Spokojeně si užíval důchod. Denně sledoval fotbal, ale už se držel spíš v povzdálí. Vnímal, i co se děje v „jeho“ Dynamu. V klubu, za který sám hrál, trénoval tamní mládež i ligový tým a byl jeho generálním i sportovním ředitelem.
Teď se 68letý Jiří Kotrba po více než třinácti letech vrací. Bude členem správní rady akademie, v níž si místo svého zástupce podmínil Jihočeský kraj a město České Budějovice.
Proč jste nabídku přijal?
Oslovil náměstek hejtmana Tomáš Hajdušek. Vysvětlil mi, o co jde. Pak jsme se potkali znovu a domluvili se. Chci, abychom dělali věci, které budou platné a pro rozvoj sportovců.
Sledoval jste vývoj v Dynamu v posledním období?
Jsem z klubu už dlouho pryč, ale bydlím na Hluboké a vnímám to. Z některých věcí jsem šťastný nebyl. Ale potěšil mě vstup kraje a města do Složiště s tím, že ho kraj chce modernizovat a rozšířit. To, co se tam teď bude dít, jsme měli s Radkem Procházkou v plánu už před patnácti lety. Existovala vize za 100 milionů s tím, že by se tam přestěhovaly i další sporty. Tehdy to nevyšlo.
Mluvil jste již s nigerijskou majitelkou klubu Nnekou Ede nebo někým jiným z vedení Dynama?
Zatím ne. To bude následovat v dalším období.
Ve správní radě akademie budete mít za úkol také hlídat tok veřejných peněz. Víte, jestli v nyní tříčlenné správní radě někoho nahradíte, nebo se rozšíří?
Nevím. To je věcí majitelky.
Kdy budete jmenovaný?
Myslím, že do Vánoc. Sejdeme se, vše si upřesníme, kdo má jaké kompetence, a můžeme začít pracovat. Jsem v důchodu a naprosto spokojený. Fotbal mě pořád baví, ale už nemám zapotřebí dělat někde za 5,50 práci, která nemá smysl. Naopak, když to smysl mít bude, tak tím budu žít 24 hodin denně. Ideální by bylo, kdyby se spojilo příjemné s užitečným. Tedy klub se vrátil do ligy a všechny strany k sobě našly cestu.
Peníze pro Dynamo v ohrožení. Kraj drží podmínku, České Budějovice mají obavy |
Ze kterých věcí v klubu jste nebyl šťastný, jak jste zmiňoval?
Že si někdo koupí fotbalový klub, na to jsme si už zvykli. Že si v něm pak uplatňuje svoje představy, to je taky přirozené. Ale rád připomínám a je důležité si také uvědomit, že Dynamo je jeden z nejstarších fotbalových klubů v Česku. Řada lidí se ho v historii snažila v nelehkých podmínkách dovést na co nejvyšší úroveň. A to je zároveň zodpovědnost.
Takže se vám nelíbí směr, kterým se klub aktuálně vydává?
Jestli se mi to líbí, to je nepodstatné. Současnou situaci známe. Důležité je, aby A tým dokázal skloubit cizince s hráči z akademie. Vždy zdůrazňuji, že naši mladí fotbalisté – odchovanci – potřebují od trenéra šanci. Pak už je to na nich. Je jasné, že doba se změnila. Před třiceti lety jsme si nedokázali představit, že majitelem Dynama bude cizinec. Teď tomu tak je. Tak toho pojďme využít.
Jak?
Hranice jsou otevřené, dnes už to není nic extra neobvyklého. Cizinci by měli víc respektovat naši kulturu a historii. Já přišel do klubu v roce 1981, pomáhal jsem zakládat sportovní třídy. V Dynamu jsme postupně vychovali tři kapitány reprezentace – Jiřího Němce, Karla Poborského a Tomáše Sivoka. To je obrovský závazek pro funkcionáře, trenéry i všechny v klubu, aby se tomu znovu pokusili přiblížit a zopakovat to. Že se spadne z první ligy, to jsme zažili už kolikrát. Ale vždy se klub snažil co nejdřív vrátit.
Fotbalový klub ustoupil. Přijal podmínku kraje, ten uvolní tři miliony dětem |
Co je pro vás klíčové ve fungování akademie?
Kolik hráčů z akademie hraje v A týmu a klub je schopný je prodat. Mezi lety 2005 až 2012 jsme zpeněžili hráče za 100 milionů korun. Všichni v akademii si musí uvědomit, že do toho dávají sponzoři, kraj, město a další miliony korun ročně, tak je třeba vidět výsledky. Podružné jsou ty týmové. Je třeba vychovávat jednotlivce, kteří se prosadí také do A týmu a pak i dál.
Do klubu jste se mohl vrátit už dříve. Proč to nevyšlo?
Měl jsem nabídku od jednoho z předchozích majitelů, ale tehdy jsem nemohl a musel řešit soukromé věci. Pan Koubek to nebyl, s tím jsem nemluvil.
