„Dělal jsem u samaritánů na pražském letišti v době, kdy se tu objevil koronavirus MERS. Sám nosím brýle a už tehdy byly těžko skloubitelné s ochrannými pomůckami. Nejenže je to nepohodlné, ale ochranná maska navíc netěsní,“ vysvětluje Pavel Mládek, bývalý člen posádky táborské záchranky.
Na zkušenosti si v dubnu vzpomněl a na Facebooku založil skupinu na podporu svých kolegů záchranářů. V ní se nejvíce řešil nedostatek ochranných pomůcek, bezmoc i to, že záchranáři se slabším zrakem bojují s problémem, kdy mají v maskách nepraktické klasické brýle.
„Napadlo mě, že by šly obroučky vyrobit na 3D tiskárně, a začal jsem řešit technologii. Přemýšlel jsem, jak brýle uchytit do masky. Při hraní si s krabičkou na magnetky mi to secvaklo. Budou je tam držet magnety. Můj brácha je konstruktér z ČVUT a přes noc nakreslil prototyp, se kterým jsme pak dojeli do optiky Jaroslava Policara v Praze a jeho tým do nich zasadil čočky. Ty nám darovala společnost Essilor,“ popisuje vznik CoVidi brýlí Pavel Mládek.
S jejich výrobou mu začaly pomáhat celé rodiny Policarových, Mládkových a Kákonových. A kolega Václav Dvořák.
„Mezi zdravotníky byl nedostatek ochranných pomůcek a respirátorů. Pavel s bratrem a kamarády přišli s nápadem, který se mi líbil. Jsem zvyklý být v zápřahu, a tak jsem doma už nemohl vydržet. Rozhodl jsem se připojit, sedl si k tomu a než jsem se nadál, jsem součástí výrobní linky,“ říká u broušení plastových obrouček táborský hasič Václav Dvořák, který je nyní v pracovní neschopnosti. Namísto vycházek dělá dobrovolnickou činnost.
Pražské humanitní gymnázium půjčilo záchranářům 3D tiskárny a věnovalo spousty filamentu – plastové struny do tiskárny. Z jednoho kotouče materiálu jsou schopní vyrobit až 50 kusů brýlí.
Dvojice si udělala v bytě v Soběslavi dílničku a každé dva až tři dny vozí obroučky do Prahy, kde je Policarovi osazují skly. S dovozem jim pomáhá sdružení Motorkáři lidem. Všichni zúčastnění dělají vše bez nároku na odměnu. Zdravotníci dostávají brýle zdarma.
„Děláme brýle na blízko, na dálku i bifokální. Jejich standardní hodnota by byla od 500 do 4 000 korun, my je však darujeme. Výrobou brýlí pomáháme nejen zdravotníkům, ale podporujeme také optiku Policar, která to v této době také nemá snadné,“ dodává Pavel Mládek.
Brýlových klipů už tým udělal asi 300 kusů, nejméně 50 už jich zdravotníci aktivně používají, a to v Praze, Středočeském kraji, Prachaticích, Litoměřicích a dalších místech.
Aktuálně tým založil na výrobu CoVidi brýlí veřejnou sbírku na Donio.cz. „Vybíráme peníze, protože potřebujeme více materiálu do tiskáren, brusné kotouče, drahé magnetky a hlavně koupit studentům gymnázia nové tiskárny, protože tyto asi odrovnáme. Rádi bychom si pořídili také vlastní tiskárnu, ale uvidíme, kolik se vybere,“ říká Václav Dvořák.
Brýle jdou nyní na dračku a také po koronavirové pandemii najdou uplatnění. „Zatím jsme si dokázali poradit s jakýmkoli tvarem masky. Až situace pomine a brýle do masek nebudou třeba, čočky budou použité do jiných rámečků,“ dodává Mládek.
„Jen škoda, že nejsme ženské. Zvládli bychom si při výrobě třeba povídat. Jak se soustředíme na drobnou práci, je třeba tři hodiny ticho,“ smějí se výrobci.
