Těžba stromů byla prý v doporučeném plánu již deset let, tedy po celou dobu platnosti lesních hospodářských osnov na roky 2016 až 2025. Konečné rozhodnutí o těžbě však leželo na obci.
„Hospodářské lesy by se měly normálně těžit a ze zákona je to povinnost,“ upřesnil Cába. Vzhledem k tomu, že stromy byly stejně staré, bylo nutné provést jejich obnovu. Dub je prý hospodářská dřevina jako každá jiná.
Může za pokácení zdravých dubů, obviňují exstarostu. Ten teď žádá omluvu |
Jeho firma Energoforest pro Boršov pracuje od roku 2019. Mimo jiné kvůli nutnosti řešit v minulých letech následky kůrovcové kalamity však došlo na tuto část lesa až nyní. „Mělo to být udělané už dřív,“ pokračoval Cába s tím, že pak by vznikly menší škody na smrkovém podrostu.
Romana Rýcová, starostka obce na Českobudějovicku, zároveň přečetla závěry oponentního posudku soudního znalce, z něhož vyplynulo, že těžba neporušila žádné zákonné předpisy a byla legální, legitimní a odpovídala dlouhodobému záměru správy lesního majetku Boršova.
Vykáceli zhruba 130 kubíků lesa
„Práce byly prováděny šetrně s ohledem na zachování podrostu a na neporušení podloží v rokli. Obec se při zadávání zakázky chovala s péčí řádného hospodáře. Zakázka není ztrátová, opatření v následné péči o kulturu jsou dostatečná,“ četla. Cena měla odpovídat normálu, kvalita dřeva byla průměrná.
Podobně dřevo hodnotil i Cába. Nerozporoval, že by tam stromy vydržely ještě nějaký čas stát. „Kvalita nebyla nic moc. Dříví se má těžit v takzvaném zralostním věku. To je v období, kdy se to dá dobře provést. A také ten, kdo si ho koupí, z něj může něco udělat,“ přiblížil.
Jeden z občanů se ptal, kolik dřeva nakonec z lesa těžaři odvezli a co za to obec utrží. Místostarosta Martin Schmidtmeyer sdělil, že na pilu odvezli přes 73 kubíků kulatiny s tím, že částka by měla činit zhruba 370 tisíc korun. Podle Cáby odpovídaly ceníky obvyklým podmínkám. Vyvrátil, že by kmeny měli prodávat na dražbě, k čemuž neměly kvalitu.
„Osobně jsem všechny kmeny procházel i se soudním znalcem, jestli nedošlo k pochybení na té pile,“ přiblížil místostarosta. Cába ho doplnil, že celkem vytěžili zhruba 130 kubíků lesa, v němž ale nebyly jen duby. Část pokácených kmenů na místě zůstala a obec chce dřevo prodávat občanům.
Nakonec to tak vypadá, že největší problém měla část místních s nedostatečnou komunikací. Podle občana Romana Haňura se totiž ještě na březnovém zastupitelstvu vedení obce tvářilo, že o ničem neví. Smlouvu o těžbě přitom podepsalo loni 28. listopadu, 18. února došlo ke značení stromů za přítomnosti místostarosty a o dva dny později podepsali kupní smlouvu na dřevo.
Obec si sype popel na hlavu
Rýcová se v reakci snažila uvést na pravou míru svá původní vyjádření, že o těžbě nevěděla. „Nevěděla jsem, že 3. března začíná těžba. Měla jsem dovolenou a pan Cába mi řekl, že mi to firma měla zavolat. To, že jsem podepsala smlouvu, to jsem samozřejmě věděla. Ale že vy se chytnete prvního nevěděla a nenecháte si říct už B,“ doplnila.
Lesního hospodáře nevinil ani Miroslav Seidenglanz, který koncem března hlasitě vystupoval na veřejném zasedání. „Nechci vás z ničeho obviňovat, protože vím, že vy v tom nemáte žádný podíl. Je to přesně, jak jste říkal, je to na rozhodnutí obce,“ pronesl.
Vykácené duby zpevňovaly svah. Tak se aspoň omluvte, požadovali místní |
Právě on v březnu zmínil, že by mohlo hrozit sesunutí svahu. Nyní však uvedl, že vycházel ze zkušenosti a nikoho nechtěl strašit. Sám napočítal, že na místě bylo 57 dubů. Jiná obyvatelka připomněla, že se v březnu řešilo i to, že kořeny do několika let shnijí. „Myslím si, že ty kořeny nás přežijí,“ reagoval Cába. Zmínil i těžbu ve větších svazích u osady Jamné.
Steskům, že se věc dala s občany řešit lépe, obec nyní rozumí. „Musíme si sypat popel na hlavu. Jsme nové vedení, nemáme 15 let zkušeností jako bývalý starosta, můžeme dělat chyby, toto je velká zkušenost. Je nám líto, že se z toho udělal hon na čarodějnice,“ zaznělo od zastupitelů, přičemž padla otázka, proč se ti, kteří říkají, že lesem chodili denně, na obci nezeptali.
