Už se stalo pravidlem, že hygienici přes léto upozorňují na zhoršenou kvalitu vody na sledovaných plážích vodní nádrže Orlík. Nově dokonce zakázali koupání na Podolsku.
Voda od nich dostala na pětistupňové škále nejvyšší známku, což znamená, že je nebezpečná ke koupání. Podle analýz obsahuje nadlimitní hodnoty pro sinice, chlorofyl či vodní květ.
Sinicím svědčí velké množství fosforu ve vodě. Právě na snižování jeho obsahu začala pracovat skupina odborníků a zástupců hospodářů v povodí Vltavy a Lužnice. Do nádrže podle odhadu společností Sweco a Aquatis každoročně doputuje přes 300 tun fosforu.
„Nechali jsme si zpracovat bilanční studii od Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR, podle níž jsou největší znečišťovatelé přítoky Skalice, Lomnice a zejména Lužnice, která svádí vodu z třeboňské rybniční soustavy. Dále nám ukázala, že polovina živin, převážně fosforu, do přehrady míří z odpadních vod. Dále jsou to rybníky se 30 procenty a zbytek pochází z eroze zemědělské půdy a dalších vlivů,“ vysvětluje generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.
Přísun fosforu je nutné snížit na 126 tun ročně
Podle něj je také otázkou, jak se bude nadále zacházet se sedimenty z třeboňských rybníků, které jsou zásobárnou fosforu. „Když se podíváme na světové zdroje fosfátů, do sedmdesáti let budou vyčerpané. Přitom tyto sedimenty by je mohly nahradit, můžeme je totiž vracet na pole, čímž je budeme významně zúrodňovat,“ doplňuje Kubala.
S tím souhlasí i zástupci Rybářství Třeboň, kteří vnímají velký potenciál související s těžbou rybničních sedimentů. „U koncových rybníků na soustavách dochází k velkým únikům sedimentu, jehož pravidelnou těžbou bychom znečištění omezili,“ říká předseda představenstva třeboňského rybářství Josef Malecha s tím, že společnost sediment těží takzvanou mokrou a suchou cestou.
V minulosti ho nabízeli zemědělcům, kteří jím zúrodňovali svou půdu. „Jenže poslední tři roky ho nechtějí kvůli drahým metodám zapravení do země a také kvůli byrokracii. Můžeme ho dodávat alespoň firmě Rašelina Soběslav, kde z něj vyrábějí substrát. Lepší by ale byla změna legislativy nebo vyšší motivace zemědělců,“ připouští Malecha s tím, že těžba sedimentu je pro třeboňské rybářství velmi nákladná.
Dohromady se do povodí Orlíku dostává ročně asi 400 tun fosforu, tři čtvrtiny končí přímo v nádrži. Podle odborníků je ale třeba jeho přísun snížit přibližně na 126 tun ročně.
„Studie ukázala 36 opatření, která se dají použít na dva a půl tisících lokalitách. Dá se ale očekávat, že by to celé vyšlo na desítky miliard korun s tím, že by trvalo několik desetiletí, než bychom se dostali na požadovanou úroveň,“ podotýká Filip Čejka z poradenské společnosti Sweco, která zpracovala studii proveditelnosti.
