Od mládí sportoval, na vesnici hrál fotbal, s kamarády v létě chodil po horách. A občas si vyjel i na motorce. Ve dvaadvaceti letech těžce havaroval. Bohužel přišel o nohu. Sportu se však ani po úrazu nechce vzdát, a tak je jednou z možností například plavání. Právě pro kluky s podobným příběhem je tu Jan Janoušek.
„To je přesný příklad. Řekl bych takovému zájemci, že bychom spolu do roka zvládli plaveckou klasifikaci. To je celkem jednoduché, ale je nutné podstoupit test, aby pak plavec mohl být zařazený do správné kategorie s daným postižením. Další rok by pak už mohl obrážet menší závody po republice,“ zmiňuje Janoušek, vedoucí plaveckého spolku Kontakt České Budějovice.
„A pokud by ho to bavilo a šlo mu to, mohl by růst dál. Třeba i na evropské závody. To už je ale velká dřina, to není jen tak si jít zaplavat,“ zdůrazňuje instruktor.
Českobudějovický spolek pokračuje od roku 2013 v činnosti celorepublikového oddílu Kontakt bez bariér. Kromě krajského města se o plavání lidí s postižením či po úrazech starají ještě v Praze, Brně a Karlových Varech. Spolkem na jihu Čech prošli například i handicapovaní sportovci Adam Šimonek či Ivan Nestával.
Janouškovi svěřenci trénují jak v bazénu plaveckého stadionu, tak i v bazénu v Arpidě. Do spolku chodí jednak malí plavci, dospělí, lidé s menším či větším handicapem anebo i s mentálním postižením. Služeb Kontaktu nyní využívá přibližně třicet lidí, kteří se sebou chtějí něco dělat.
„U nás máme malou klientelu a nedokážeme to moc oddělovat. Vše záleží na typu diagnózy. Každý z klientů však vyžaduje něco jiného, své specifické cvičení a zacházení. Individuální přístup je časově velice náročný, navíc když jsem tu jako instruktor sám,“ přemítá Janoušek. Nebránil by se, kdyby mu s tréninky někdo také pomohl. A tak už nyní občas docházejí trenéři-dobrovolníci.
Spojovacím článkem mezi věkem či stupněm handicapu je voda. „Už přirozeně je to velice dobrý rehabilitační prvek. Například pro lidi, kteří celý den sedí na vozíku, je dejme tomu ideální se na hodinu ponořit do vody, zaplavat si, a na chvíli tak ztratit svou váhu. Uvolní se vám svaly, prokrví kůže a podobně. To je to samé, proč lidé chodí třeba na masáže.“
Chystá plavce na letní olympiádu dětí
Hlavním cílem budějovického Kontaktu není vychovávat vrcholové paraplavce. Na druhou stranu jen o koupání v bazénu to také není. V Kontaktu klienty rádi naučí, jak mají pracovat se svým tělem, tak aby to pro ně byla rovněž rehabilitační činnost.
„Naučí se nepřetěžovat určité části těla a pak to i používat v běžném životě. I to je naše myšlenka, aby se handicapovaní lidé naučili samostatnosti,“ říká instruktor plaveckého spolku.
Z programu Kontaktu bez bariér vyšel kdysi i českobudějovický plavec Arnošt Petráček, paralympijský vítěz z brazilského Ria.
„Vychovat jeho nástupce? Museli bychom pozměnit náplň našeho spolku, rozšířit dráhy, tréninkové skupiny a podobně. My bychom spíš měli na městské či krajské úrovni na takové lidi ukázat a pak je předat do většího celostátního svazu paraplavání,“ zdůrazňuje Janoušek, který zároveň v oddílu připravuje dva chlapce a dvě dívky na Letní olympiádu dětí a mládeže v Jihočeském kraji na rok 2024. Zájemci se o klubu více dozvědí na webu kontaktcb.cz.
