Dotace, které se počítají z konečné ceny odbahnění a mohou dosáhnout až 400 milionů korun, jsou tak v ohrožení. Aby Tábor získal dotace, musí mít do konce srpna podepsané smlouvy s vítěznou firmou a pustit se do práce. A právě to může stížnost u antimonopolního úřadu zhatit.
Kauza "Jordán"Jde o to, zda bude nejstarší českou nádrž z 15. století nevypouštěnou od roku 1830 odbahňovat sdružení firem Daich, Metrostav a Zvánovec za cenu 372 milionů korun, nebo Strabag, Swietelsky a Hron, kteří žádají za stejné práce, smluvní podmínky i technologii jen 259 milionů. Jejich nabídku ale výběrová komise složená především z politiků odmítla. Cena je prý podezřele nízká. |
"Stížnost určitě podáme. Ve výběrovém řízení jsou kroky, které by měl úřad přezkoumat. Bude na něm, jestli námi popsané skutečnosti vyhodnotí jako oprávněné a začne soutěž řešit," řekl ve středu večer na veřejné debatě o odbahnění Jordánu Vladimír Štol ze společnosti Transparency International. Vše je prý připraveno, stačí jen námitku sepsat. Na úřad tak dorazí během několika dnů.
Pro vedení radnice byla tato informace novinkou. "Jestli to podají, tak úřad bude vyšetřovat a uvidíme, jaký bude výsledek. Těžko říct, jestli to už nyní znamená ukončení akce Jordán," komentoval táborský radní a člen výběrové komise Petr Krůček z TOP 09.
Podle starosty Jiřího Fišera z uskupení Tábor 2020 bude muset město tak jako tak alespoň novou výpusť Jordánu řešit. "Pokud bychom nezískali dotace, museli bychom tuto štolu postavit z vlastního, patrně z úvěru," doplnil.
Město řeší, kam odveze vytěžené bahno
Podle odhadů projektantů je na dně Jordánu 250 tisíc kubíků bahna, které je potřeba odtěžit. Může ho tam být ale i mnohem více. Nákladní automobily ho mají odvážet do Plané nad Lužnicí na skládku Hůrka. S tím ale nesouhlasí tamní obyvatelé.
Podle rozborů, které si nechali zpracovat, je bahno příliš kontaminované, například arsenem, a nikdo vlastně neví, co budou látky dělat, až se dostanou na vzduch a sediment začne usychat. Tábor chce ale začít s odbahňováním už na podzim, a politici proto hledají jiná řešení, kam by se odpad vozil.
Debata o Jordánu nevnesla světlo ani do toho, jak vlastně vyzněl odborný posudek, zda je cena nabízená konsorciem firem kolem Strabagu opravdu podezřele nízká, či nikoli. Posudek totiž vyzněl rozporuplně. Například starosta Fišer - původně projektant, či další člen výběrové komise a zastupitel - právník Stanislav Pazderka, ze strany Jinak! jej berou tak, že za nízkou cenu se dá stavba udělat. "Nic v posudku mě nepřesvědčilo, že by to za tu cenu nešlo," říká Pazderka.
Jiného názoru je ale místostarosta Tábora z ČSSD Emil Nývlt. "Nebylo tam přímo řečeno, že by to byli lumpové, ale naznačeno, že za tyto ceny se to udělat nedá. Mně třeba vadilo, že jednotlivé položky u levnější ceny nebyly dopodrobna rozepsány," sdělil. Okamžitě ale tento argument odboural potvrzením, že ani u dražší nabídky nebyla struktura položek jiná.
