Jak je patrné z náhrobního kamene v kostele v Obděnicích, Jakub Krčín nechal hrobku vystavět v roce 1603. Nyní je však prázdná. Zda tam byl známý rybníkář pohřbený, odborníci zjišťují z digitální kopie prostoru i analýzy nalezených úlomků dřeva.
Rožmberský regent, který se proslavil zejména vybudováním třeboňských rybníků Svět a Rožmberk, strávil závěr svého života na tvrzi v Obděnicích, jež stojí na hranici Středočeského a Jihočeského kraje. Tam v lednu 1604 zemřel. Zbytky tvrze jsou nyní na soukromém pozemku a nejsou přístupné.
„Obděnice kupoval po částech až do roku 1601. Kostelu zjevně věnoval nemalou péči, na své náklady ho dal opravit, přistavět presbytář. I proto se předpokládalo, že si ho zvolil za místo posledního odpočinku,“ přiblížila Blanka Čechová ze Státního oblastního archivu Třeboň.
V hrobce pod oltářem se jeho pozůstatky hledaly několikrát, avšak bez úspěchu. Dodnes není jasné, co se s nimi stalo.
„V roce 1954 měli najít torzo Krčínova náhrobku v prčickém kostele, což si vysvětlovali tím, že před smrtí pobýval u své dcery Anny Kateřiny v Mitrovicích a v zimě nebylo možné převézt jeho tělo do Obděnic. Pravděpodobně jde ale o torzo náhrobku právě Krčínovy dcery,“ zmínila Čechová.
Tým archeologa a geofyzika Jiřího Šindeláře začal podzemní prostory v kostele prozkoumávat na začátku srpna pomocí speciální sondy. „Pro základní průzkum nám stačí vrt o průměru jednoho centimetru. Pokud uděláme třícentimetrový, jsme tam schopní dostat velmi sofistikované robotické zařízení. To prostor vizuálně prozkoumá a dokáže ho přesně zmapovat,“ vysvětlil geofyzik.
Díky trojrozměrnému skenu dokázali archeologové vytvořit digitální kopii člověku nepřístupného prostoru. Ukázalo se, že pohřební komora byla luxusně upravená, omítnutá a načisto vybílená.
„Nebyli jsme první, kdo po Krčínově smrti do hrobky nahlédl. Měli jsme velice přesnou a zaručenou zprávu z roku 1890, která říkala, že je hrobka prázdná. Průzkumný vrt do hrobky provedli už filmaři z České televize v roce 2007. Ti to potvrdili,“ sdělil Šindelář.
Výsledky budou k dispozici za půl roku
Bližší informace však přinesla až moderní technika současnosti. Trojrozměrný model prostoru potvrdil, že se v pohřební komoře skutečně něco dělo.
„Máme jasně danou chronologii různých aktů, které se tam udály. Od vybudování podzemní místnosti až po její úpravy. Doložili jsme minimálně jeden pohřeb a našli další doklady o zatím nespecifikované lidské činnosti. Bádání stále pokračuje,“ vylíčil specialista.
Díky studiu naskenovaných snímků ve virtuální realitě by archeologové už v září mohli znát odpověď na hlavní výzkumnou otázku – zda byl Jakub Krčín opravdu původně pohřbený v Obděnicích.
Předmětem dalšího zkoumání zůstávají také vzorky zetlelého dřeva, které archeologové nalezli na podlaze hrobky. „Viděli jsme tam částice, které jsme charakterizovali jako degradovaný organický materiál. Myslíme si, že to je dřevo,“ potvrdil Šindelář.
Ve spolupráci s dalšími odborníky archeologové nyní diskutují, jakým přírodovědným analýzám domnělý úlomek rakve podrobit. „Nebudou zaměřené na badatelské zjišťování, které by přineslo něco konkrétního k pohřbu Krčína. Vedou nás k nim ryze praktické důvody. Budeme zkoumat, zda se nepotvrdí podezření na dřevomorku a podobně,“ objasnil a dodal, že konkrétní výsledky budou k dispozici za půl roku.
