Nasadí respirátor, vystoupají desítky schodů, postaví si stojany na noty, naposledy doladí nástroje a čekají.
Pak velké hodiny nad nimi odbijí půl druhé odpoledne. A ze střechy historické budovy českobudějovické radnice se ozývají první tóny žesťových nástrojů.
Pětice hudebníků z orchestru Jihočeského divadla zase začala hrát lidem pro radost. Posluchači stojí dole pod nimi na náměstí Přemysla Otakara II. a užívají si příjemný zážitek. Stejně jako vloni v listopadu a v prosinci.
„Ohlasy na naše poslední vystupování z radnice máme velice silné. Lidé nám posílali dojemné vzkazy a my si toho moc vážíme, že dokáží ocenit i jednu malinkou jiskřičku naděje a živého umění v dnešní smutné době,“ zmínil šéf opery Tomáš Ondřej Pilař před prvním koncertem.
Oproti loňským vystoupením jsou letošní jarní o trochu delší. A je to znát, s každou skladbou je na náměstí víc a víc posluchačů. A pokaždé nezapomenou hlasitě zatleskat či obdivně zapískat.
„Už jsme se zase moc těšili, že budeme moci hrát lidem naživo. Ale mysleli jsme si, že bude krásně a svítit sluníčko, ale když jsem se ráno podíval z okna a ono tam sněžilo, říkal jsem si, že to nebude ono. Nakonec není špatné počasí,“ usmál se trombonista Josef Krejčík.
Orchestr Jihočeského divadla bude hrát z radnice ještě další tři týdny až do Velikonoc, vždy ve středu od 13.30 hodin. „Vybrali jsme převážně duchovní hudbu od jihočeských autorů ze 16. až 18. století. Lidé se tak mohou těšit na díla Adama Václava Michny z Otradovic či na Václava Holana Rovenského,“ dodal Pilař.
