Pro divočáky nastalo těžké období. Žádný z nich není hájený, dokonce ani bachyně, které vodí mláďata. K jejich lovu navíc smějí myslivci využívat i jinak zakázané techniky – například použití světel, nočního vidění, lovu na hranicích revírů a nebo v polích, kde se právě sklízí úroda.
Důvodem je rozšíření afrického moru prasat, velmi agresivní choroby, která se začátkem léta objevila na Zlínsku. Kvůli ní nařídilo ministerstvo zemědělství prostřednictvím Státní veterinární správy v celém Česku intenzivní lov divočáků.
„Účelem nařízení je zpomalení a ideálně likvidace nákazy afrického moru divokých prasat a zachování zdraví u větší části populace prasete divokého, ale i u prasat domácích,“ píše ministerstvo zemědělství ve vyjádření k mimořádným veterinárním opatřením.
K 23. srpnu byl na Zlínsku potvrzen africký mor prasat u 92 kusů, celkem se v kraji našlo 170 uhynulých divočáků. V oblasti pak bylo uloveno už 2 171 divokých prasat, u žádného z odstřelených kusů se choroba nepotvrdila.
První výsledky nového nařízení už jsou znát i v jižních Čechách, které patří mimo zamořenou oblast i mimo oblast s intenzivním odlovem. I tak ale platí, že myslivci mohou v kraji lovit všechna prasata, která uvidí.
„Zatím nemáme zpracované statistiky za srpen, kde by se mělo nařízení projevit. Očekáváme, že oproti předchozím letům bude počet odlovených divočáků vyšší,“ říká Alena Veleková, která má na Městském úřadě v Prachaticích na starosti státní správu myslivosti.
Selata nadělají víc škody
V jednotlivých honitbách na Prachaticku se zatím počty odlovených divočáků pohybují v řádu desítek. Nejvíc loví nyní myslivci v níže položených honitbách s dostatkem polí. Právě v nich se divočáci drží. A způsobují škody zemědělcům, kteří po intenzivním odlovu černé zvěře volají už několik let.
„V současné situaci se sice divočáci intenzivně loví, což je z našeho pohledu dobře, ale okolnosti, za jakých se to stalo, nás také znepokojují. Africký mor prasat je opravdu nebezpečná nemoc, která by mohla ohrozit i zvířata v domácích chovech,“ říká ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.
V kraji je teď povoleno lovit divočáky pomocí zdrojů umělého osvětlení, zaměřovačů konstruovaných na principu noktovizorů i na pozemcích, kde současně zemědělci sklízejí plodiny.
Na čekané se smí navíc lovit do vzdálenosti 200 metrů od hranic sousední honitby a umisťovat tam návnadu. Novinkou je i to, že dospělé kusy černé zvěře, tedy kňoury a bachyně, je možné střílet i při naháňkách nebo v odchytových zařízeních. Ne všechny způsoby však sami myslivci využívají.
Tisícovka za divočáka
Jen málokomu se chce střílet bachyně, které na loviště přivedou mláďata. „Lovíme každoročně kolem 50 kusů černé. Snažíme se se zemědělci spolupracovat a díky tomu se nám daří škody v posledních letech eliminovat. Přeci jen ale ctíme nějakou etiku. Navíc zastřelit bachyni znamená, že selata budou žít dál a možná nadělají ještě větší škody,“ vysvětluje zemědělec a zároveň předseda Mysliveckého spolku Strunkovice nad Blanicí Teodor Pártl.
Podle něj je zásadní, aby se zemědělci snažili dělit velké lány s kukuřicí pásy, na nichž je zaseta jen nějaká nízká plodina. „Pokud se zvířata skryjí v 50 hektarů velkém poli kukuřice, nic je odtud nedostane. Tohle by mělo ovlivnit také ministerstvo, aby nebyly lány větší než deset hektarů. Noční vidění jsme používali už předtím, stejně tak i lov na hranicích jsme se sousedy domlouvali už dřív. Vše to má jediný dopad, škody jsou u nás opravdu minimální,“ pochvaluje si Pártl.
Podle veterinářů je jisté, že nařízení bude mít pozitivní efekt a počty odlovených divočáků se zvýší. „Důležité je i nařízení, že všem chovatelům prasat se zakazuje jejich krmení kuchyňskými odpady a odpady ze stravovacích zařízení. A každému, kdo ho poruší, hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Právě přes tepelně neopracované potraviny se k nám totiž tento mimořádně agresivní virus, který tady nikdy nebyl, mohl dostat,“ upozorňuje šéf krajské veterinární správy František Kouba.
Podle něj intenzivní odlov divočáků pomůže omezit šíření i dalších chorob, které divočáci přenášejí, například aujeszkyho choroby. „Nákazová situace je jinak nyní příznivá. Už delší dobu ale voláme například po tom, aby vývrhy ze zvířat při společných lovech myslivci likvidovali prostřednictvím asanačních podniků. Pokud si na tohle zvyknou, bude to znát,“ tvrdí Kouba.
Připomněl, že není potřeba nosit na africký mor vzorky z ulovených zvířat. „Ale je nutné odevzdávat vzorky na klasický mor a trichinelózu,“ podotýká.
Je také povinností každého nahlásit veterinářům uhynulé divoké prase. Ta totiž na africký mor prasat vyšetřena být musí. Nálezce, který mrtvé zvíře ohlásí, dostane odměnu tisíc korun. Může se jednat i o zvíře sražené autem či vlakem.
