Stovky lidí z celé Evropy stoupají na kopec nad Hořicemi na Šumavě na Českokrumlovsku, aby spolu s vyšebrodským převorem Justinem Berkou požehnali nově zrekonstruované křížové cestě. Společně odříkávají modlitbu a zpívají náboženské popěvky.
O samotě či v malých skupinkách se pak vydávají na krátkou procházku kolem 14 kamenných zastavení, která připomínají utrpení Ježíše Krista. Cesta vede přes pozůstatky kostela Panny Marie Bolestné, ze kterého zbyla jen podlaha, a končí u malé lesní kaple.
Žehnání křížové cestě bylo spolu s představením zrekonstruovaného památníku pašijových her součástí víkendové akce Europassion 2023, na kterou se sjeli účastníci z celé Evropy. „Je to výjimečné setkání všech evropských společností, které hrají a pořádají pašijové hry. Přijelo 250 delegátů z 15 států,“ popsal význam akce hořický starosta Martin Madej.
Zmínil také, že pašijové hry mají v obci už více než 200 let trvající tradici. První dochovaná zmínka je z roku 1816. Tehdy místní tkadlec a amatérský dramaturg Paul Gröllhesel napsal hru Utrpení a smrt našeho pána Ježíše Krista – truchlohru o pěti jednáních s předehrou, kterou místní hráli o Velikonocích v místních hostincích.
Oficiální podoby pak pašijové hry nabyly v roce 1893, kdy se poprvé odehrály v nově vybudovaném pašijovém divadle. Již tenkrát přilákala inscenace Josefa Johanna Ammanna do Hořic na Šumavě několik desítek tisíc lidí z celého světa. Doložené jsou návštěvy až z Japonska, Angoly, Egypta či Spojených států.
„Tradici pašijových her přerušily světové války a komunistický režim. Tomu se nelíbil duchovní obsah představení a celých 40 let se zde pašije nehrály,“ vyprávěl starosta.
Doplnil také, že komunisté nepřispívali ani na údržbu divadla, které tak postupně chátralo. „Byl to světový unikát, který pojal až 1 500 diváků a už v roce 1893 byl plně elektrifikovaný. Zanedbání stavby dospělo až do takového bodu, že ji museli v roce 1964 komunisté odstřelit, a dodneška se tak bohužel nedochovala,“ mrzí starostu.
Všem lidem, kteří se na rozvoji pašijových her v Hořicích podíleli, postavili už před 111 lety nedaleko původního divadla památník. Ten nyní nechala obec na své náklady zrekonstruovat a spolu s křížovou cestou ho o víkendu představila veřejnosti.
Budou usilovat o zápis na seznam UNESCO
Oprava památníku vyšla na 350 tisíc a obec ji financovala sama. Zrekonstruování křížové cesty pak stálo více než dva miliony s tím, že jeden milion obci přispěl Jihočeský kraj. „Jsem moc rád, že kraj podporuje hořické pašijové hry a že přispěl k obnově křížové cesty,“ sdělil náměstek hejtmana Pavel Hroch.
Odhalení zrekonstruovaného památníku s křížovou cestou ale není tím jediným, co Hořice dělají pro znovuzískání své dřívější slávy. V současnosti například komunikují s dalšími zahraničními městy, kde se také odehrávají pašijové hry, o navázání možné spolupráce a chystají zřídit nové muzeum pašijových her. To vznikne rekonstrukcí budovy zdejší bývalé fary, která stojí na náměstí. Zamýšlená investice by měla přesáhnout 20 milionů korun.
Mimo to také na ministerstvu kultury leží žádost o zapsání hořických pašijových her na Český seznam nehmotného kulturního děditství, která by mohla být schválena v prosinci příštího roku. A budou usilovat i o zápis na seznam UNESCO.
„Jsou to nejstarší pašijové hry v Evropě. Velkým specifikem je také jejich příhraniční umístění a spolupráce více národností,“ vysvětlila za ministerstvo kultury Zuzana Malcová.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
