Středa 8. dubna 2020, svátek má Ema
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 8. dubna 2020 Ema

Vila vlivného majitele dolů kdysi ukrývala knihy zakázané po roce 1968

  10:07aktualizováno  10:07
Příběh rodinné vily podnikatele Antona Eggerta stojící už 160 let v ulici Na Sadech v Českých Budějovicích je napínavý i tajemný zároveň. Sloužila jako reprezentativní sídlo, za války se v ní usadil německý soud, od roku 1946 je knihovnou. Dodnes se stoprocentně neví, kdo byl jejím stavitelem.

Eggertova vila byla postavena v roce 1859 ve stylu pozdního klasicismu se známkami nastupující novorenesance. | foto: archiv Jihočeské vědecké knihovny, Ladislav Němec,  MAFRA

Při dnešní digitalizaci a internetu si na oblíbenou budějovickou „vědárnu“ v podobě před rokem 1989 vzpomenou jen pamětníci.

Třeba na žádanky, které museli vyplnit podle kartiček v pořadačích a potom třeba týden čekat, jestli se vůbec dohledá patřičná publikace. V jejím podzemí ležely v dobách takzvané normalizace tisíce svazků zakázaných knih. Naštěstí přežily rok 1990.

„Navštěvoval jsem ji jako student pedagogické fakulty. Jiná možnost, jak sehnat odborné publikace, nebyla. Menší podobná knihovna byla ještě v Dukelské ulici. Depozita byla na různých místech, mimo jiné i ve Zlaté Koruně,“ vzpomíná současný ředitel Jihočeské vědecké knihovny Ivo Kareš.

Jako knihovna funguje bývalá Eggertova vila v českobudějovické ulici Na Sadech už více než 70 let. Obklopená zahradou vypadá romanticky.

Kde se tam tato půvabná stavba vzala? Umístění malebné vily uprostřed zahrady při vnitřním okruhu Budějovic dává této pozdně klasicistní stavbě punc výjimečnosti. Je zde jedinou budovou, která stojí mimo pásmo řady dalších domů u parku.

Vila postavená v roce 1859 pro rodinu majitele grafitových dolů Antona Eggerta přežila díky zápisu na seznam kulturních památek až do dnešní doby. Několikrát měla namále. Její původní majitel se zadlužil a na vilu padla exekuce. Dům chtěl v roce 1904 koupit německý spolek Theaterverein a postavit místo něj divadlo.

Fotogalerie

Na konci 80. let minulého století zase vznikly plány zabrat část jeho zahrady pro trasu trolejbusů a nakonec byla vila v roce 1994 kvůli havarijnímu stavu pro veřejnost uzavřena. Objevily se projekty na její přestavbu. Skutečnost, že se zachovala až do dnešní doby ve své původní podobě, berou milovníci historické architektury s povděkem.

„Je to nádherná stavba na překrásném místě. Jako rodinná vila svědčí o vkusu původního majitele, který do ní vložil nemalé peníze. Kéž by se tak chovali někteří bohatí obyvatelé města i dnes,“ míní architekt a předseda Klubu přátel Českých Budějovic Vladimír Musil.

Kdo byl Anton Eggert?

Podle historických záznamů byl Anton Eggert v 60. letech 19. století vlivným budějovickým občanem a majitelem grafitových dolů na Českokrumlovsku. Narodil se v Českém Krumlově v rodině sedláře, vystudoval techniku ve Vídni a po otci zdědil grafitové doly v Mokré u dnešní Lipenské přehrady.

V roce 1857 už žil a pracoval jako úředník v Českých Budějovicích. Zde také koupil stavební pozemek a plánoval zařídit rodinné sídlo. Jako významnému podnikateli s konexemi a členovi různých spolků mu prošlo nerespektování dané stavební linie v úseku okružní silnice, tehdy Lange Fahrt, dnes Na Sadech, a dům posunul za tuto hranici hlouběji do bloku.

Vila ve stylu pozdního klasicismu se známkami nastupující novorenesance vyrostla v průběhu roku 1859. Pravděpodobně podle původního návrhu pražského architekta Ignáce Ullmana. Někteří badatelé v ní ale vidí rukopis budějovického stavitele Josefa Sandnera a tvrdí, že ten projekt upravil.

Jako rodinné sídlo vila manželům dlouho nesloužila. Anton Eggert zemřel už po šesti letech ve věku 57 let na ochrnutí plic, jeho choť Johanna pak v roce 1904.

Na rodinný majetek padla exekuce. Objekt získala Českobudějovická obchodní a průmyslová komora, která jeho část pronajímala nebo ho používala na reprezentační účely. Z této doby je i záznam v kronice, že 7. června 1924 se v něm ubytoval během návštěvy města prezident T. G. Masaryk.

Eggertovu vilu pak vlastnil krátce Českobudějovický akciový pivovar, předchůdce Budějovického Budvaru, a plánoval v ní zřídit restauraci. Ve 30. letech minulého století vilu získala Českobudějovická záložna, která ji dala k dispozici městu. Radnice do ní chtěla umístit muzejní expozici 19. století. Plány zarazil nástup protektorátu, ve vile po celou válku sídlil německý soud.

V roce 1945 se stala majitelem Eggertovy vily znovu Českobudějovická záložna. Nechala ji městu, které rozhodlo, že bude sloužit jako vědecká knihovna.

„Z korporací podpořily knihovnu Beseda českobudějovická, okresní školní výbor a především Českobudějovická záložna, která poskytla Jihočeské vědecké knihovně umístění ve šťastně položené vile Eggertově na Třídě míru,“ píše 6. června 1946 Jihočeská pravda.

Už v dubnu 1947 sílí tlaky na spojení vědecké knihovny pod lidovou knihovnu na nedalekém Mariánském náměstí. Po kritice ze strany veřejnosti radní městského národního výboru od sloučení ustupují a ponechávají ji jako jedinou vědeckou knihovnu v kraji.

Další ataky pocítila vila ze strany plánů linek městské hromadné dopravy. Léta zastavovaly před plotem knihovny vozy MHD, a hrozilo dokonce zabrání zahrady.

Knihovnu omezil havarijní stav

V roce 1974 prošla vila první rekonstrukcí. Na dobu vzpomíná jedna z nejdéle sloužících zaměstnankyň knihovny Martina Bílkovská. O svazky tu pečuje od roku 1969. „Museli jsme uzavřít studovnu a hudební oddělení v horním patře, protože střechou zatékalo,“ vypráví.

V jejích vzpomínkách je i sklad takzvaného zvláštního fondu ve sklepě vily. Knih veřejnosti nepřístupných. Ty se na seznam zakázaného čtení dostaly z politických důvodů. Díla po roce 1968 nežádoucích spisovatelů si směli vypůjčit zájemci jen ze studijních důvodů a na potvrzení některé fakulty, což se houfně praktikovalo.

Před rokem 1989 vznikly plány a projekty na celkovou rekonstrukci budovy. Projektové studie předložili architekti Jiří Střítecký a Martin Krupauer, z jejich návrhů se nakonec dostalo jen na budovu skladů. Část rozlehlé zahrady získali restituenti.

Od září roku 1999 je velká část knižního fondu ve druhé budově vědecké knihovny zřízené původně jako Muzeum dělnického revolučního hnutí na Lidické třídě. Podle jejího zřizovatele, Jihočeského kraje, má knihovna v Eggertově vile naději, že publikace v ní vydrží nejméně dalších padesát let.

„Ačkoliv připravujeme dostavbu a rozšíření vědecké knihovny na Lidické třídě, její druhá část v ulici Na Sadech bude sloužit dál. V současnosti v ní sídlí vedení knihovny,“ upřesnil její ředitel Ivo Kareš.

Také Martina Bílkovská se ze stálého zájmu o dům s knihami těší. „Chodí sem i stálí klienti, které si ještě pamatuji jako studenty. Dnes je jim sedmdesát i více let. Vila v zahradě se pro ně stala součástí života,“ míní knihovnice.

Témata: Jihočeský kraj
  • Nejčtenější

Pacientky zatajily kontakt s nakaženými, tvrdí vedení nemocnice

Prachatická nemocnice měla v karanténě kvůli podezření na nákazu koronavirem pět lékařů a 32 sester z jednotky...

Silnější Motor. Do Budějovic míří Čiliak, bude brankářskou jedničkou

Klíčová otázka při sestavování českobudějovického kádru pro extraligu zdá se být vyřešená. Zákulisní informace...

Vzrostlé duby u Hrdějovic někdo pokácel bez povolení

Čtveřici až stoletých dubů stojící u silnice mezi Úsilným a Hrdějovicemi na českobudějovicku někdo před týdnem bez...

Řidič nadýchal 2,5 promile, pivo popíjel i při policejní kontrole

Policejní hlídku v Táboře překvapilo chování řidiče, kterého zastavila v pondělí večer v ulici kpt. Jaroše. Zatímco...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Krajský úřad zamítl žádost o vyvlastnění pozemků motocentra pro D3

Jihočeský krajský úřad zamítl žádost Ředitelství silnic a dálnic o vyvlastnění pozemků motocentra pro stavbu dálnice D3...

Premium

Klienti versus cestovní kanceláře: jak nepřijít o peníze za zájezd

Cestovní kanceláře jsou zahlceny žádostmi klientů o zrušení zájezdů. Sociální sítě se plní příspěvky nespokojených...

Premium

Ufňukaná generace. Mladí v pandemické panice možná konečně dospějí

Vše zlé může být k něčemu dobré. Dokonce i koronavirus. Magazín Víkend DNES se domnívá, že mladí lidé v pandemické...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

  • Další z rubriky

Krajský úřad objednal čtyři miliony roušek, které však nejspíš nedorazí

Na celkem čtyři miliony roušek v hodnotě 82 milionů korun čeká od konce března Jihočeský kraj. Zatím se zdá, že zásilka...

Vzrostlé duby u Hrdějovic někdo pokácel bez povolení

Čtveřici až stoletých dubů stojící u silnice mezi Úsilným a Hrdějovicemi na českobudějovicku někdo před týdnem bez...

VIDEO: Muž využil policejního pronásledování a nebezpečně předjížděl

Policisté při hlídce dojížděli řidiče, který na silnici u Českých Budějovic překročil dovolenou rychlost o 40 km/h....

Důležité silnice v Budějovicích a Táboře jsou zavřené, začínají opravy

Jen málo silnic je pro dopravu důležitějších než v Českých Budějovicích ta v Nádražní ulici a v Táboře Budějovická. Obě...

Schillerová: Podpora OSVČ bude plošná, podmínka poklesu příjmů zmizí

Ministryně financí Alena Schillerová chystá po tlaku ze strany živnostníků výrazné zmírnění podmínek pro přiznání...

Služba kontroluje práci z domova. Jejímu výrobci lidé spílají

Koronavirus ji firmám vnutil, jenže mnohé firmy mají pocit, že kvůli práci z domova ztrácejí nad pracovní silou dohled....

Obchody zůstanou na pomlázku zavřené. Řetězce nevyužily stavu nouze

O Velikonočním pondělí zůstanou supermarkety zavřené a budou se tak držet zákona, který platí v běžných dobách. V...

Páté zvláštní poselství za 68 let vlády. Alžběta II. promluvila o koronaviru

Britská královna Alžběta II. (93) v neděli promluvila k veřejnosti. V předtočené nahrávce zdůraznila nutnost sebekázně...

Vznikne generace superšetřílků? Koronavirus možná změní návyky lidí

Pandemie COVID-19 by podle analytiků do budoucna mohla značně proměnit světovou ekonomiku. Lidé podle nich nejspíš...