Poptávka po drůbežím mase rychle stoupá, a tak zemědělské podniky reagují. Plánují stavět nové drůbežárny nebo na ně přestavují staré stáje.
Některá družstva také opouštějí nebo snižují chovy jatečného skotu. Trendem je nyní hlavně chov masných kuřat, jejichž spotřeba stále roste.
„Až čtyřicet procent kuřat stále dovážíme nejčastěji z Polska. Stát podporuje zvyšování soběstačnosti dotacemi, záměry stavět haly pro chov brojlerů se množí po celé republice,“ uvedl Miroslav Nešpor, zpracovatel mnoha projektů drůbežáren a zástupce oznamovatele stavby na Novohradsku.
Družstvo ZD Kamenná chce v Rychnově u Nových Hradů postavit ve stávajícím areálu novou halu na chov až 40 tisíc kuřat. Zatím tam vykrmuje kolem dvou stovek jalovic a býků, s produkcí mu mají pomoci jatečná kuřata. Nová hala bude mít plochu 2 200 čtverečních metrů a provozovatel ji plánuje dokončit v příštím roce.
Kromě Rychnova na Novohradsku mají vyrůst drůbežárny na dalších nejméně pěti místech v kraji, například v Jarošově nad Nežárkou, Přešticích nebo Kozlově u Střelských Hoštic.
Když si pořizovali dům, o drůbežárně nevěděli
Na všech místech firmy zabývající se chovem brojlerů dokládají, že stavby nových hal jim umožňují územní plány místních obcí, které se zemědělskou výrobou na svém území dlouhodobě počítají.
Ne všude však místní obyvatelé drůbežárny tolerují. Vadí jim hlavně zápach čpavku a zvýšená doprava. Obce se také dostávají do konfliktu s těmito výkrmnami kvůli rozvoji bydlení, což je případ třeba Chlumu u Křemže.
„Když jsem se sem stěhovala, počítala jsem s blízkým kravínem. Drůbežárna je ale něco jiného. Zápach z ventilátorů, hmyz, hlodavci a další přenašeči nemocí,“ vyjádřila se odpůrkyně drůbežárny a autorka petice proti ní.
Kritiku od vlastních obyvatel podpořili i zastupitelé Křemže. Zemědělské družstvo Podkleťan podle jeho předsedy Tomáše Bártla zatím od záměru ustoupilo, a to ne kvůli současnému růstu cen energie, které mají zafixované.
Zemědělce ke změnám v živočišné výrobě vedou problémy s odbytem jatečného skotu a efektivnější výroba drůbežího masa.
Podle Miroslava Nešpora neohrožují tyto podnikatelské záměry ani rostoucí ceny energie. Vykrmit kuřata trvá zhruba čtyřicet dní a náklady na teplo, světlo a větrání nejsou vyšší než u skotu.
„Pozitivní v této výrobě je také doprava, pokud vezmeme v úvahu, že kvůli nedostatku tuzemských kuřat je dováží z Polska denně až padesát kamionů,“ míní Nešpor.
Místní se bojí o kvalitu spodní vody
Zatím největším projektem tohoto druhu je stavba osmi hal pro výkrm brojlerů na Dačicku. Areál bude stát na brownfieldu v katastru obce Staré Hobzí. Jednatel společnosti Fredi Josef Kolář MF DNES potvrdil, že haly se už staví.
V počátcích měl projekt problémy s odporem veřejnosti. Okolní obce měly obavy, že velkochov kuřat ohrozí odpadem spodní vody, znečistí prostředí a zvýší dopravu. Ve stavebním řízení s námitkami neuspěly.
„Naše obavy trvají. Možná připomínky uplatníme v kolaudačním řízení, předcházet bude zkušební provoz,“ přiblížila Marie Cvrčková, starostka blízké obce Bánovice.
Podobný názor má starosta Starého Hobzí Milan Čermák. Podle něj je drůbežárna přiměřeně vzdálená od zástavby, která se však rozrůstá právě směrem k ní. S jednatelem firmy se obec dohodla, že její dopravní provoz neohrozí cyklotrasu, která slouží cyklistům i řidičům. Plánovaná obsluha počítá se třemi nákladními auty denně.
Stavby drůbežáren vyvolávají podle odborníků samotní spotřebitelé, pro které je drůbeží maso nejžádanější. Podle statistik jeho domácí spotřeba stále narůstá a současně představuje kolem 30 kilogramů na jednoho obyvatele ročně, což je oproti roku 1990 dvojnásobek.
Kromě velkochovů také stále roste počet lidí, kteří si sami chovají doma alespoň několik slepic.
„Spousta lidí chce teď na zahradu dvě nebo tři slepice a kohouta navrch, spíš ale jen pro krásu nežli pro užitek,“ poradil před časem Ondřej Matouš, předseda Ústředního výkonného výboru Českého svazu chovatelů.
„Je logické, že se nejen Jihočeši začali více zásobovat sami nebo podlehli chovatelství jako novému smysluplnému koníčku. Zároveň tím i ušetří,“ poznamenala dříve ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
