Kniha vznikala téměř dva roky a v českobudějovické restauraci Naše farma ji pokřtil herec a dnes už také sběratel vltavínů Pavel Liška.
Dvojici autorů šlo hlavně o to, aby si lidé měli šanci uvědomit výjimečnost vltavínů, které se nacházejí téměř jen na českém území.
„Točí se kolem nich spousta zajímavých příběhů. Návštěvníci muzea v Krumlově se nás ale často ptali, jestli nemáme informace o vltavínech sepsané, že by si je rádi odnesli domů. Začali jsme proto přemýšlet nad brožurkou, ale bylo toho tolik zajímavého, že nakonec vzniklo 136 stran,“ vysvětluje geolog Vít Kršul, který měl na starost odbornou stránku obsahu.
 |
Zájemci se ale nemusejí obávat nespočtu chemických vzorců, matematických rovnic nebo stovek čísel. Kniha je psaná poutavou, především příběhovou formou a je doplněná desítkami fotografií, hlavně samotných vltavínů, jež patří do skupiny takzvaných tektitů. Ty je možné kromě jižních Čech najít také na jižní Moravě, na Chebsku a v některých pískovnách v německém Sasku.
„Od začátku je ta kniha určená pro co nejvíce lidí, nejen pro sběratele vltavínů nebo odborníky. Mohla by zaplnit prostor mezi ostatními publikacemi, které mapují jihočeský fenomén z trochu jiného pohledu. Často je s vltavíny spojené pouze to negativní, a my bychom rádi ukázali tu hezčí stránku,“ líčí spoluautor knihy Martin Řehout.
V knize se ale také objevují konkrétní příběhy kopáčů nebo způsoby, jak cenný tektit ze země vydolovat. „Zároveň ale dostatečně upozorňujeme, že dnes je jiná doba než před třiceti lety. Tehdy byly důvody pro kopání úplně jiné a nesloužilo k obživě jako dnes. Člověka to může dovést až do vězení,“ upozorňuje Řehout a dodává, že muzeum chce příští rok zahájit také legální zážitkovou těžbu vltavínů. „Zájemci si tam budou moci vyzkoušet, jak je to náročné,“ doplňuje.
To si mimochodem už dříve zakusil také Pavel Liška, který publikaci pokřtil. Před sedmi roky totiž ztvárnil roli kopáče Kači ve zfilmovaném románu Zloději zelených koní od Jiřího Hájíčka.
„Pro mě to tehdy bylo naprosté zjevení, o vltavínech jsem téměř nic nevěděl, ale objevil jsem díky nim s trochou nadsázky Divoký jih. Mám tady chalupu a s mým synkem jsme se tu a tam vydali na hledačské výpravy,“ vzpomíná Liška.
Rostoucí zájem o vltavíny se do jisté míry snažili v knize odrazit i její autoři. S jejich oblíbeností se ale logicky zvyšuje také cena, a obzvláště v posledních měsících nabírá růst raketové tempo.
„Za poslední dva roky vylétla u kamenů z některých lokalit až desetinásobně, do té doby byl nárůst ceny hodně pozvolný. I kvůli tomu nabízíme v muzeu návštěvníkům ke koupi šperky nebo kameny s certifikátem. Dnes už nikdo nemá jistotu, co u překupníků pořizuje,“ dodal Řehout.
Právě kvůli problému s napodobováním vltavínů včetně jejich typického povrchu zvaného skulptace zpracovali autoři do knihy i krátkou kapitolu o falešných kusech.
„Za poslední půlrok mě policisté kontaktovali ve dvou případech, kdy chtěli ověřit pravost vltavínů při podvodném prodeji. Zajímavé bylo, že těmto překupníkům naletěli i lidé, kteří se v problematice trochu vyznají,“ uvedl Kršul s tím, že četnějším pokusům o falšování napomáhá právě obrovský zájem a rostoucí ceny vltavínů.
