V současnosti v areálu bývalého barokního zámku, kde nemocnice sídlí, pracují jen čtyři kvalifikovaní dětští psychiatři, z toho pouze dvě primářky mají atestaci.
„Aby byl stav přijatelný, chybí nám čtyři atestovaní lékaři, kteří mohou pracovat samostatně, bez dohledu či dozoru atestovaných odborníků,“ potvrzuje mluvčí zařízení Jana Sosna Voňavková.
Ještě většímu náporu pacientů čelí nemocnice kvůli postcovidovému syndromu. Přicházejí tam děti trpící například úzkostmi, sociálními fóbiemi, depresemi, pokusy o sebevraždu i sebepoškozováním.
Trend směřuje ke krátkodobé hospitalizaci, to je léčba v lůžkové části na dobu trvající méně než 50 dní. „Z toho v současné době tvoří dvě třetiny pacienti hospitalizovaní poprvé a pouze jedna třetina je v naší nemocnici opakovaně. Věkový průměr u dívek je 14 let a u chlapců o rok méně,“ popisuje Sosna Voňavková.
Současně dodává, že zatímco dříve se rozložení pohybovalo v průměru 50 procent pacientů z Jihočeského kraje a zbytek byl z celé republiky, nyní při nedostatku lékařského personálu je zde skoro 70 procent klientů z jihu Čech.
A zařízení, které má kapacitu 90 lůžek, je schopné léčit jen polovinu. „Bohužel při snížení stavu lůžek a personálu nejsme schopní uspokojit i požadavky z ostatních zdravotnických zařízení, které se v poslední době stupňují. I naše síly jsou limitované,“ upozorňuje.
Lékaři slouží na odděleních kromě standardní pracovní doby také pohotovost, včetně nočních a víkendových služeb. K neatestovaným kolegům musí navíc atestovaní lékaři držet příslužby, tedy být na telefonu po celou dobu služby lékaře bez atestace jako dohled. A v případě akutní potřeby dorazit do nemocnice do 30 minut, nebo sloužit rovnou jako dozor s ním.
Přesun lůžek do nemocnice?
Provozovatelem zařízení je ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch se problém s udržitelností provozu snaží řešit spolu s představiteli Jihočeského kraje i vedením nemocnice. Ministerstvo chce provoz udržet.
Podle Vojtěcha by jedním z řešení byl převod části lůžek z Opařan do jihočeských nemocnic. „Chci najít řešení s kraji a pojišťovnami, které by to uhradily,“ uvedl pro ČTK Vojtěch (za ANO).
Hejtman Martin Kuba (ODS) ale upozorňuje, že kraj sice může zajistit potřebné prostory, o dostatek kvalifikovaných pracovníků se však musí postarat zřizovatel. „Pokud je nebudeme mít, žádná zdravotní pojišťovna nám na péči neuzavře smlouvu. Poslední jednání bylo asi před 10 dny. Dali jsme si měsíc na to, aby ministerstvo přišlo s plánem, jak zajistit atestované dětské psychiatry, kteří v kraji celkově chybí,“ naznačil Kuba.
Pokud by se to podařilo, je kraj schopný najít model, při němž by pracoviště akutní péče mohlo vzniknout v budějovické nemocnici. „A případně výhledově vybudovat i další kapacity, které by pro toto poměrně specifické oddělení byly potřeba. Sloužila by ale jen pro pacienty z našeho kraje,“ dodal Kuba.
Jana Sosna Voňavková se obává toho, že vzhledem k chybějícím odborníkům v celé České republice, není reálné specialisty sehnat. Vzdělávání psychiatrů pro děti a dorost je dlouhý a náročný proces, po vystudování lékařské fakulty minimálně ještě čtyři a půl roku.
„Takže pokud se zvýší zájem o obor dětská a dorostová psychiatrie, můžeme zde mít nové posily až za několik let. My ale potřebujeme generační výměnu udělat co nejdříve,“ vysvětlila Sosna Voňavková. „Mnoho zkušených pedopsychiatrů odchází do důchodu a nám se bude těžko nahrazovat chybějící kapacity. Řekla bych, že je to spíše nemožné,“ podotkla.
Nové posily týmu se snaží přesto aktivně hledat i samo zařízení. „Zatím se nám ale žádný zájemce neozval. Co se nemocnice týká, tak zde není nedostatek personálu, vše běží, jak má, ale ti klíčoví pro naše služby – lékaři – chybí. Jsme na konci sil,“ nastínila mluvčí.
