Řidiči, kteří někdy sjížděli z jihočeské dálnice D3 na Český Krumlov, situaci dobře znají. Osobní i nákladní auta v zástupech projíždějí úzkou silnicí přes Horní Třebonín. Když už se pak silnice za obcí narovná, dostanou se na křižovatku u Rájova, kde obzvlášť ze směru od Budějovic není pořádně vidět, jestli je možné se napojit.
Tomu už je konec, Ředitelství silnic a dálnic dnes otevřelo téměř 3,3 kilometru dlouhý dvouproudý úsek silnice I/39. Podle smlouvy měl stát necelých 323 milionů bez daně, nakonec částka dosáhla 393 milionů a ještě neskončila administrace. Součástí je i zhruba kilometr silnice II/155 na druhou stranu od mimoúrovňové křižovatky, jež tvoří obchvat Prostředních Svinců.
Zvýšení bezpečnosti
Generální ředitel ŘSD Radek Mátl spatřuje největší význam ve zvýšení bezpečnosti. I on poukazoval na nebezpečnou křižovatku u Rájova, kde se často bourá. „Za mě je to tedy výrazné zvýšení bezpečnosti, ale i plynulosti dopravy a odvedení tranzitní dopravy z Prostředních Svinců a Dolního Třebonína,“ hodnotil.
Už se jezdí. Jak vypadá nová část dálnice D3 u hranic s Rakouskem |
Silnice je skládanka a tato stavba zapadá do toho, že jsme investovali hodně peněz do jihočeské D3. Tak hodnotil úsek ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). „Bez této stavby by ten efekt asi nebyl takový jako s ní. Hlavní efekt je pro obyvatele a návštěvníky Českého Krumlova nebo přehrady Lipno. Ti budou mít velikou radost,“ zmínil.
Děkoval i za trpělivost obyvatelům obcí, přes něž dosud doprava proudila. Podle něj takto mají vypadat smysluplné investice do infrastruktury. Na připomenutí, že stavba měla být původně hotová se zprovozněním dálnice, reagoval, že záleží na prostředcích, které mají v rozpočtu. Dva roky na výstavbu 3,3 kilometru mu přijde obvyklé.
Stavbu budovala společnost M-Silnice. Manažer výstavby Ondřej Kokeš zmínil, že nejde pouze o pás asfaltu, po němž budou řidiči jezdit, museli se také technicky vypořádat s přírodními překážkami. Proto vznikly na trase i dva mosty. „Součástí stavby je i protihluková stěna úplně na konci, která chrání místní chráněnou usedlost Harazim,“ dodal.
Obchvat Krumlova je v nedohlednu
Nový dálniční přivaděč vítá i českokrumlovský starosta Alexandr Nogrády (ANO). Z pohledu obyvatel města přinese zrychlení i zvýšení komfortu a hlavně bezpečnosti. Krumlovské problémy tím ovšem nekončí a město stále touží po svém obchvatu. Z navržených variant stále preferuje tu s tunelem. Ta by však vyšla podle loňských informací na 3,1 miliardy korun.
„Terén Krumlova, historické centrum, Blanský les jako CHKO si myslíme, že jinou možnost neumožňují. Rakousko, Chorvatsko a tyto země jsou podtunelované, doprava je tam takto moderně řešena. A které jiné město než Český Krumlov by si toto mělo zasloužit,“ řekl. Za nestandardní označil, že hlavní doprava na severní část Lipna vede po hraně zámku, památky UNESCO.
Doplnil, že část Lipna, kam už nyní doprava nejčastěji vede, je silně rozvojová. „Horní Planá, Černá v Pošumaví a tyto části si myslím, že se rozvíjet budou a ta doprava tam bude jenom sílit. Bohužel dálnice D3 jí nepomůže, protože jet z Rybníka přes Loučovice, Vyšší Brod a kolem celého Lipna nebude vycházet,“ mínil.
Po obchvatu projelo vloni 5,4 milionu aut. Vytíženým ulicím Budějovic se ulevilo |
Mátl zmínil, že diskuze o vhodné variantě pokračují. Krumlov přirovnal ke Karlovým Varům. Reliéf trasy a okolí města je tak náročné, že najít takovou komunikaci, která bude i ekonomicky přijatelná bude velmi složité. Obyvatelé si podle něj budou muset na případný obchvat ještě určitě několik let počkat.
Podotkl též, že tranzit v Krumlově není zase tak silný, protože mnozí jej mají za cíl cesty. „Samozřejmě řada řidičů pokračuje na Lipno, ale to procento je relativně menší. Musíte zohlednit ten tranzit, pro kolik vozidel by se ten obchvat stavěl a kolik stojí, aby nám to ekonomicky vyšlo. To je ten nejdůležitější aspekt při hledání té trasy,“ dodal. Dalším je ovlivnění samotného území.
