Stavbu mísírny betonu a drtírny využitelného odpadu oznámila soukromá firma z Českobudějovicka. Ročně tam chce vyrobit a rozvézt 112 tisíc tun betonu a recyklovat až 3,5 tisíce tun dovezeného stavebního odpadu.
Fungovat bude přitom jen několik desítek metrů od prvních temelínských domů. Kraj zahájil k záměru takzvané zjišťovací řízení, vyjádřit se k němu mohou veřejnost i odborníci. Projekt je v souladu s územním plánem Temelína, jeho zastupitelé ho spíše tolerují.
Už je to 25 let. Spuštění temelínské elektrárny provázely protesty Rakušanů |
Provoz areálu navýší provoz na místní silnici o 32 nákladních aut denně. V souvislosti s dalšími stavbami však celému území hrozí, že se stane průmyslovou zónou s hustou silniční sítí. Z blízké budoucnosti mají proto někteří místní lidé obavy. Nové záměry odmítají i zastupitelé okolních obcí.
„Pokud by se všechny záměry uskutečnily, nebude tady už místo pro bydlení. Máme tu jadernou elektrárnu, která se bude rozšiřovat o další bloky, v plánu je stavba modulárního reaktoru a s tím spojené rozšíření rozvodny Kočín. Odmítáme hlubinné úložiště pro vyhořelé jaderné palivo a rovněž spalovnu průmyslových odpadů. To vše by přineslo obrovskou zátěž celého mikroregionu,“ vypočítává zastupitelka Temelína Hana Hájková (S rozumem).
Ani to není podle ní všechno. V plánu jsou velké fotovoltaické parky. Zastupitelka navíc připomíná, že kraj tam vytyčuje akcelerační zóny pro stometrové stožáry větrných turbín. Další obavy má z plánované obří solární elektrárny na nedalekých odkalištích po MAPE Mydlovary.
Strach z nevratného zničení venkovské krajiny průmyslem má také Pavel Píha z Litoradlic, malé osady patřící k Temelínu. S rodinou se před několika lety přestěhoval z města do domu uprostřed lesů právě kvůli klidné přírodě.
„Temelínskou elektrárnu tu sice máme na dohled, ale s touto stavbou jsme se smířili. Horší jsou další plány včetně nedaleké spalovny nebezpečných odpadů. A kumulace všech vlivů na životní prostředí a klima,“ upozorňuje muž.
Prodloužení i dostavba
Přípravu některých staveb nedávno přímo na místě potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Podle něj příští rok schválí vláda dostavbu dalších dvou bloků Temelína. Zároveň se o dvacet let prodlouží životnost těch současných.
Temelín bude v provozu o dvacet let déle. Je ve výborném stavu, říká šéf úřadu |
„Prodloužení znamená rovněž další investice, které budou na úrovni přibližně pěti až šesti miliard ročně,“ vypočítal Havlíček. Zároveň jeho kabinet podporuje v lokalitě vznik prvního modulárního reaktoru u nás. Všechny záměry vyžadují obrovské investice do dopravní infrastruktury kvůli přepravě nadrozměrných nákladů.
Územní plány dotčených obcí s tím počítají. Podle krajských zásad územního rozvoje povede hlavní tah těžké dopravy na staveniště od písecké dálnice přes Albrechtice nad Vltavou, Všemyslice až k Temelínu. K tomu je třeba postavit obchvaty obcí a zpevnit mosty. Těžké náklady poplují i po Vltavě, nákladní přístaviště bude u Kořenska.
Odborníci připomínají, že podobně jako v Dukovanech se musí posílit v mikroregionu sociální, zdravotní a ubytovací služby. Pro představu: na stavbě prvních dvou bloků temelínské elektrárny pracovalo na pět tisíc pracovníků, pro něž se stavěly byty v Týně nad Vltavou a Českých Budějovicích.
První peníze na posílení příslušné dopravní infrastruktury už vláda vyčlenila loni. Z dokumentu, který má iDNES.cz k dispozici, vyplývá, že to bylo necelých 50 milionů korun. Nejvíce, 17 milionů, dostalo Ředitelství vodních cest, o něco méně Středočeský kraj. Na Jihočeský kraj zbyly čtyři miliony. Dalším zdrojem financování bude společnost ČEZ podle takzvané rámcové smlouvy uzavřené s Jihočeským krajem už v roce 2009. Pokud bude kraj souhlasit s dostavbou elektrárny, získá prostředky na některé dopravní stavby.
„Tato rámcová smlouva stále platí, byla jen pozastavena do doby rozhodnutí o dostavbě elektrárny. Vymezená částka zahrnuje rekonstrukci silnice Týn nad Vltavou – jaderná elektrárna včetně její přeložky a úpravu křižovatky silnic II/105 a II/138,“ upřesnila mluvčí kraje Hana Dědičová.
Experti odhadují, že jen doprovodné stavby k průmyslovým záměrům v krajině kolem Temelína vyjdou na miliardy korun. Studii věnující se proměně zemědělské krajiny kolem Temelína vydala před několika lety Univerzita Karlova. Konstatovala, že přes změny ve využití území na Vltavotýnsku si většina místních obyvatel na elektrárnu zvykla. Do budoucna však hodnotila pouze estetický a psychologický vliv dostavby dvou nových bloků, které dostanou další čtyři chladicí věže.
