„Je to pro nás zdroj čistého a stabilního tepla, který dává solidní základ do téměř třetiny rozvodné sítě. Takový počin ale bude mít i kladný dopad na cenu energií pro obyvatele města, protože tohoto zdroje se netýkají emisní povolenky. Na dlouhou dobu tedy můžeme počítat s jednou cenou,“ vysvětlil při zahájení zkušebního provozu horkovodu jihočeský hejtman Martin Kuba z ODS.
Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše je přivaděč mezi Českými Budějovicemi a elektrárnou v Temelíně třetí nejdelší stavbou svého typu v republice.
„Věnovali jsme se celému projektu přes pět let a ne vždy šlo vše podle plánů. Jsem ale přesvědčený, že přispěje k tomu, že celý region bude čistší. Není to jen otázka emisních skleníkových plynů, ale také dekarbonizace,“ doplnil Beneš.
Pro českobudějovickou teplárnu je projekt horkovodu prvním krokem v plánované Strategii pro zelené město. Kromě přivaděče počítá také se zprovozněním kotle na biomasu, k němuž se teplárna chystá ještě v letošní topné sezoně. Jedním z hlavních kroků je ale zprovoznění ZEVO (zařízení na energetické využití odpadu) ve Vrátě.
Přírodní biotop překlene unikátní visutý most s horkovodem z Temelína![]() |
„V Budějovicích tak vzniká unikátní palivový mix, který sází na dostupné bezemisní a obnovitelné zdroje. Hlavním cílem strategie je postupné ukončování spalování uhlí. Dalším cílem je také stabilizace cen,“ upozornil předseda představenstva Teplárny České Budějovice Václav Král.
Teplárna nyní dodává teplo do 30 tisíc domácností a více než 400 firem.
Pro českobudějovickou primátorku Dagmar Škodovou Parmovou je také dodávka 750 terajoulů tepla z Temelína krokem k tomu, aby se podařilo správně nastavit energetický mix.
„Takový krok navíc výrazně napomůže tomu, aby v Českých Budějovicích vznikl akvapark. Právě tímto horkovodem jej můžeme napájet energií, pro takový typ výstavby je tento přivaděč ideální,“ myslí si primátorka.
Výstavba horkovodu mezi Jadernou elektrárnou Temelín a Českými Budějovicemi stála dohromady 1,69 miliardy korun. Teplo by měl do krajského města dodávat minimálně dvacet let. Teplárna díky němu ročně ušetří přes 80 tisíc tun emisí oxidu uhličitého z uhlí, které nespálí.
S výstavbou horkovodu se začalo 2019 a hotovo mělo být na topnou sezonu 2020/2021, ale kvůli problémům s dodavatelskou firmou Tenza nabral projekt tři roky zpoždění.