nás, jako když přijede divadlo do jiného města. Navíc dnes můžeme představení hraná v Metropolu plánovat maximálně s předstihem na tři měsíce a to je málo. Potřebujeme je naplánovat rok až rok a půl dopředu, jako je to u otáčivého hlediště v Krumlově. Pak je možné lákat celé zájezdy a oslovit s programem cestovní kanceláře a podobně. To následně pomůže i ekonomice,“ vysvětlil ředitel Průdek.