Sedíme v její kanceláři. Je slyšet zvuk tekoucí vody z fontánky. Masivní oválný stůl je zaplněný dokumenty, kolem něj jsou kožené židle. Hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) ale počítá s tím, že za rok, vlastně ještě o něco dříve, už v prostorné pracovně úřadovat nebude.
Tvrdí to z více důvodů. Nechce usilovat o funkci první dámy kraje, přestože bude kandidovat, a také předpokládá, že sociální demokracie na podzim zdaleka nedosáhne úspěchů, na něž byla při krajských volbách zvyklá.
Rezignovaně ovšem nepůsobí. Naopak. Když přijde řeč třeba na kůrovce, chce toho ještě hodně stihnout. „Pracujeme teď na strategii s odborníkem, který pomáhal s obnovou lesa v Tatrách,“ upozorňuje 67letá Ivana Stráská.
Starosti s Letištěm České Budějovice, boj se suchem, kritizovaná kampaň v souvislosti kůrovcem na Šumavě, ale i problémy s kotlíkovými dotacemi. Byl to pro vás politicky nejsložitější rok?
Lehký nebyl, ale politicky nejtěžší byl asi ten, kdy se v průběhu volebního období rozpadla koalice a uzavírala nová. Tyto problémy beru jako pracovní. Nevyvozuji z nich ani osobní nepřátelství, byť to je někdy komplikované. Z pohledu politiky je to pro mě těžké spíš pro to, co se děje v sociální demokracii. Na sklonku mé politické kariéry je to trochu rozčarování.
Takže se na sebe třeba s vedením národního parku Šumava usmíváte?
Není to osobní věc. Nedávno jsme s panem ředitelem Pavlem Hubeným seděli nad klidovými zónami parku a naprosto v klidu si řekli, co a jak. To, že máme jiný názor, a je to otázka principu, neznamená osobní nepřátelství.
Šla byste znovu do krajské kampaně Šance pro Šumavu, na kterou se sneslo tolik kritiky?
Určitě. Ona dál běží. Pokračuje jako Šance pro lesy a Šance pro vodu. Byť byla kontroverzní, tak bylo dobře, že se podařilo opravdu otevřít problematiku kůrovce na Šumavě. A tak si myslím, že splnila svůj účel. Ze začátku nás ta reakce zaskočila, ale nakonec to dostalo správný směr a lidi to probudilo k diskusi. A já myslím, že musí pokračovat, vzhledem k tomu, co se děje v lesích.
Ještě nejsme s útokem kůrovce na úplném vrcholu?
Myslím, že teď jsme tak v jedné třetině.
Kromě kampaně a diskuse, jak bude kraj pomáhat v boji proti kůrovci a se suchem – nějaké prostředky už jste uvolnili na novou výsadbu, ale co dál?
V souvislosti se zadržením vody v krajině jsem se spojila s Michalem Kravčíkem, který se tím intenzivně zabývá a byl poradcem bývalé slovenské premiérky Ivety Radičové. On se podílel na obnově lesa v Tatrách. Má velmi zajímavé systémy, jak udržet vodu v krajině a my s ním připravujeme nové strategie. V zastupitelstvu jsme pak prosadili granty pro mikroregiony, které by měly zpracovávat projekty na boj se suchem. Ten boj vlastně teprve začíná.
Na konci zimy chcete udělat konferenci s účastí mezinárodních odborníků na téma ochrany lesa, kůrovce, sucha.
Možná tím prolomíme určitý skleník, ve kterém žijeme, a dostaneme další pohledy na věc. Nejsme pupek světa, jinde už ty problémy přece také měli a řešili.
Hodně vás zaměstnávalo také letiště v Plané. Město České Budějovice pravděpodobně prodá Jihočeskému kraji svůj podíl ve společnosti, která ho spravuje. Mě by ovšem zajímalo, kdy začne vytvářet letiště také nějaký větší zisk, aby ho nebylo nutné tolik dotovat?
Letiště je připravené k provozu, ale řešíme ještě přechodový plán a certifikace. Možná je snazší ho postavit než pak získat všechna povolení. Máme zájem o to, aby se na něm začalo létat a byly tam linky, které přinesou peníze a přivezou i turisty. Zájemce zde je, stejně tak o leteckou školu. V polovině ledna bychom měli od poradenské firmy získat nabídky na případné strategické partnery. Pak už budeme moci být i konkrétní. A ve věci budou rozhodovat i zastupitelé.
A podíl od města jste připraveni odkoupit?
Problémem akciové společnosti Jihočeské letiště České Budějovice jsou dva partneři, kteří mají úplně stejný podíl – 50 na 50. Jenže kraj přitom vlastní veškerý majetek a druhý spolufinancuje provoz. Taková situace nikdy nepovede k rozvoji firmy. Rozhodování je těžkopádné. Vždy musí být někdo hlavní, kdo rozhoduje. I proto jednáme o odkupu akcií.
Předpokládám, že je kraj připravený nabídnout více, než je účetní hodnota, tedy kolem pěti milionů korun?
Firma nemá jen účetní hodnotu. Necháváme si zpracovat znalecký posudek na ocenění společnosti a z něj budeme vycházet. Byla bych ráda, kdybychom to vyřešili do poloviny roku.
Ne všichni politici z města, kteří navíc sedí třeba i na kraji, jsou přesvědčeni, že by k této transakci mělo dojít.
Rozumím tomu, protože byli u zrodu a chtějí mít nadále nějakou kontrolu nad letištěm. My jim nabízíme místo v dozorčí radě. Město a letiště k sobě patří. Jeho zástupci by tak neměli být úplně vyřazení.
Když v průběhu roku došlo na nějaké problémy, o kterých se tu bavíme, zdálo se mi, že to padalo na vaši hlavu. Další politici z vedení kraje často zůstávali stranou, přitom to třeba spadalo do jejich oblasti. To vám nevadí?
Jsem zvyklá být osamělá vlčice.
Nevyčítala jste jim to, bavili jste se o tom?
Jsem tady od začátku kraje, mám paměť a lépe se mi argumentuje.
A co když na podzim kolaboval systém na podávání žádostí o kotlíkové dotace? Byl to obrovský problém, ale před novináře si nakonec museli stoupnout a vysvětlovat úředníci, žádný politik se k tomu nepostavil. Neměl k tomu vystoupit někdo kompetentní?
Byl to problém, se kterým jsme opravdu nepočítali a měly ho i další kraje. Úředníci to ventilovali proto, že zodpovědný radní zde nebyl a já také ne.
Nechyběli někteří krajští radní častěji? Je vhodné, aby byl uvolněný radní zároveň starostou města? Jsou to dvě důležité funkce.
Tak to nebylo poprvé a více funkcí zde měli politici i dříve. Když jsem sem nastoupila já, tak jsem post na městě okamžitě složila. Myslím, že podobnou věc by měl ošetřit stát a jasně říct, zda je možné vykonávat v souběhu takové funkce. Já osobně bych to nedělala.
Českobudějovická nemocnice pokračuje v obřích investicích a modernizaci. Jihočeský kraj tam z rozpočtu pošle čtvrt miliardy. Platí, že bude do konce roku 2021 hotovo a vše bude přestěhováno z dolního do horního areálu?
S investicemi se začalo v roce 2013 a mělo být hotovo v roce 2021. Ale jak se časy mění, změnila se pravidla nebo jsme přišli na to, že bude třeba ještě udělat něco navíc. Také se staví dráž než dříve. Proto jsme museli budějovické nemocnici pomoci a rozhodli jsme se, že tam v následujících letech pošleme 400 milionů korun. Vzhledem k těmto okolnostem je tak nyní posunutý termín dokončení na rok 2023.
Už víte, jak potom využít opuštěné prostory dolního areálu?
Pokud o ně bude mít kraj zájem, tak je pravděpodobně převezme. Jsou tam dva druhy budov. První jsou ty s boletickým panelem, druhá část je původní vojenská nemocnice. Vedení holdingu nemocnic jedná, jak využít objekty pro rozšíření rehabilitace a péče o staré lidi. Rozhodnutí, co s tím, co nechat, co zbourat, bude už na novém vedení kraje.
Boletický panel je problém, je v něm azbest.
Náklady na rekonstrukci těchto budov jsou velmi nákladné právě kvůli likvidaci azbestu.
Dáváte hodně peněz nemocnicím a rozpočet na příští rok má schodek skoro 900 milionů korun, což pokryjete z rezerv. Nevyšťaví se tím krajská kasa až příliš?
Investice do nemocnice je v čase dobře rozvržená. Máme zásobu peněz a poslední rozpočet tohoto vedení je připravený tak, aby tam pro novou vládu zůstal dostatečný polštář.
Před rokem jsme si tu spolu povídali o tom, jak nalákat a udržet v nemocnicích třeba zdravotní sestry, kterých byl nedostatek. Zlepšuje se situace?
Personální problém je největším problémem nemocnic, ty jihočeské na tom ale nejsou nejhůře. Třeba strakonická se stala Nemocnicí roku a uspěla i budějovická a písecká. Co se týká nedostatku personálu, tak máme problém s lékaři na Dačicku. Rádi bychom měli i více sestřiček. Jde o to, aby nebyly tak vytížené, jako to je při jejich minimálním počtu na oddělení. I proto jsme otevřeli zdravotnické školy ve Strakonicích a Prachaticích a příjemně nás překvapil zájem. To byl dobrý tah a budeme jen doufat, aby pak absolventi skončili v našich nemocnicích.
Ivana Stráská(67 let) Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská je členkou ČSSD. V letech 1998 až 2006 byla starostkou Milevska na Písecku, zastupitelkou města byla až do roku 2014. Od roku 2008 byla také náměstkyní hejtmana Jihočeského kraje, v dubnu 2017 v hejtmanském křesle nahradila Jiřího Zimolu (ČSSD). Vystudovala obor český jazyk – dějepis na pedagogické fakultě v Českých Budějovicích a poté učila na II. základní škole v Milevsku, kde byla i zástupkyní ředitele. Je vdaná a má jednoho syna. |
Zmínila jste, že už nebudete u toho, až se bude rozhodovat o osudu dolního areálu nemocnice. Kandidovat se ale přece na podzim 2020 v krajských volbách chystáte?
Chci pomoci sociální demokracii ve volbách. Vím, že není zrovna v příznivé kondici a asi nepůjde o vítězný boj. Nicméně nechci další politickou kariéru na uvolněném místě.
Ovšem nominace, abyste vedla kandidátku, už jste dostala. A máte být u ČSSD jedničkou podzimních krajských voleb
Dostala jsem jich zatím pět, uvidíme, jak se budou věci dál vyvíjet.
Co budete považovat na podzim za úspěch, když už jste řekla, že to nebude vítězné tažení?
Nevím, jaká atmosféra bude na podzim. Určitě to nebude 34 ani 20 procent.
A jak vnímáte dění okolo vašeho kolegy a exhejtmana Jiřího Zimoly? Mám na mysli založení nového uskupení, pod jehož hlavičkou by kandidovali i někteří členové ČSSD.
Řekla jsem to jasně, můj politický život je spojený se značkou ČSSD. Když byla úspěšná, tak jsme s ní byli úspěšní i my. Teď prožíváme těžké časy a nehodlám tuto značku opouštět.
V oblasti turismu měl tematický rok v kraji opakovaně heslo Jižní Čechy pohodové, letos už to bude, předpokládám, jinak, že?
Bude to celá linie propagace jižních Čech. My Jihočeši jsme patrioti a milujeme svůj kraj, tak to budou Jižní Čechy – opravdová láska. Strategií opět bude, abychom nabízeli i jiná než ta nejznámější místa regionu. Uvědomujeme si, že turismus má lokality, které už přesáhly své limity. Také musíme jít cestou propagace jiných míst. Třeba s Toulavou se to daří, potvrzují to data, která sbíráme z mobilních telefonů. Je pro mě až překvapení, jak fungují marketingové produkty. V Linci jsme dělali akci a představovali náš kraj a z Rakouska se nám zvedla návštěvnost o devět procent. A po Praze jsme druhý nejnavštěvovanější kraj.
Před několika týdny v Táboře uzavřel kraj s Českými drahami smlouvu na obsluhu většiny tratí na dalších deset let. Nakonec si obě strany tak nějak zbyly. Nemrzelo vás, že nebyl o provoz větší zájem a konkurence?
Do určité míry jsem čekala větší zájem. Ve druhém kole výběrového řízení jsme se pak s drahami tvrdě střetávali a vyjednali, myslím, příznivé podmínky.
Pro cestující je důležité, že spoje v drtivé většině zůstávají.
Pokud se chceme pokusit alespoň trochu omezit provoz na silnicích, tak musíme udržet autobusovou i vlakovou dopravu. Stačí se podívat po Českých Budějovicích, v kolika autech často sedí jen řidič nebo dva lidé. Skvělé by bylo udělat hromadnou dopravu tak komfortní, že by ji lidé preferovali nad individuální. Potom ubudou kolony v ulicích.
Jihočeské divadlo zřizované městem oživilo myšlenku na stavbu nové budovy na Mariánském náměstí v Budějovicích. Krajská Jihočeská filharmonie by se také ráda přesunula do adekvátních prostor. Není na místě spojit síly?
Ta myšlenka už tady byla v souvislosti s dřívějšími plány na přístavbu a velkou rekonstrukci KD Slavie. Někdy v polovině ledna budeme jednat se zástupci Jihočeského divadla, kteří nám jejich projekt představí.
Čerstvě do toho vstoupil nápad na přestěhování Alšovy jihočeské galerie, která chce z jízdárny na zámku Hluboká do Českých Budějovic.
Myslím, že galerie na Hluboké zůstane. Část se může přesunout do objektu bývalé Sparty v Budějovicích.
Co bude největší úkol v tomto roce?
Určitě zdravotnictví a vést společnost Jihočeské nemocnice tak, aby se do budov dalších dvacet třicet let nemuselo investovat. Až skončí evropské fondy, nebudou peníze na nákup přístrojů a nemocnice se na to budou muset soustředit samy. Také stárneme, a tak budeme potřebovat stále více lůžek pro seniory. Věřím, že se nám to podaří například v Chýnově, kde to připravujeme. Také bych chtěla, aby začal nějaký pravidelný provoz na letišti.