Farma u Bohdalovic je tak trochu i atrakcí pro místní a obyvatele z okolí. Je dokladem toho, že i rozličná zvířata spolu dokážou žít pohromadě. Asi nejvíc si prostředí užívá divočák Pepa.
„Kolega ho odchytil před rokem jako malé zatoulané sele do rybářského podběráku. Rád si hraje se psy. Dostává se ale do věku, kdy bude muset území opustit,“ říká padesátiletý Daniel Gahut, jenž obhospodařuje rozsáhlé pastviny u Slavkova, osady Bohdalovic.
Do nedávna tam pobývala dokonce i zraněná poštolka a káně. „Poštolka po vyléčení odlétla a několikrát nás zase navštívila. Káni jsem zkoušel cvičit, nakonec taky odlétla,“ vypráví Gahut, který svému skanzenu nechává svobodu a přirozený vývoj. Dokrmuje jen některá čerstvě narozená telata. Mlékem z láhve.
Na farmě chovají lamu i klokana. Díky sousedům můžou na dovolenou |
Velkým unikátem je divočák Pepa. Očichává zemědělské stroje, pozoruje pracovní ruch, skotačí se psy, nechává se drbat a vyhledává zábavu. Černého neposedu si oblíbily místní děti. Sám zemědělec má tři školáky.
Kančí „puberťák“ si hraje i s ostatními zvířaty, jako jsou slepice, králíci nebo divoká kachna, nejvíce si ale oblíbil psy. Mezi nimi se cítí jako jeden z nich. A přibývají další členové komunity. Jak říká farmář, loni šel na houby a našel v lese místo hříbků tři vyhozená koťata. Skončila samozřejmě u něj, nemohl je nechat odložená.
České farmy se zmenšují, stále jsou však větší než evropské. Snáze přežijí |
Stejnou zálibu má i jeho kamarád z farmy Pavel Gutlébet. Obyvatelé Slavkova si na jejich zálibu zvykli a tolerují, že vsí se často krotká zvířata potulují. „Dokonce si na to zvykli i policisté,“ směje se Gutlébet, který zvířata také fotí. Muži jsou také přesvědčení, že zvířata jsou chytřejší než někteří lidé.
