Kolem dálnice D3 jsou nyní většinou pole. Rozlehlé pozemky u Hosína deset kilometrů severně od Českých Budějovic jsou jedním z takových míst.
„Pozemky tam máme a připravujeme nějakou výstavbu. Dokud ale nebudou uzavřená jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic, tak k tomu nechceme poskytovat žádný komentář,“ potvrdil Jan Nedvěd, předseda dozorčí rady společnosti Industry Park. Té patří rozlehlá plocha právě mezi dálnicí a hosínským letištěm.
Po sociálních sítích si lidé nedávno předávali informace například o tom, že Hosín připravuje veřejné projednávání změny územního plánu ve prospěch těchto investorů. Zpráva je však falešná.
Podle starosty Hosína Jana Řičánka (SPOLU 2014) se opozdila o dva roky, kdy zastupitelé tuto změnu odsouhlasili. „Územní plány v určité lokalitě měníme podle žádostí majitelů pozemků. Musí je schválit zastupitelé. Teď nás například čeká další projednávání změny u lokality, kde majitelé pozemků plánují bytovou výstavbu,“ vysvětlil Řičánek.
Obec Hosín s 580 obyvateli tak schválením poskytla investorovi možnost výstavby. Vzniknout tam může například logistické centrum. Starosta k tomu říká, že obec nezatíží zvýšená doprava. Podle posudku na webu obce by změna neměla mít vliv ani na životní prostředí.
Některým lidem ale vadí, že se plány dotýkají území hospodářského dvora Chyňava, který je zbytkem zaniklé středověké vesnice. Pro investory to představuje jen určitou komplikaci při archeologickém průzkumu. V jejich prospěch mluví právě platný územní plán. Přesněji jde o plochu, jejímž využitím je výroba a skladování s komerčními účely.
O zhruba 15 kilometrů severněji mezitím část obyvatel několika obcí odmítá plán investora stavět na pozemcích dvora Švamberk u Ševětína.
Ekonom: Areálů je zatím málo, potenciál kraje je vyšší
Podobných záměrů bude na jihu kvůli dálnici přibývat. „Informace o plánech developerů šířené na sociálních sítích jsou jedině plus. Lidé se totiž učí, že ovlivnit jejich záměry mohou hlavně při projednávání změn územních plánů. Další námitky do územního a stavebního řízení už nemusí být respektovány,“ myslí si Lída Váchová ze spolku Pro Nemanice.
Ten před časem bojoval mimo jiné peticí proti jiné investici, výstavbě obchodních a skladovacích prostor u Hrdějovic.
Takové záměry budou tématem pro zástupce obcí v okolí dálnice i nadále. Při rozhodování je nečeká nic jednoduchého.
„Logistických center je v kraji stále méně, než kolik odpovídá jeho potenciálu, a to až o desítky procent. Pozitivem takových center jsou nová pracovní místa. Zároveň však jde o pozice spíše s nižší přidanou hodnotou, které tedy příliš nezvyšují mzdovou úroveň regionu. Dále působí negativně z hlediska estetického a rovněž environmentálního, neboť se rozkládají na poměrně rozsáhlé ploše, která by jinak mohla být využita třeba pro zeleň. Řešením by mohlo být stavět tato centra více do výšky,“ přidává svůj pohled Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund investiční skupiny DRFG. Ta se zaměřuje mimo jiné na nemovitosti a spravuje majetek s celkovou hodnotou 6,53 miliardy korun po celém Česku.
„Když je hal hodně, vznikají významné tepelné ostrovy“
Některé jihočeské obce pravděpodobně čeká to, co potkalo například starostky a starosty ve Středočeském kraji kvůli dálnici D1. Své o tom ví starosta Říčan a předseda Svazku obcí Ladův Kraj Vladimír Kořen.
Město s více než 15 tisíci obyvateli ležící kousek od Prahy tak přirozeně přilákalo velké firmy. Podle starosty musí být politici pozorní, když o podobných záměrech rozhodují.
„Zvýší se příjmy do kasy například díky dani z nemovitosti. Starosta si může dále slibovat například vyšší zaměstnanost, ale záleží, co to je za objekty. Je třeba pečlivě počítat, protože tím vznikají i finanční zátěže například kvůli infrastruktuře. Někteří řidiči totiž využívají paralelní trasy, aby se vyhnuli mýtnému. Doprava se tak přesouvá do obcí,“ vyjmenovává rizika Kořen.
Říčany jsou opatrné, takže tam vzniklo za poslední roky méně podobných objektů než v některých okolních obcích. „Teď řešíme jeden z dalších aspektů, kterým je mikroklima. Běžně stavěné haly se totiž snadno nahřejí a působí pak jako radiátor. Když je jich hodně, vznikají významné tepelné ostrovy. Teď se zabýváme tím, že by investoři stavěli zelené střechy. Dokážou snížit teplotu ze 60 na 25 stupňů. Vnímám to jako potřebnou změnu a navíc to vypadá zajímavě esteticky. Kolegům starostům bych doporučil tohle zvážit. Je důležité o podobných věcech jednat,“ líčí Kořen.
„Podél D1 je to teď jeden velký štrúdl. Krajina pochopitelně doznala radikální změny. Tyhle investice způsobují řadu nejrůznějších dopadů a vyvolávají přirozeně reakce veřejnosti,“ podotýká starosta.
