Celkem osmnáct pomníčků. Tolik dosud neobjasněných případů zůstává ve spisech jihočeské kriminálky od roku 1974.
Jedním z nich je i nález těla Romana Horáčka, který byl podezřelý z trojnásobné vraždy. V roce 2006 ho vytáhli potápěči z Římovské přehrady docela náhodou. Kriminalisté tam řešili vraždu Jany Toncarové. Její mrtvolu pak objevili zakopanou na statku v Římově. Spáchal ji její manžel.
Horáčkův případ však bude za pět měsíců promlčený, i proto policie pátrá po informacích, které by ji dovedly k objasnění vraždy staré dvacet let. Zajímavé je, že nalezené tělo mělo na rukou nasazená policejní pouta, která byla přichycená ke zhruba třicetikilové železné traverze. O náhodu tak zřejmě nešlo.
Díky knize Budějovická mordparta se potvrdilo, že prostitutku zavraždil pasák |
„Stopy už nás nějakým směrem vedou, ale nemůžu ani naznačovat,“ pousmál se bývalý dlouholetý kriminalista Václav Hýsek.
Jak se policisté k Horáčkovu tělu dostali, podrobně popisuje nově vydaná kniha Budějovická mordparta 2. Stojí za ní právě zmíněný Hýsek a publicista Pavel Pechoušek.
Kniha navazuje na první díl, který se stal bestsellerem. I besedy s oběma autory bývají vyprodané. Druhá publikace se zaměřuje především na dva případy. Na vraždu učitelky Jany Toncarové a na vraždu taxikáře Jaroslava Kněžíčka. Součástí knihy je i rozhovor s psychotronikem či se soudním lékařem Zdeňkem Šenkýřem.
„Rozhodli jsme se navázat na předchozí úspěšnou knihu. Učitel Jiří Toncar zavraždil svou manželku, což byl médii velice sledovaný případ. Kniha také může sloužit jako apel na veřejnost, kdyby si náhodou někdo vzpomněl na souvislosti s případem vraždy vraha Romana Horáčka, tak se může policii ozvat,“ zmiňuje jeden z autorů Pavel Pechoušek.
Podezřelý z vraždy manželky u soudu plakal |
„Ve dvojce jsme šli ještě více do hloubky než v jedničce. Případy jsou tu více rozepsané a jsou i čtivější,“ říká publicista.
Třeba se vraha či vrahy Horáčka i díky knize ještě podaří dopadnout. Podobně jako u prvního dílu Budějovické mordparty, kdy se autorům povedlo ukončit jeden pomníček, tedy nevyřešenou vraždu prostitutky Gabriely Supekové, jejíž tělo se v roce 2007 našlo v lipenské přehradě. Svědkyně vše popsala v dopise, který bývalému kriminalistovi poslala z vězení.
Policejní pomníčky nemá v oblibě většina kriminalistů. Každý, kdo odchází do policejního důchodu, chce mít čistý stůl. Václav Hýsek také. „V podstatě těch nedořešených případů tady na jihu nemáme tolik. V řadě kauz jsme už měli různá podezření, ale nepovedlo se to dotáhnout. Také mě to trápí,“ přiznává bývalý kriminalista.
Podle Hýska tedy případ Romana Horáčka není ještě definitivně uzavřený. „Osobně jsem přesvědčený, že tady na jihu Čech jsou ještě stále lidé, kteří jsou schopní podat informaci o tom, kdo vraždil,“ domnívá se.
Knihu s Pavlem Pechouškem připravovali společně a vymýšleli, které případy v knize popíší. „Vybíráme ty, které čtenáře přitáhnou. Například vražda Jany Toncarové byla zajímavá i tím, že policie při vyšetřování prováděla jednu s nejdelších domovních prohlídek na jihu Čech. Možná i v celé republice,“ vzpomíná Hýsek na dobu před 20 lety.
Deset vražd na jihu Čech stále nemá známé pachatele |
Tehdy Jiří Toncar zabil svou ženu, která se s ním rozváděla, kvůli majetku. Zamiloval se do římovského mlýna, který stojí poblíž jezu, ale patřil právě Toncarové.
„Druhý případ jsme do knihy vybrali i proto, že jsem taxikáře Jarouška osobně znal. Stýkali jsme se, byl to pracovitý člověk. Když ráno na policii zavolali, že jim chybí taxikář a ukázali mi fotku pohřešovaného, hned jsem říkal: To je přeci Jarda!“ líčí kriminalista události ze září roku 2004.
Taxikáře Kněžíčka zabili Petr Tříška a Josef Marek u obce Černice na Českokrumlovsku.
