„Studie je určitým sociologickým průzkumem. Z výsledků vyplývá, že v Česku a na Slovensku je z tvrdých drog nejpopulárnější pervitin, ve zbytku Evropy kokain,“ říká vedoucí Laboratoře environmentální chemie a biochemie ve Vodňanech Tomáš Randák.
Jak si v tomto pohledu stojí Budějovice?
Rozdíly mezi Budějovicemi a Prahou přepočítané podle počtu obyvatel ukazují, že v Praze je mnohem vyšší spotřeba kokainu. V případě pervitinu a taneční drogy extáze je to podobné. Zbytky drog se dostávají do řek přes čističky. Analýzy přesně informují o komunitě, která v obci žije, o jejích aktivitách.
Sledujete vliv těchto látek na člověka?
Zabýváme se výskytem cizorodých látek ve vodním prostředí a jejich vlivem na organismy, které v něm žijí. Tedy spíše ekologickými souvislostmi.
To znamená i na ryby?
Je třeba říci, že mikropolutanty, jako zbytky léčiv a chemikálií pro osobní potřebu, podobně jako drog nebo pesticidů, se ve vodním prostředí vyskytují v relativně nízkých koncentracích a obvykle se nehromadí v rybím mase. Vodní organismy včetně ryb však může ale negativně ovlivňovat koktejl těchto látek. Nejvíc jsou postiženy malé toky, do nichž míří odpadní vody z čistíren. Paradoxně je z tohoto pohledu horší situace v Živném potoce na Prachaticku než ve Vltavě pod Prahou. V malých tocích totiž dochází k nízkému naředění vod.
S nadsázkou mě napadá, že kde teče extáze, vzniká taneční potok.
Z hlediska konzumace rybího masa sledujeme jiné cizorodé látky. Hlavně toxické kovy rtuť, kadmium a olovo, dále PCB, DDT. Pro obsah těchto látek v rybách jsou stanoveny hygienické limity. V naší republice je určitým problémem rtuť, v některých lokalitách limity v rybím mase překračuje. Například v nádrži Skalka u Chebu nebo na úseku Labe mezi soutoky s Jizerou a Vltavou. Tam nedoporučujeme pravidelnou konzumaci větších ryb, hlavně dravců. Pokud se jedná o kapry, mohu veřejnost uklidnit. Chovají se v rybnících a do řek jsou vysazováni až následně, koncentrace cizorodých látek je u nich minimální.
Jak se historicky mění kontaminace toků?
Od 70. let minulého století se sledují ryby na obsah těžkých kovů. Postupně se spektrum cizorodých látek rozšiřuje v závislosti na nových informacích. Po roce 2000 se díky tomu a díky vývoji analytické techniky začala pozornost věnovat léčivům, přípravkům pro osobní péči, pesticidům a dalším sloučeninám využívaným v průmyslu.
Jaké látky se do vody dostávají?
Význam klasických těžkých kovů, PCB, dioxinů nebo DDT klesá. Díky pokročilé analytické technice můžeme však studovat množství látek, které jsme dříve měřit nemohli nebo u nichž jsme nepředpokládali rizika. Ve vodě je z nich nejvíc léků na regulaci krevního tlaku, antibiotika, léky na léčbu epilepsie, analgetika, antidepresiva. Problematické jsou hormonální preparáty. Z pesticidů jsou to přípravky používané hlavně při pěstování řepky a kukuřice.
A jak působí na člověka?
Na to ještě úplnou odpověď neznáme. Předpokládáme, že spektrum těchto látek významně narušuje potravinové řetězce a biodiverzitu. Mohou ovlivňovat rozmnožování vodních organismů, jejich chování, mohou zvyšovat odolnost choroboplodných mikroorganismů vůči antibiotikům, zvyšovat rizika civilizačních chorob u člověka.
Můžete prozradit, jakou vodu pijete?
Preferuji čerstvou vodu z vodovodu, kterou považuji z hlediska obsahu cizorodých látek za bezpečnou.
