Lipensko je její láska. U největšího umělého jezera v republice prožila Monika Krolová větší část života. Příroda se stala jejím osudem a profesí, i když z rodného Frymburku nakonec odešla.
Jako hydrobioložka z Lipenska nezastírá zklamání z toho, jak se kolem nádrže vyvíjí zastavování a jak se její tvář mění. Hlavně na levém břehu, kde rostou hotely a apartmány.
„Staví se tu města bez duše v zoufalém a šíleném tempu. Místní obyvatelé se vystěhovávají a nahrazuje je bohatá klientela,“ říká Krolová.
Jak vidíte vývoj přírody i života na Lipensku?
Je prokázané, že kvalita vody v lipenské nádrži se zhoršuje. Ukázala to studie kolektivu autorů z Hydrobiologického ústavu Akademie věd vedená mezi lety 1991 až 2012. Vývoj můžeme sledovat na rozvoji fytoplanktonu, který je dnes na konci koloběhu živin. Do nádrže se stále zvyšuje přísun fosforu z odpadních vod v povodí Lipna.
Monika Krolová (39 let)Narodila se ve Frymburku na Českokrumlovsku. Vystudovala chemii a biologii na Jihočeské univerzitě (JU) a na Přírodovědecké fakultě JU získala doktorát. Pracuje jako hydrobioložka v Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích. Při výzkumu se zabývá umělými vodními ekosystémy, jako jsou nádrže, důlní jámy, pískovny či rybníky. Od roku 2006 sleduje břehové porosty nádrže Lipno. V letech 2017 až 2020 se podílela na projektu zelených plovoucích ostrovů na Lipně. Je autorkou několika odborných publikací. V současné době je na mateřské v Bílovicích nad Svitavou. Má tři děti. |
Co to znamená?
Je to mimo jiné důsledek rozvoje zástavby a rekreačního využívání. Nádrž Lipno se začíná řadit dle ukazatele biomasy k eutrofním (úbytek kyslíku, odumírání organismů, pozn. red.) jako Orlík nebo Slapy.
Obce podporující stavební boom nicméně tvrdí, že nové objekty znamenají zlepšení v podobě moderních čističek odpadních vod.
Kvalita vody se však snižuje mimo jiné zastavováním břehů a likvidací břehových porostů. Nádrž Lipno není sice na rostliny výjimečná, ale právě levý břeh je tvořen hlubokými a krásnými zátokami s relativně čistými přítoky, kde se nachází rozsáhlé břehové porosty.
Čím jsou tak významné?
Možná to není na první pohled patrné. Nicméně právě rostliny na březích mají velký vliv na charakter celého vodního ekosystému, dokonce i na kvalitu vody v nádrži, protože se výrazně podílejí na odčerpávání živin z nádrže, zejména pak fosforu a dusíku. Nespotřebovaný fosfor má vliv na rozvoj vodního květu. Břehové porosty poskytují potravu a úkryt pro zooplankton, obojživelníky, ryby, vodní ptáky i savce. Jsou považovány za klíčové ukazatele pro hodnocení stojatých vod z pohledu ekologické stability.
A vy máte právě dojem, že jsou ohrožené stavebními zásahy?
Ano. Navíc další zástavbu břehů bude zjednodušovat připravovaná novela stavebního zákona a v červnu se dostává v platnost předpis nazvaný Územní studie ekologické stability Jihočeského kraje, ve kterém je vymezení biokoridorů na březích Lipna značně omezené. Dochází zde k politickému kompromisu se Svazem lipenských obcí, podle něhož se bude chránit jen pravý břeh. To v podstatě znamená, že levý břeh bude zcela obětován rozsáhlým developerským stavbám i přes to, že velká část levého břehu je v chráněné krajinné oblasti Šumava.
Co to bude znamenat?
Rapidně se sníží kvalita vody a paradoxně s tím bude postižený i turistický průmysl. Kdo by se chtěl koupat v zelené vodě plné toxinů? Dalším dopadem je porušení Rámcové směrnice o vodách, kterou jsme jako Česká republika podepsali s Evropskou unií, která nám ukládá zvyšovat ekologický potenciál tekoucích i stojatých vod.
Jak se podle vás staví k takové hrozbě lipenské obce?
Je potřeba si uvědomit na příkladu Lipna, že plánování zástavby vypadá jinak z perspektivy obce a kraje. Pro mnoho zastupitelů může být v tuto chvíli komerčně velmi lákavé přitáhnout co nejvíce turistů do své obce. Diametrální posun od malebné šumavské přehrady k nezajímavému sídlišti u kvetoucí vody je vidět až s větším odstupem a po delším čase. Jednou postavené apartmány už nebude možné plošně zbourat a nechat zarůst lesem.
Zástupci obcí argumentují, že chtějí turismem zlepšit ekonomiku. Ta upadla po zrušení některých pracovních příležitostí, třeba rozpadem státních statků či dřevovýroby.
Místní politici by si měli uvědomit, že kvalita životního prostředí je i kvalitou bydlení a cestovní ruch jde dělat jen v udržitelném směru. Rozsah developerských projektů zde už teď vytvořil zónu mrtvých měst, kde jsou pouze sezonní obyvatelé. Podobně skončilo mnoho obdobných nádrží v zahraničí, které jsou obestavěné a k vodě se prakticky nedá dostat. Příkladem může být i Český Krumlov, kde je centrum obětováno cestovnímu ruchu a starousedlíci žijí na periferii. V době pandemie je centrum zcela vylidněné.
Rapidně se sníží kvalita vody a paradoxně s tím bude postižený i turistický průmysl. Kdo by se chtěl koupat v zelené vodě plné toxinů?
Monika Krolováhydrobioložka
Přenesme se virtuálně do roku 2050. Jak vidíte Lipno?
Nechci předvídat katastrofy, pevně věřím, že se nepodaří postavit všechna ta developerská města bez duše. Jinak vidím riziko, že se z levého břehu vytratí příroda, kvůli které se sem jezdí, a kvalita vody se zhorší natolik, že koupání bude možné jen v bazénech jednotlivých apartmánů.
Mluvíme stále o levém břehu. Také se má upravovat územní plán Přední Výtoně, která leží na pravém břehu. Sledujete podobné aktivity?
Sleduji a bohužel vzhledem k rozsahu developerských plánů se se všemi projekty ani nestíhám detailně seznámit. Všechno je stejného ražení. Postavit apartmány a prodat. S plánovaným rozvojem kraje to podle mého názoru nemá nic společného. S každým takovým projektem ztrácíme v krajinné hodnotě, ale i v hodnotě turistické atraktivity.
Co by se tedy mělo stát alespoň pro stabilizaci tohoto regionu?
Podpořit udržitelný způsob turistiky a již nepovolovat další zastavování Lipenska. Zachovat ochranu obou břehů Lipna. A hlavně přemýšlet, jak udržet trvale žijící obyvatele a dát jim nabídku i jiné práce než v cestovním ruchu.
