S podobnou katastrofou se museli místní chovatelé vypořádávat poprvé.
„V prosinci přiletělo na Byňovský rybník asi 300 kormoránů a nějaké divoké kachny a labutě. Tam jsme měli mladý chovný materiál, který byl samozřejmě nejvíce zranitelný,“ popsal začátek dramatických dnů ředitel Rybářství Nové Hrady Lubomír Zvonař. Právě tam nákaza vypukla.
Ušetřit se podařilo 818 vybraných hus, kterým veterináři dali již dvě očkovací dávky proti ptačí chřipce. Výsledky testů po očkování jsou negativní, chov je tedy zdravý a ptáci opět mohou do venkovních výběhů a na rybníky.
Třetí dávku dostanou zřejmě na podzim. „Přišli jsme o velkou část chovu. Před vypuknutím nákazy naše hejna čítala téměř pět tisíc kusů,“ vypočítal Zvonař.
Ze zbylých zdravých hus lze podle vyjádření chovatelů poskládat tři šlechtitelské linie a chov obnovit. I pokud se vše bude vyvíjet bez komplikací, obnova bude trvat minimálně dva roky.
„Nic nám nyní nebrání, abychom mohli pokračovat dál. Už se nám dokonce líhnou první housata,“ potěšilo Zvonaře. Každoročně jich vyprodukují kolem 50 tisíc. Letos to bude jen 10 tisíc. I to je ale velký úspěch.
Zánik tohoto chovu by znemožnil dalším chovatelům nakupovat vyšlechtěná mláďata jak na výkrm, tak k dalšímu rozmnožování.
„Husa je chovná čtyři až šest let. Ostatní producenti tedy o ně nepřijdou. Kdyby chtěli letošní, budeme jim schopní nějaké dodat,“ ujistil Zvonař. Finanční škody nyní počítají ekonomové. Nákladné bylo například dezinfikování prostor.
První vakcínu dostaly husy v polovině února. Šlo o první očkování proti nákaze v komerčním chovu v Česku.
„Nouzovou vakcinaci považujeme za jednoznačný úspěch, jde totiž o geneticky významný a jediný šlechtitelský chov českých hus. Právě proto veterinární správa využila možnosti udělit výjimku a souhlasila s nouzovou vakcinací, aby se zamezilo opakovanému zavlečení nákazy do chovu,“ vysvětlil ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Chtěli jsme zachránit českou husu, říká ředitel veterinářů o očkování |
Druhou dávku vakcíny podali veterináři 18. března. Následně odebrali vzorky, které vyšly negativní. Krajští veterináři proto 1. dubna ukončili všechna mimořádná opatření, jež platila kvůli dvěma ohniskům nákazy kolem Nových Hradů.
„Končí také veškerá omezení přemisťování hus do chovů a z chovů,“ dodal mluvčí SVS Petr Vorlíček.
Jednalo se o výjimečný případ
Očkování snižuje riziko, že se ptáci nakazí, chrání je před těžkým průběhem a snižuje množství vylučovaného viru při onemocnění. Plošná vakcinace drůbeže proti ptačí chřipce je ale obecně zakázána.
Udělit výjimku lze jen v odůvodněných případech, mezi něž patří genetické rezervy. „Očkování je komplikované, třeba i kvůli tomu, že nelze odlišit postvakcinační a postinfekční protilátky,“ objasnil Vorlíček.
To potvrdil i ředitel jihočeské veterinární správy František Kouba.
„U běžných chovů se to nedělá. Tady jde o výjimečný případ. Je tam padesátiletá tradice, to je obrovský kus práce šlechtitelů. Nebylo by dobré vše zmařit. Proto jsme pečlivě zvažovali, jaké máme možnosti,“ poukázal na postup veterinářů Kouba.
Podle linií vytipovali kusy, které potřebovali zachovat. Ty bylo potřeba sledovat a odebírat u nich vzorky. Ostatní museli utratit.
Přesto připustil, že ani očkování nemusí být stoprocentně účinné. Situaci proto chovatelé ani nadále nepodceňují.
„Podařilo se nám získat speciální LED dezinfekční světla, která se používají i v covidových centrech a jsou oproti klasickým UV lampám bezpečná,“ sdělil Zvonař. Díky nim budou husy v halách chráněné proti bakteriím a virům.
