Na jihu Čech, kde v nedávné době vzniklo nejméně pět drůbežáren, se připravují stavby dalších dvou. Okolním obyvatelům nebo chalupářům ale vadí zvýšená doprava a zápach amoniaku.
Například u Lišova na Českobudějovicku se připravuje velkokapacitní hala na odchov nosnic, která nahradí bývalou býčí farmu. Nedaleko Županovic na Jindřichohradecku zase plánují výkrmnu brojlerů. Oba provozy budou mít dohromady kapacitu 120 tisíc kusů.
„Jsou to vítané záměry. Chovy drůbeže jsou na jihu Čech na vzestupu, ale zdaleka nejsme v této produkci soběstační. Dobré jsou provozy, které navazují na řetězce výroby, třeba využívají vlastní krmné směsi,“ uvedla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Nový závod v Jindřichově Hradci má ročně zpracovat 70 tisíc tun kuřecího masa |
Obě plánované výkrmny drůbeže takovou možnost mají, přesto některým lidem vadí. Podle nich velkofarmy s rostlinnou i živočišnou výrobou přinášejí obyvatelům vesnic zhoršení kvality prostředí. Kromě zápachu z chovů a po hnojení polí zbytkovou kejdou jejich provoz poškozuje těžkou dopravou úzké silnice. Venkovská infrastruktura není velkým agrárním podnikům přizpůsobená.
„Zemědělství vždycky k vesnici patřilo, ale dnes vznikají giganty, které obtěžují okolí. Jako zastupitelé se budeme k záměru vyjadřovat,“ uvedl starosta Županovic Rostislav Jedlička.
Většina lidí obce s 50 obyvateli ležící na Dačicku přitom pracuje právě ve společnosti, která chce drůbežárnu stavět. Podle projektu bude mít kapacitu 46 tisíc brojlerů. Stejná firma bude využívat vlastní masokombinát plánovaný v Jindřichově Hradci. Bude mít výrobní linku s kapacitou 10 tisíc kuřat za hodinu. Stavba už dostala souhlas v řízení EIA.
Výroba v kraji postupně roste
Velká hala pro výkrm kuřic se připravuje ve Velechvíně u Lišova na Českobudějovicku. Zemědělské družstvo Kolný tu přestaví nevyužitou stáj na ustájení mladých býků na prostory pro odchov budoucích nosnic. Do voliér se vejde až 75 tisíc kuřic. Vytápění částečně zajistí tepelná čerpadla.
„Živočišná výroba funguje na tomto místě tradičně, nikoho neomezuje. Chceme vykrmovat budoucí nosnice postupně od jednodenních kuřat. Budou určené pro naše provozy. Krmné směsi si vyrábíme z vlastních sklizní,“ zdůraznil předseda družstva Petr Pokorný.
Zemědělci přestavují stáje na drůbežárny, protože stoupá zájem o kuřata |
Nové velkokapacitní drůbežárny vznikají třeba na Novohradsku, Písecku nebo na Jindřichohradecku. Se stavbou jedné z nich neuspěli zemědělci u Křemže na Českokrumlovsku, kde ji po petici obyvatel odmítla obec. Právě kvůli zvýšené dopravě a zápachu.
Projektant zemědělských areálů Miroslav Nešpor upozorňuje, že vysoký dovoz drůbeže do Česka představuje mohutnou kamionovou dopravu. Jen z Polska jich přijede s tímto nákladem zhruba 50 denně. Podle Českého statistického úřadu jsme od severních sousedů loni dovezli 107 tisíc tun drůbežího masa, ačkoliv se stále zvyšuje domácí produkce.
V Jihočeském kraji výroba drůbežího roste ročně asi o 10 procent. Mezi kraji patří mezi největší producenty drůbeže v republice. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy spotřeba narůstá především kvůli jeho nízkým cenám. Průměrně ročně zkonzumuje každý obyvatel 30 kilogramů drůbežího masa – hlavně kuřat, zatímco v roce 1985 to nebylo ani 11 kilo. Opačný vývoj je u hovězího.
