„Z drtivé většiny jsou to lišky, těch je poslední dobou všude ohromné množství. Sem tam najdu nějakého smrkového hřiba, ale těch je zatím málo. Dají se sbírat také různé druhy holubinek a začínají růst ryzce,“ popisuje zkušenosti z lesa Jan Müller, který nejčastěji obráží lesy v okolí Písku.
A není sám. Jak se redaktor MF DNES přesvědčil, houby po posledních deštích rostou i v okolí Třeboně, kam nejčastěji vyráží i mykoložka Libuše Kotilová. Podle ní je ale letošní sezona i přes slušné objemy hub spíše průměrná a v této době nejde o nic výjimečného.
„V polovině prázdnin je celkem běžné, že si houbaři odnášejí dost hub. Momentálně je nejvíce lišek, sbírají se také holubinky. Brzy ale začne ve větším růst i hřib smrkový, objevuje se místy i hřib hnědý a brzy začne také hřib strakoš. Po deštích začíná být v lesích ve větším vidět také muchomůrka růžovka, lidově řečeno masák, ale například křemenáčů není nijak moc,“ popisuje Kotilová.
Ta očekává, že se nyní začnou ve větším objevovat i hřiby žlučové, tedy takzvaní hořčáci.
Houbaři si musejí dávat pozor na jedovaté druhy, které se v lesích v těchto dnech také objevují.
„Už jsem viděla muchomůrku zelenou, která se objevuje hlavně na hrázkách a okrajích lesů. Zahlédla jsem ve smrkovoborových lesích i muchomůrku bílou jízlivou, která je stejně jako zelená smrtelně jedovatá,“ podotýká Kotilová.
Zároveň dodává, že je skutečně třeba dávat pozor, aby si ji lidé nespletli s holubinkou nebo žampiony, které jsou jí seshora podobné.
Prodejci musejí udělat zkoušku
Mimořádně pečliví musejí být také prodejci, kteří své úlovky nejčastěji nabízejí na trzích či u silnic. Z tohoto důvodu musejí povinně skládat na krajské hygienické stanici (KHS) zkoušku, která prokáže, že se umí mezi druhy hub bezpečně orientovat. Zájemců o získání povolení ale v posledních týdnech moc není.
„Termíny vyhlašujeme jen v případě, že se nám někdo přihlásí, ale letos jsme měli pouze jeden se dvěma uchazeči s tím, že oba uspěli,“ vysvětluje Jiřina Faltysová z Odboru hygieny výživy a předmětů běžného užívání KHS v Budějovicích. Podle ní je pravděpodobné, že je slabší zájem způsobený i pandemií koronaviru.
„I vloni to bylo slabší, to jsme měli pouze tři uchazeče, zatímco o rok dříve jich bylo osm, což bylo běžné číslo i v předchozích letech,“ říká Faltysová. „Jsme ale teprve na začátku sezony, další zájemci pravděpodobně přibudou,“ myslí si.
Na větší nápor sběračů hub, ale i dalších lesních plodů se chystají také v Národním parku (NP) Šumava. Strážci parku se zde pravidelně setkávají s případy, kdy návštěvníci sbírají borůvky nebo houby v klidových územích, což není povolené. Podobných případů si všímají i letos, zpravidla je ale jen stěží možné tyto hříšníky pokutovat.
Při činu je chytí jen těžko
„Pro nás je těžké je při činu chytit. Když vidí strážce, tak utečou a my nic moc nezmůžeme. Máme na tak velkou plochu málo lidí, takže nedokážeme všechno uhlídat. Musíme se kromě toho věnovat i jiným lokalitám, například horským jezerům,“ zmiňuje Ondřej Drnovec, vedoucí oddělení Stráže přírody NP a CHKO Šumava. Navíc svou roli hraje také covid, který vyhnal spoustu lidí právě do této oblasti.
Jako největší problém vnímá situace, když sběrači zaparkují auto na místě, kde nemá co dělat. Pro strážce parku je to prakticky jediná možnost, kdy je mohou pokutovat nebo vykázat pryč.
„Jestliže máme někde klidovou zónu, tak má své opodstatnění. V minulém týdnu jsme měli několik hlídek společně s policií a v příštím týdnu na to chceme navázat. Jejich účast nám výrazně pomůže a lidé si snad uvědomí, že si sami mají přírodu chránit,“ doufá Drnovec.
