Úterý 17. května 2022, svátek má Aneta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 17. května 2022 Aneta

I brouci a vážky potřebují mít pro život vodu čistou, tvrdí entomolog

  10:18
Jít se vykoupat do rybníka v přírodě, to už není pro každého. Voda v nich bývá často špinavá. „Stojí za tím nejen lidská sídla a zemědělství, ale také nadměrné zarybnění, převážně kaprem,“ vysvětluje entomolog Vojtěch Kolář.

Entomolog Vojtěch Kolář | foto: archiv Vojtěcha Koláře

Jižní Čechy jsou plné malých i větších rybníků, pískoven a řek. Taková krajina přímo vybízí k letní dovolené strávené v přírodě. Voda v rybnících je však často kalná, plná sinic a často i zapáchá. Koupání v nich si tak dovede představit jen málokdo.

Entomolog Vojtěch Kolář o důvodech hovoří v rozhovoru. Popisuje také, jak se ke své práci dostal a co zvládl vyzkoumat.

Proč se v našich rybnících nedá koupat?
Sám pocházím z Jindřichohradecka, takže k rybníkům mám vztah už od dětství. Často jsme se v nich koupali, což už dnes všude není skoro možné. Je to hlavně kvůli kalné, špinavé a zapáchající vodě. Příčin je hned několik. Tou hlavní je nadbytek živin ve vodě, což způsobuje několik faktorů – lidé a odpadní voda z měst a obcí. Za poslední století řada odpadních vod tekla do potoka nebo nějakého návesního rybníka a dál až do rybničních soustav, kde se živiny kumulovaly.

Zlepšil se tento problém s příchodem čističek odpadních vod?
Ano, ale ani ty nejsou stoprocentní. Jedním z velkých problémů v poslední době jsou často se opakující bleskové povodně nebo přívalové deště. Čistička nemá schopnost vodu zadržet, a tak dochází k tomu, že se jen propláchne a odpadní voda vtéká do vodního toku.

Co dál ovlivňuje kvalitu vody?
Na kvalitu vody má vliv i intenzivní chov ryb. U nás především kapra, který se živí převážně velkým zooplanktonem. Ten je v každé vodě a má za úkol filtrovat a čistit vodu, neboť se živí řasami. Když je ale v rybníku moc kaprů, kteří odstraní zmíněný velký zooplankton, tak se ve vodě začnou množit řasy. Kapr velký zooplankton filtruje. Začne tedy převládat menší zooplankton, který rybě unikne. Ten ale nestíhá čistit vodu, a proto dochází k nárůstu řas a sinic a zhoršení kvality vody.

Jak se k tomuto problému stavějí rybáři?
Rybáři tomu většinou nepomáhají, i když se najdou výjimky. Běžně do tohoto systému, který je už tak plný živin, další naopak zanášejí, a to přikrmováním kaprů či hnojením. Když si ryby zlikvidují přirozenou potravu, tak strádají. Proto je potřeba je přikrmit třeba obilím nebo starým pečivem.

K čemu slouží hromádky hnoje v rybnících?
Hnůj se do rybníků dává převážně na jaře. Je to z důvodu, že si před více než sto lety Josef Šusta na Rožmberském panství jako první uvědomil, že když se do tehdy na živiny chudého rybníka dá hnůj, zvýší se množství živin. Na nich pak začnou růst řasy a bude tam více zooplanktonu, který je hubí. Díky tomu má i kapr více potravy, a tudíž budete mít na konci sezony vyšší produkci ryb. Jenže tehdy byla naše krajina včetně rybníků na živiny chudá.

Obešli bychom se dnes bez hnojení?
Každý rybník je jiný a chce to brát individuálně. Troufám si ale říct, že na většině z nich to opravdu nepotřebujeme. Maximálně na jaře, aby se o trochu dřív nastartovala produkce řas. To by začalo i bez toho, hned jak se začne oteplovat a svítit slunce. Když se ale do vody přidá hnůj, tak se vše o pár týdnů urychlí.

Rybníky jsou čím dál více bahnité. Proč tomu tak je?
Živiny se usazují jako bahno. A není moc možností, jak se ho zbavit. Dříve to fungovalo tak, že se živiny, které se do rybníků daly, vytáhly v podobě ryb. Ty do sebe velkou část vstřebaly z potravy. To dnes už neplatí. Ryby se přikrmují a spousta živin tam i přitéká. Hodně se toho tak uloží na dně. Možností pak je rybník odbahnit, což je ale nákladné a jde to pomalu. A tak se tam živiny stále jen ve velkém kumulují.

Vaší zálibou je zkoumání brouků. Jak jste se k tomu dostal?
Od dětství mě zajímal hmyz a nakonec jsem k tomu přišel i přes studium. Původně mě zajímali jen motýli a suchozemští brouci. Na střední škole jsem přešel do vody a začal jsem zkoumat vodní brouky, jako jsou potápníci, vodomilové či plavčíci. Postupně mě ale začaly zajímat další skupiny, jelikož rybník je ekosystém a je potřeba ho vnímat jako celek. Tak jsem se začal zaměřovat i na vážky a poté na vodní ploštice a obojživelníky.

Jak na tom jsou u nás ohrožené druhy potápníka širokého a dvojčárého?
Díky muzejním a amatérským sbírkám víme, kde tato zvířata dříve žila. Oba druhy se vyskytovaly v nížinných oblastech a především v rybnících. Postupně ubývaly a poslední nálezy jsou ze 60. a 70. let. My to dáváme za vinu změnám v hospodaření v celé krajině. Znovu se pak objevil potápník dvojčárý na Třeboňsku na rybníku Vizír a já spolu s kolegy jsme ho v posledních letech objevili v okolí.

Vojtěch Kolář

(31 let)

Pochází z Jindřichova Hradce. Vystudoval Zemědělskou a Přírodovědeckou fakultu na Jihočeské univerzitě v Budějovicích. Nyní pracuje v Entomologickém ústavu Biologického centra Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Je členem České společnosti pro ekologii, společnosti limnologické a entomologické. Ve volném čase se rád věnuje rodině. Práci má zároveň jako koníček, čte fantasy a sci-fi knihy či odbornou literaturu. Často cestoval po světě, než začala omezení s covidem.

Daří se vodnímu hmyzu v jižních Čechách?
Na jihu Čech máme velké štěstí, protože máme Třeboňsko. To je jedna z našich nejbohatších oblastí. Zachovala se tu celá řada ohrožených druhů vodních brouků. Zároveň máme i Šumavu, kde se vyskytují vzácnější vysokohorské druhy. Co se ale týče rybníků, tak z našich výzkumů vyplývá, že vodní brouci a vážky preferují ty rybníky, kde není příliš vysoká obsádka, nehnojí se a nemají příliš velkou rozlohu. Pro dravé druhy ryb, ale také pro vážky a brouky, je důležitá i průhlednost vody, protože potřebují ve vodě vidět, aby mohli lovit.

Co dalšího jste vyzkoumali?
Klíčovou roli hraje také mokřadní vegetace podél břehů. Ta vytváří pro hmyz ideální útočiště. Líbí se jim, protože se tam mohou schovat před rybami a zároveň tam mají dostatek potravy. Tato vegetace dost často pozvolna přechází v břeh, což je důležité pro druhy, které v určité fázi života vylézají z vody. Důležitá je i blízkost dalších vhodných lokalit, aby hmyz mohl mezi jednotlivými rybníky migrovat. Naopak se jim ale nelíbí to, když je kolem rybníka pole. Je to asi kvůli splachování živin a využívání pesticidů.

Důležitá je pro hmyz i vegetace v rybnících. Proč ubývá?
Když se snižuje kvalita vody, tak je tam i menší průhlednost. Světlo dopadá do čím dál menší hloubky a nefunguje fotosyntéza. Rostliny tak nemohou růst. Když si velká obsádka kapra postupně zlikviduje zooplankton, tak hledá potravu jinde. Začne tedy rýt ve dně při hledání dalších bezobratlých, a tím poškozuje rostliny. Vegetaci tedy postupně rozrývají a ona tak ustupuje.

Dá se hmyzu nějak pomoci?
Mně osobně by se líbilo, kdyby byl v rybniční soustavě alespoň jeden rybník, na kterém by se nehospodařilo tak intenzivně. Neříkám, že by se úplně zakázal chov ryb, ale chtělo by to nalézt určitou rovnováhu, aby zde mohly žít ryby i hmyz a zároveň na tom netratil ani hospodář. V krajině je také třeba podporovat i další biotopy – obnovovat tůně či poříční ramena, také ale nechat nějaké zarůstat.

Kromě kapra se ale v rybnících šíří i nepůvodní druhy ryb. Čím se dá jejich počet redukovat?
Zredukovat je dovedou například dravci. Tradiční je ale i letnění. Rybník se dříve nechal přes léto jeden rok bez vody. V něm pak vyrostly rostliny, které se pokosily, a tím se zredukovaly přebytečné živiny v rybníku. Zároveň dojde i k potlačení parazitů a nemocí ryb. Komerční rybáři to dnes už ale nedělají, neboť by přišli o jednu sezonu.

  • Nejčtenější

Pacientka z Vysočiny má záškrt, nemoc v ČR nebyla zachycena od roku 1995

V České republice se po sedmadvaceti letech objevila raritní forma záškrtu. O nálezu informovaly Státní zdravotní ústav...

Předjíždějící šofér vytlačil jiný kamion do příkopu, natočili to policisté

Řidič nákladního vozidla riskantně předjížděl přes plnou čáru na frekventované silnici mezi Českými Budějovicemi a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Roztrpčení majitele Budějovic: Sivok dělal minely, trenér odchod nezvládl

Premium V pracovně na Střeleckém ostrově se usadí do křesla, odloží brýle, lokne si kávy a začne vyprávět. A že je o čem. První...

Sivok reaguje na ostrá slova majitele Budějovic: Ať klub prodá. Já mám zájem

Premium Bylo by lepší, kdyby nedával žádná vyjádření a radši se staral, aby klub fungoval a nikomu nic nedlužil. To radí...

Po ledové sprše odvezla podchlazenou holčičku sanitka, dvojici hrozí vězení

Případem těžkého ublížení na zdraví čtyřleté holčičky se zabývá českobudějovický krajský soud. Obžalovaní jsou matka...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Češi řeší, čím topit. Proč bychom se neměli zbavovat plynového kotle?

Premium Plynu pro domácnosti by mělo být dosti při přerušení dodávek z Ruska. Nedostatkový plyn sice zdražuje, ale rychlý...

I vysokoškolák může být blbý, říká obávaný lovec z Novy Doktor Vševěd

Premium Na úspěchu televizní soutěže Na lovu má Jiří Martínek velký podíl. Diváci žasnou nad jeho znalostmi. On žasne taky –...

  • Další z rubriky

Policejní fena Samantha vypátrala zloděje, v domě nekradl poprvé

Do rodinného domu na Trhosvinensku se ve čtvrtek vloupal třiadvacetiletý mladík. Ukradl odtamtud alkohol, herní konzoli...

Připálený hrnec v jímce prozradil, co lidé lidé ve středověku jedli

Plzeň patří mezi města, která mají dobře zmapovanou středověkou keramiku. Hodně materiálu se našlo v odpadních jímkách,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Téměř stoletý řidič vjel na přejezdu pod „hašišbednu“, zranil se lehce

Na Jindřichohradecku vjel osmadevadesátiletý řidič na přejezdu před soupravu Jindřichohradeckých místních drah. Osobní...

Ukrajinští i běloruští studenti pomáhají městu, přesto musí platit kolejné

Vysokoškolští studenti z válkou zasažených zemí pracují v Jindřichově Hradci s uprchlíky a tlumočí na úřadech. Za...

Kolik utratí průměrná česká rodina a jak tyto náklady snížit?
Kolik utratí průměrná česká rodina a jak tyto náklady snížit?

Podle diskuzí na eMimino.cz průměrná čtyřčlenná rodina utratila v roce 2021 za jídlo a drogerii průměrně 10-17 000 Kč. Tedy až 204 000 Kč ročně....

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Bez nebezpečných injekcí do penisu si dnes nic nevyděláte, říká pornoherec

V posledních letech se ve videích pro dospělé objevuje další nerealistický prvek – hodiny trvající erekce. Pornoherec a...

Památka na sověty. Turkmenistán hodlá jednou provždy uhasit Bránu do pekla

Sovětští důlní inženýři podnikli v šedesátých a sedmdesátých letech řadu misí. Jejich expedice do Turkmenistánu v roce...

Eurovizi vyhráli Ukrajinci s písní pro matky, čeští We Are Domi nezaujali

Na šedesátém šestém ročníku mezinárodní pěvecké soutěže Eurovize, který se letos konal v italském Turíně, zvítězil...

Nešvar z devadesátých let se vrací. Turisté na místě zjišťují, že bydlí jinde

Premium Nešvar z devadesátých let se vrací. Turisté si zaplatí zájezd v zahraničí, přijedou do hotelu a teprve na jeho recepci...