Tisíce majitelů domů, chalup, ale i polností, lesů a dalších pozemků mají sice ještě necelých pět měsíců na zaplacení daně z nemovitosti, už teď by ale měly zbystřit. Téměř dvě desítky jihočeských obcí a měst v posledních týdnech upravily koeficient, podle něhož se výše daně vypočítává. Někde si tak obyvatelé připlatí.
Jak je to s koeficientem a daní z nemovitostiRozmezí koeficientu se pohybuje mezi hodnotou 1 a 5. Stanoveným číslem se pak násobí daň poplatníka za jednotlivé druhy pozemků nebo staveb v závislosti na základním koeficientu, jenž má stejné rozpětí jako ten místní. Oba údaje si samosprávy volí samy podle potřeby nebo podmínek pro bydlení. Doposud se nejvyšší hodnota týkala na jihu Čech dvou obcí, a to Lipna nad Vltavou na Českokrumlovsku a Temelína na Českobudějovicku. |
Pro některé obce je daň vítanou pomocí, protože veškeré peníze z ní plynou přímo jim. Města se v posledních měsících potýkají s rostoucími náklady kvůli inflaci či zdražování materiálů. Příjmy z daní tak mohou vyšší náklady částečně pokrýt.
„V uplynulém roce nastalo mírné zvýšení místních koeficientů týkající se daní z nemovitých věcí. Pro rok 2022 využilo možnost stanovení nebo jeho úpravy 18 z 624 obcí v Jihočeském kraji,“ potvrzuje Ludmila Kočová, vedoucí oddělení provozního zabezpečení jihočeského finančního úřadu.
Doposud se nejvyšší hodnota týkala dvou obcí, a to Lipna nad Vltavou na Českokrumlovsku a Temelína na Českobudějovicku. V Temelíně před 12 lety absolutně nejvyšší koeficient zvolili hlavně kvůli elektrárně, která díky tomu ročně odvádí do obecní kasy desítky milionů. V případě Lipna nad Vltavou, jež je významným turistickým centrem, se zastupitelé rozhodli pro změnu teprve od loňského roku.
Nyní k nim přibudou další dvě jihočeské obce, a to Pohoří na Šumavě na Českokrumlovsku spadající pod Pohorskou Ves, a Hrdějovice na Českobudějovicku.
„Týká se to jen pozemků na jihozápadním okraji obce, na nichž stojí čistírna odpadních vod. Jinde v Hrdějovicích se naopak snažíme držet koeficient co nejníže,“ vysvětluje místostarosta Hrdějovic Miloš Lepič. Vedení obcí si mohou vybrat a nemusí mít stejný koeficient na celém svém území.
Řada větších jihočeských měst pak výši místního koeficientu dlouhé roky drží na stejné hodnotě. Pro letošní rok ani jedno z těch okresních změny neplánuje.
„Dlouhé roky se drží na nejnižší sazbě jedna,“ podotýká náměstek českobudějovického primátora Petr Holický s tím, že město ročně na dani z nemovitosti vybere okolo 62 milionů korun.
Rostou náklady, zváží zvýšení
Zároveň ale připouští, že v dohledné době bude nutné sáhnout ke změnám. Důvodem jsou rostoucí náklady na údržbu městského majetku.
„Při srovnání s ostatními jihočeskými městy máme velké rezervy. Ve střednědobém rozpočtovém výhledu počítáme v roce 2024 se sazbou 1,5. Neměla by to však být pro poplatníky větší zátěž,“ dodává Holický.
Žádné změny pro tento rok neplánují ani v Táboře, který má schválené koeficienty v rozmezí 1,4 a 2,5. „V případě toho místního máme už od roku 2009 schválenou sazbu na hodnotě dva. Vedení radnice jej tehdy vybíralo hlavně s ohledem na vybavenost jednotlivých částí města,“ konstatuje vedoucí táborského odboru financí Dana Daňková.
Velmi podobně jsou na tom i v Jindřichově Hradci, kde od roku 2010 udržují koeficienty ve stejném rozmezí, s výjimkou místních částí Otín a Radouňka.
„Zde jej držíme na čísle jedna, jinde se pohybuje mezi 1,4 až 2,5. Místní koeficient bude v příštím roce opět na čísle dva,“ ujišťuje mluvčí jindřichohradecké radnice Eliška Čermáková. Stejná situace je rovněž v Českém Krumlově, kde se ročně na daních z nemovitosti vybere 18 milionů korun.
Ani v Písku se poplatníci nemusejí obávat dalšího zvyšování poplatku. „Zastupitelé se ale v příštích měsících budou jeho výší zabývat. Zatím nemůžeme předjímat, zda se sazba nějakým způsobem změní,“ naznačuje mluvčí písecké radnice Petra Měšťanová.
