Rodilý Jihočech má své srdce v krajině rybníků a šumavských kopců, i když trvale zakotví za hranicí rodného kraje. I tak by se daly charakterizovat krajinomalby Hany Krčmové – Jihočešky, která od svých 21 let žije v Praze. V jižních Čechách vystavovala poprvé před třemi roky a nyní připravuje expozici v Prachaticích. Galeristy přesvědčovat nemusí – ti si o možnost vystavit její díla říkají sami. Obrazy se prodávají dobře a malířka výtěžek vždy věnuje na rozvoj výtvarné tvořivosti místních dětí.
Co ji k takovému postoji inspirovalo? „Především nejsem sama,“ podotýká skromně. „Například Magdalena Kožená spolu s Maximem Velčovským podporují děti v základních uměleckých školách. Architekt Gaudí řekl: Příroda je stále otevřená kniha a jen v ní stojí za to číst. Myslím si, že právě na nás dospělých je, jaké otevřené knihy předložíme našim dětem. Cokoliv pozitivního jim ukážeme, to se odrazí v jejich nitru.“
Jako malá chtěla být učitelkou
Malířka věří, že děti, které malují a tím rozvíjejí svou fantazii, mohou jednou vybudovat skvělý svět. „Proto se snažím vždy k výstavě připojit doprovodnou akci pro malé návštěvníky nebo pořádat komentované prohlídky pro místní školy. Finanční výtěžek se po výstavě promění na barvy, štětce či jiné potřeby pro výtvarnou činnost těch nejmenších. Říká se přece: Co se v mládí naučíš…“
To jsou spíše slova učitelky než malířky. V základní škole v Sezimově Ústí by se pro ně možná našel písemný důkaz. Když Hana v deváté třídě vyplňovala dotazník s otázkou, čím chci v životě být, napsala učitelkou.
„Chtěla jsem být laskavou učitelkou, která trpělivě vysvětluje látku,“ vzpomíná. „Snad proto jsem nastoupila na gymnázium. Jenomže tam mě studium začalo těžce nebavit. V té chvíli mi rodiče pohrozili, že jestli nebudu mít dobré známky, nebudu chodit do tanečních.“
Ve škole se rychle zlepšila, protože tancovala ráda. A také se ráda dobře oblékala. „Jenže tehdy na začátku 70. let člověk o moderní módu v obchodech nezavadil, a když, tak na ni neměl peníze. Naštěstí moje babička z Tábora byla švadlena. Nosila jsem jí látky, radila se střihy a ona mi ušila všechno, co jsem si přála.“
Hana Krčmová (66 let)Narodila se 15. května 1953 v Českém Krumlově. Dětství a dobu studia prožila v Sezimově Ústí. Po maturitě na táborském gymnáziu odešla do Prahy, kde žije dosud. Klíčovým pro ni bylo zaměstnání v Ústavu bytové a oděvní kultury, kde se zprofesionalizoval její do té doby laický zájem o módu. Vyhrávala soutěže, její oděvy byly stále populárnější. Od roku 1986 pracuje na volné noze. Navrhovala a šila obleky pro členy mnoha známých hudebních souborů, zpěváky, herce a VIP osobnosti. Po roce 1989 maximálně rozšířila svoji působnost, ale před osmi lety ji postihl únavový syndrom. Během roční odpočinkové odmlky začala malovat obrazy s přírodními motivy, především jihočeskými. V současnosti vede ateliér H-anna-K a věnuje se vytváření zahradních skulptur. |
Haně bylo jasné, že hodná babička nebude na světě věčně. A proto bylo třeba naučit se šít. A také vydělat peníze, aby si mohla hezké šaty koupit, až na ně natrefí v prodejně. „V Praze byly platy vyšší než na jihu, to platilo stejně jako dnes. A tak jsem po maturitě odešla natrvalo do hlavního města. Krátce jsem pracovala jako úřednice v podniku zahraničního obchodu a pak jsem nastoupila do Ústavu bytové a oděvní kultury,“ vypráví.
Svět módy měla přímo v práci. A doma? Tam starou šlapací singrovku vyměnila za nový šicí stroj. Brzy bylo jasné, že vkusné moderní šaty umí navrhnout a ušít nejen pro sebe, ale i pro druhé.
„Zúčastňovala jsem se soutěží Zenit – Mladý módní tvůrce, několikrát jsem skončila na předních místech. Moje modely měly úspěch při přehlídkách na Bertramce, v Paláci kultury a na dalších prestižních místech,“ vypočítává. To už jsme v 80. letech, kdy poznala svého životního partnera, jazzového saxofonistu Viktora Kotrubenka.
„Hned od začátku našeho vztahu jsem ho začala, jak se říká, obšívat. Spokojeně moje výtvory nosil a jednoho dne mi poradil, ať se tím začnu živit, když mi to tak jde.“
V roce 1986 jí k tomu dal svolení národní výbor. V dobách socialismu se stala živnostnicí ve městě velkých příležitostí. A ona je v oblasti módy dokázala naplnit. „Oblékla jsem kapely Babalet, Katapult, Schovanky, Big Band Felixe Slováčka, herečku Báru Štěpánovou a moderátorku Zuzanu Bubílkovou a mnoho dalších,“ upřesňuje.
Po roce 1989 odstartovala modelovou malosériovou tvorbu pro obchodní domy, vytvářela návrhy kostýmů pro muzikály, dodávala do zahraničích butiků a v závratném tempu pokračovala tak dlouho, až její tělo řeklo dost.
Své práce vystaví i děti ze školy
Před osmi lety se ozval únavový syndrom. „Na celý rok jsem si musela dát pauzu. Ale tvořivost mě pořád pokoušela. Tak jsem se rozhodla, že si dlouhodobou dovolenou zpestřím malováním. Ostatně při své profesi jsem musela kreslit vždycky. Nejdřív jsem malovala uvolněnou abstrakci a pak jsem se na jednom kurzu seznámila s výtvarnicemi, které mě přizvaly k malování v přírodě v jižních Čechách,“ říká.
Ve svém rodném kraji poznala, že tvorba pod širým nebem je nejlepší bioterapie. „Obloha a tráva, voda a les. To je ta pohoda. A víte, že v krajině, a v přírodě vůbec, je nejvíc zastoupena zelená barva? Na zelenou je prý lidské oko také nejcitlivější, což údajně souvisí s evolucí, protože v blízkosti zelené byla vždy potrava a voda. Po třech dnech malování jsem se díky léčivé síle přírody vrátila do Prahy plná elánu a ještě si přivezla namalovaný obraz.“
Obrazů přibývalo a kolovaly mezi přáteli po e-mailech. Před třemi lety její spolužáci plánovali sraz třídy základní školy v Sezimově Ústí a přišli s originálním nápadem.
„Abych v kulturním domě uspořádala první výstavu svých obrazů. Spolužáci mě přišli podpořit na vernisáž a pak jsme pokračovali na sraz. Výstava měla velký úspěch, prodalo se patnáct obrazů z třiceti. Jenže já je nemalovala proto, abych na nich něco utržila. V současnosti mám vlastní ateliér H-anna-K a vydělávám si jinou činností než malováním. Peníze jsem věnovala výtvarnému oboru sezimoústecké umělecké školy,“ popisuje.
Vyslala tím do éteru pozitivní signál a ten se záhy začal vracet. Majitelé výstavních prostor Hanu Krčmovou sami oslovují, často na doporučení návštěvníků předchozí akce. Výtvarnice vystavuje v průměru dvakrát do roka, nyní chystá kolekci na listopadovou výstavu v galerii Zimní zahrada Městského úřadu Prachatice. Událost ponese název: Zelená modrá – dóóst dobrá!
Nejen že peníze opět poputují na rozvoj výtvarné tvořivosti, ale děti budou svá díla vystavovat po boku Hany Krčmové. „Poslala jsem šest svých obrazů dětem z výtvarného kroužku ZŠ Vodňanská, aby se jimi inspirovaly při své tvorbě. Zároveň připravujeme s prachatickým domem dětí a mládeže akci Děti v galerii a pro všechny malé návštěvníky se už plní truhla s pokladem. Žádné neodejde s prázdnou,“ zve malířka na výstavu, která zobrazí přírodu jak dospělýma, tak dětskýma očima.
