Zničíte jim hnízda, postaví si jich ještě více, zkusíte na ně zvukový plašič, jeho efekt bude nejspíš nulový. Na havrany ve městech si budou muset obyvatelé nejspíš zvyknout a čekat, než si sami za několik let najdou zase jiné útočiště.
S nástupem jara je křik těchto ptáků pro mnohé obyvatele nesnesitelný, vadí jim i výkaly, a tak znovu volají na radnice, ať s tím něco dělají.
Největší kolonie jsou už mnoho let v Českých Budějovicích a Táboře. V obou největších jihočeských městech si s nimi ale příliš nevědí rady a podobné je to i jinde. Možnosti řešení jsou omezené. Snaha, jak havrany eliminovat, je přitom docela velká, ale dosavadní opatření zatím příliš velký efekt neměla.
V Českých Budějovicích před nedávnem zkusili udělat na některých stromech větší prořez, aby nešla tak snadno udělat hnízda v místech, kam se černí ptáci s výrazným zobákem pravidelně slétají.
„Až při meziročním srovnání uvidíme, jestli to bude mít efekt. Úpravy korun stromů je nyní jediná cesta, jak situaci řešit. Obyvatelům, kteří v těchto místech žijí, nemůžeme jednoduše říct, zvykněte si. Na druhé straně ale také nesmíme jen tak pokácet celé stromy,“ vysvětlil náměstek primátora Ivo Moravec. Odbor životního prostředí stavy monitoruje a pokouší se hledat další řešení.
V kraji žije 800 párů
Na jednání komise pro životní prostředí, která funguje při budějovické radnici, před časem její člen Dan Leština shrnul některá fakta. Upozornil, že v kraji letní populace havranů pomalu přibývá a aktuálně v jižních Čechách žije asi 800 párů. Z toho jich je drtivá většina právě v Budějovicích a Táboře.
Jen v Průběžné a Plzeňské ulici v krajském městě odhadují jejich počet na 150 kusů. Podobně ožehavá je situace také ve Zborovské ulici v Táboře. Právě zde obyvatelé nejvíce volají po nějakém řešení.
„Ranní krákání je fakt síla, okno si neotevírám, i tak je to pořádně slyšet. Když vyjdu na ulici, tak si musím dávat pozor, aby na mě něco nespadlo, a snažím se místo rychle opustit,“ zmínil jeden z obyvatel Průběžné ulice Petr Boudal.
Havrani se ve městech vyskytují ve dvou populacích, zimní a letní. „V případě zimní se jedná o havrany z oblasti Ruska, kteří zde zimují. Letní populace na jihu se pomalu rozrůstá, přičemž největší část hnízdí v Českých Budějovicích, od několika desítek párů v 80. letech až po více než 600 v roce 2017,“ informoval na komisi Dan Leština. Podle něj je tato populace cenná a zasluhuje ochranu.
Havran polní je každopádně chráněným druhem. Opatření jsou tak vzhledem k zákonům a také jejich chytrosti málo účinná. „Havrani jsou jedni z nejinteligentnějších ptáků vůbec. Z toho vyplývá, že se vystrašit nenechají. Prokouknou úplně všechno. Funguje to stejně i u holubů, když je zkoušíte plašit hlasem sokola, tak to zabere jen na několik hodin. Pak se holubi vesele vrátí na svá místa,“ konstatoval před časem ornitolog Jiří Šebestian.
Nadějí pro ty, které ptáky obtěžují, je stěhování. Kolonie se po čase vždy přesunou jinam. Někdy to může trvat tři roky, jindy ale na místě zůstanou i desítky let.
Radek Kyrian z magistrátního odboru ochrany životního prostředí informoval, že je na území Budějovic nyní devět kolonií. A podle zkušeností z jiných měst na havrany nefunguje plašení ani shazování hnízd. Největší křik navíc působí při stavění hnízd a pak při krmení mláďat.
Bohaté zkušenosti s tím mají i v Táboře, kde dokonce testovali ultrazvukový plašič. „Jeho efekt byl ale prakticky nulový. Mají podobný sluch jako člověk,“ potvrdil Jiří Rozum, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny táborské radnice.
V únoru ve městě likvidovali stará hnízda především v blízkosti ulic Buzulucká, Jaselská a Petrohradská. Celkem jich odstranili asi 30. Pak se někdo na vlastní pěst do stejné věci pustil i ve Zborovské ulici, jenže k tomu neměl žádné povolení.
„Razantní zásah do této kolonie jde zcela proti smyslu dosud uplatňovaných opatření, iniciuje založení nových kolonií, a představuje tak mimo jiné vysoké riziko rozšíření hnízdění do mnoha dalších lokalit. Podobnou neblahou zkušeností prošli například v Chrudimi,“ informoval Rozum.
Podobná věc už se navíc stala i v Táboře. Vznik kolonie na Pražském sídlišti podle Rozuma nejspíš souvisí s odstraněním některých hnízd při bezpečnostním řezu stromů v Husově parku v roce 2004, kam se havrani nastěhovali z hnízdních stromů pokácených u Černých mostů v roce 2002.
Nyní tak Táborští čekají, co se stane po nelegálním zásahu ve Zborovské. Loni tam bylo 55 hnízd, v polovině února jen 18, ale v polovině března už 38 a na konci března jich bylo už 69 a další nová se navíc objevila přímo u školy a v okolních ulicích.
