Kolik lidí v oblasti sní za rok 40 kg masa z divočáků?Nebylo by lepší než maso likvidovat zkrmit ho v konzervách pro zvířata?

Tak už jsem klidnější. Když mne na podzim na houbách u Kvildy honil svítící divočák, začal jsem věřit na přízraky. A von Černobyl.

Vy naděláte. Po vánocích máte o třetinu zvýšenou tělesnou radioaktivitu - a to z obyčejných ořechů. Každým rokem.

Jelikož jsou divočáci přemnožení, tak bych řekl, že se asi někdo bojí aby náhodou lidi nezačali jíst více divočinu (samozřejmě že zdravější než jakékoliv jiné maso). Tak necháme napsat článek tohoto typu, kdyby náhodou... A nemusíte se mnou souhlasit, je to jen můj názor ;-)

100% souhlas

dle tehdejších informací byl největší spad na východě republiky, ale radioaktivní divočáky máme jen na Šumavě.

Kam se hrabou na Polské máslo.

Nechci to zpochybňovat, ale selským rozumem: nemůže to být, aspoň částečně, třeba i odjinud, např. z blízkého Arzbergu? K malému úniku radiace občas někde dojde. Počet dnů za posledních 30 let, kdy na Šumavu dofoukl vítr až od Černobylu, by možná šel spočítat na prstech.

No vidíš, a zrovna pár dní po výbuchu to sem fouklo, i s májovým deštíčkem. A od té doby to tam stále je v půdě, dostane se to do listů, ty spadnou, dostane se to do půdy atd. atd. až se ty izotopy za ty tisíce roků rozpadne.

(A se "selským rozumem" se radši do ničeho složitějšího nepouštěj...)

Včera jsem jel kolem, když jsem jel do Litoměřic. Viděl jsem, že to tak opravdu je.

Bylo jich tam několik. Neuspořádané. Takže se nemůžeme divit, že to pak takhle dopadne.

K dotazům níže. Ve článku je pár nepřesností a chybí v něm jedna zásadní informace. Pokusím se to vysvětlit:

1. Jelenka obecná nemá schopnost vázat radioaktivitu z půdy, jak je uvedeno. Ona má schopnost vázat konkrétní prvky (mezi nimi cesium) a to bez ohledu na to, zda jsou radioaktivní. Po černobylské havárii se do půdy dostal jeden z izotopů cesia, konkrétně 137, který je radioaktivní a má poločas rozpadu 30 let. Jelenka si nevybírá, prostě akumuluje cesium bez ohledu na to, o jaký izotop jde. Protože se do půdy dostal právě izotop 137, převažuje v ní tento.

2. Cesium se po havárii v Černobylu dostalo do povrchových vrstev půdy. Po letech, postupným splavováním a poklesem kontaminované vrstvy humusu do větší hloubky, se cesium 137 dostalo na úroveň, ve které žije podhoubí jelenek, které odtud čerpá živiny na vývoj plodnic. Protože se plodnicemi jelenek živí divočáci, dochází ke kontaminaci divočáků vždy v těch oblastech, kdy je vrstva půdy s cesiem aktuálně na úrovni podhoubí jelenek. Před pár lety to bylo v Novohradských horách, nyní k tomu došlo na Šumavě. Až se kontaminovaná vrstva půdy dostane pod vrstvu podhoubí jelenek, začne opět obsah cesia 137 v plodnicích a tudíž i v mase divočáků klesat.

Díky za info a klobouk dolů ;-)

Radioaktivní cesium se likviduje vařením v papiňáku a ještě účinněji kvalitním lákem. Fakt hustý!

Cesium se už hodně rozložilo, také dešť ho hodně spláchl. Původní kontaminace byla vždy v dlouhých ale úzkých úsecích, jak šel déšť, třeba v okolí Rosenheimu v údolí byla neuvěřitelná koncentrace, dva kilometry vedle na svahu nic.

Na Šumavě bych proto očekával velké rozdíly, v údolích východ- západ víc, v příčných údolích nebo na západních svazích velmi málo. A čuníci si hledají potravu všude- takže bych žádnou paniku nedělal, pokud opravdu nepečete to prase denně.

Divočáka nejím spíš proto, že je nositelem různých parazitů a živí se i dost mršinami, což poskytuje šanci nákazám. Ale nechci nikomu kazit dobrou chuť, že?

Nejhorší je asi svalovec stočený, ale myslím, že se povinně každý odlovený divočák kontroluje, takže bych strach neměl, pokud maso nemáte od pytláka.