„Proti samotnému koridoru nic nemáme. Navrhujeme, aby se násep posunul dál od místní části Dobřejovice severovýchodním směrem. Původně se zvažovalo mnoho variant vedení trasy. Nevím, proč si Správa železniční dopravní cesty vybrala zrovna tuto,“ poznamenal starosta Hosína Jan Řičánek.
Obec odmítá trasu preferovanou Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) a Jihočeským krajem už deset let. V posledních týdnech se zdá, že se Správou našla společnou řeč. Naposledy spolu jednaly v říjnu.
„Se starostou Hosína jsme se dohodli na dalších schůzkách. Budeme společně hledat možnost řešení tak, aby bylo ze strany obce akceptovatelné. Další schůzky se uskuteční ještě v tomto roce,“ uvedl mluvčí SŽDC Marek Illiaš.
O co jde? Trasa koridoru vycházela až do letošního února z projektové studie, kterou investor vybral jako optimální. Úsek u Dobřejovic má podle ní začínat výstupem kolejí z tunelu a osadu obejít východním směrem.
Sporný úsek IV. železničního koridoruTýká se výhradně Dobřejovic, kde železniční trať vystoupí z tunelu mezi Borkem a Hrdějovicemi dlouhým 3,12 kilometru. Samotný tunel obci poblíž Českých Budějovic nevadí. Projektová studie měla 11 návrhů řešení trasy. Vyhledávací studii uzavřela SŽDC v roce 2015, celý projekt schválilo ministerstvo dopravy v únoru 2018. Na stavbu pokračuje územní řízení. Celý úsek z Nemanic do Ševětína se dvěma tunely má stát podle nejnovějších propočtů osm miliard korun, původně se počítalo s 12 miliardami. Stavět se začne v roce 2023 s termínem dokončení 2026. |
Před hlukem mají obyvatele chránit vysoké valy a protihlukové stěny. Tyto stavby se však lidem nelíbí. Zároveň namítají, že znemožní obsluhovat pozemky soukromníků.
„Trvale by znehodnotily místní krajinu těsně za našimi domy,“ vysvětluje Mirka Heřmanová z Dobřejovic, které koridor také protne pozemek.
Před dvěma lety obyvatelé sepsali petici proti stavbě, kterou zaslali na kraj, SŽDC a ministerstva. Podle starosty Řičánka si za svým návrhem trasy stále stojí. Připomněl, že jejich řešení je citlivější k obyvatelům a zemědělské půdě. Násep by vedl vzdálenějším lesem, který je podle něj stejně zdevastovaný kůrovcem.
Ačkoliv vedení Hosína si chválí, že investor s nimi začal jednat, zároveň hrozí, že v případě neúspěchu přitvrdí. Podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a nevylučuje, že se obrátí na Ústavní soud. Najalo si advokátní kancelář a chystá referendum. Také se odvolalo proti stanoviskům Jihočeského kraje, českobudějovického magistrátu a ministerstva dopravy a životního prostředí. Požaduje jejich přezkum. Argumentuje, že státní orgány nezákonně zasahují do samosprávy obce.
Poradce hejtmanky pro dopravu Ivan Študlar podotkl, že podobné lokální námitky se občas vyskytují na celé trase IV. železničního koridoru.
Vypořádat se s nimi museli například před deseti lety u sousedních Hrdějovic, které rovněž prosadily posunutí koridoru. V tomto případě mimo obec.
„Trasa je už zakotvená v zásadách rozvoje kraje a je i mezi evropskými projekty,“ řekl Študlar.
Zároveň připustil, že je stále prostor a vůle s Hosínem jednat o změně v rámci širšího pásma koridoru. „Musíme posuzovat, čí veřejný zájem převažuje. Samosprávy, nebo státu,“ poznamenal Študlar.
Zhruba dvacetikilometrový úsek IV. železničního koridoru je součástí modernizace tratě na trase z Děčína přes Prahu až na rakouské hranice. Umožní vlakům rychlost 160 kilometrů v hodině. Na Českobudějovicku budou expresní vlaky projíždět dvěma tunely. Nejdelší u Chotýčan bude měřit skoro pět kilometrů.
Proti navržené trase koridoru bojují obyvatelé Dobřejovic.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
