Ivana Haldová zkoušela bylinky na své rodině, ale manžel Libor dlouho odolával....

Ivana Haldová zkoušela bylinky na své rodině, ale manžel Libor dlouho odolával. Teď ji velmi podporuje a dokonce je autorem originálních kreseb na sáčcích pro bylinné směsi a tinktury. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Vystudovala farmacii, ale dala přednost bylinám a otevřela si apatyku

  • 2
Špetka prevence je lepší než kilo léčby. To říká Ivana Haldová, která si otevřela v Horní Plané přírodní apatyku Arnika a o bylinkách vypráví i v televizním pořadu.

Bolí vás například koleno. Lékař předepíše nějaký medikament, který ovšem zase nedělá dobře vašemu žaludku. Dostanete další pilulky, jenže se vám zvýší tlak. Tak opět jdete do lékárny s receptem a z „chemického kolotoče“ pak už vyskočíte jen těžko.

Přesně to pozorovala na svých zákaznících v průběhu své téměř třicetileté profesní kariéry v lékárně vystudovaná doktorka farmacie Ivana Haldová. Proto se rozhodla letos definitivně opustit tuto cestu a od 1. dubna otevřela v Horní Plané na Českokrumlovsku přírodní apatyku Arnika. Nabízí jen bylinkové směsi, masti i tinktury, které sama míchá a vyrábí.

„K tomuto kroku jsem se vlastně vnitřně rozhodla už před dvaceti lety. Tehdy jsem na semináři reflexní terapie v Kaplici slyšela vyprávět o dosavadních zkušenostech bylinkáře a léčitele Jiřího Janču. A postupně jsem pochopila, že lékař sice léčí, ale příroda uzdravuje,“ vysvětluje mi žena, která se postupně začala věnovat fytoterapii, čili léčení pomocí bylinek, velmi intenzivně.

Setkání s léčitelem Jančou

Přiznává ale, že když jako školačka musela povinně sbírat léčivé byliny, vůbec ji to nebavilo. Pro studium farmacie se rozhodla hlavně proto, že ji na vltavotýnském gymnáziu zaujala chemie a biologie. Nastoupila pak do lékárny v Českém Krumlově, a když se od ledna 1991 uvolnilo místo v Horní Plané, zamířila s tehdejším manželem právě tam.

Ivana Haldová (51 let)

Rodačka z Tábora jižní Čechy opustila jen kvůli studiím na farmaceutické fakultě v Hradci Králové. Jako dítě žila s rodiči ve Všemyslicích, pak pracovala v jedné českokrumlovské lékárně a v lednu 1991 zakotvila v Horní Plané. O dva roky později si vzala zdejší lékárnu do pronájmu a před pár lety otevřela novou ve vlastním domě. Když se v roce 1996 na kurzu potkala s léčitelem Jiřím Jančou, začala se intenzivně věnovat studiu účinků bylinek a jejich možnému využití. Vloni se začala o své zkušenosti dělit i v televizním pořadu Kouzelné bylinky. Věnuje se i reflexní terapii. Letos zcela opustila svět chemických léků a od dubna otevřela svou přírodní apatyku Arnika. Je vdaná, s manželem Liborem žijí v Horní Plané. Syn Jan (27) z prvního manželství je právník.

„Lékárna v tak malém městě je místo, kde si můžete s lidmi i povídat. Často jsem slyšela, že se lékaři ani pořádně nezajímali o možnou příčinu onemocnění a rovnou napsali lék. Tehdy začala vycházet řada knih o alternativní medicíně, takže jsem věděla, že jsou i další cesty k uzdravení, a zajímala jsem se o ně,“ vzpomíná s tím, že pochopitelně nejprve vše zkoušela na sobě a rodině. Po Jančově semináři například jako první vyrobila tinkturu z vlaštovičníku.

Ostatně s Jiřím Jančou si lidsky sedli, takže si dokonce i dopisovali a dělili se o některé nové poznatky. On označoval lékárníky za lupiče, kteří slezli z hor, aby šidili lidi. Ivanu Haldovou proto velmi potěšilo, že byla mezi třemi bylinkáři, kterým před svou smrtí předal disketu s recepturami a znalostmi z této oblasti. S jeho dědictvím se tedy snaží nakládat podle svých nejlepších zkušeností, a dokonce už tvoří receptury vlastní.

„Například jsem zjistila, že lidem s kloubními problémy často v potravě chybí jód. Tak jsem ho do jedné své arnikové masti začala přidávat a výsledky byly lepší,“ naznačuje cesty k novým receptům.

Sama ví, že léčivé byliny prožívají v posledních létech renesanci. Obraceli se na ni lidé, kteří už obešli spoustu lékařů, a zlepšení necítili. Proto hledali naději právě v bylinách. Na stůl v Masných krámech vyloží pár sáčků a tinktur a zahrne mě množstvím informací o bylinkách a jejich vzájemném působení.

Všedobr, lékořice, třezalka...

Dozvím se například, že všedobr horní aneb mistrův kořen působí na centrální nervový systém, revmatismus, dnu i ledviny, a ještě podporuje zažívání. Nebo že na úbytek červených krvinek pomůže čaj z islandského lišejníku. A že lékořice je ideální bylinka pro ženy či že celík zlatobýl se nemusí dobře snášet v kombinaci s jehlicí trnitou. Stejně tak by lidé, kteří berou chemické léky, měli být opatrní s třezalkou.

„Je to úžasná čisticí bylina, aktivuje jaterní enzymy, takže pak dokážou dobře a rychle vylučovat škodliviny z těla. Bohužel i léky,“ vysvětluje mi. Byliny si sbírá nejen sama, ale má je i od paní, která na ně chodí ve správnou dobu podle lunárního kalendáře. A povídat by o nich a o jejich účincích na své zákazníky mohla Ivana Haldová asi nekonečně dlouho.

To, že dává i se svými znalostmi lékárnice přednost bylinám, je podle ní logické. „Ani sebelepší počítač totiž nedovede vyhodnotit všechny lékové interakce v případě, že berete víc pilulek dohromady. Každý člověk se přece jinak stravuje, má jiný pitný režim a jinak mu fungují játra či ledviny,“ říká a dodává, že chemický koktejl, který si konzumací řady léků v těle uděláme, tak pro nás nemusí být to nejlepší.

Bylinkové směsi sice nedokážou odstranit problém tak rychle jako prášek, ale umějí postupně nastolit rovnováhu v organizmu. A nemoc zmizí.

„Velké pochopení u lékařů taková cesta nemá. Západní medicína je totiž o tom, že čím více lidí je nemocných, tím víc dostanou lékaři od pojišťoven peněz,“ poznamenává žena, která sama nikdy nemocná nebyla. Tedy až do loňského léta. Vinou pracovního nasazení i toho, že si nikdy nevzala víc než týden dovolené ročně, se u ní projevily příznaky chronického únavového syndromu.

Klasická medicína nabízí při syndromech vyhoření jen psychiatrickou pomoc, proto sáhla po svých bylinkách, vypnula mobil a zavřela lékárnu. Zatím jen na týden.

Tehdy se totiž rozhodovala zavřít ji úplně a otevřít si jen tu s bylinami. Věděla ale, že pro místní to bude znamenat dojíždění za léky třeba až do Českého Krumlova. Také se obávala toho, že ji prodej bylinných směsí či mastí možná neuživí. Nakonec jí k definitivnímu kroku pomohl řetězec náhod, který začal už na začátku loňského roku.

„Paní, které se díky mému čaji ztratil myom, chodila na jógu k Simoně Tancerové. Ta tehdy právě hledala do televizních Kouzelných bylinek lékárníka, který se věnuje i fytoterapii. A loni koncem února se pořad odvysílal,“ zavzpomíná na začátek své televizní kariéry.

Složenky platí z pronájmu apartmánu

Pozitivní reakce lidí ze všech koutů republiky ji mile překvapila. Na rozdíl od kontrol, které pak následovaly. „Zřejmě někdo nevydýchal můj názor a postěžoval si,“ poznamenává. Tomu neustálému tlaku nakonec její tělo vyhlásilo stopku. Paradoxně to pro ni byl impulz k rychlejšímu ukončení lékárnické kariéry.

„Naštěstí jsem měla šanci změnit byt v našem novém domě na apartmány k pronájmu a s manželem jsme našli útočiště v menším domku. Teď už vím, že na složenky dokážeme získat peníze i jinde,“ směje se. Potěšilo ji rovněž, že díky iniciativě obce lidé nepřijdou o klasické léky, protože už v létě by měla v Horní Plané být jejich výdejna.

Je jí jasné, že ne všichni její cestu vítají. „Záleží, jestli se chce člověk jenom léčit a přenést zodpovědnost za své zdraví na lékaře. Já věřím, že pokud člověk podpoří samouzdravovací schopnost svého těla bylinkami a přírodními prostředky, má šanci být opravdu zdravý,“ míní žena, která věří i v to, že špetka prevence je lepší než kilo léčby.