Ačkoliv haly budou stát jen pár stovek metrů od rodinných domů obce s přibližně 120 obyvatel, investor nečeká námitky. I přesto si ale nechal zpracovat rozptylovou studii zaměřenou hlavně na únik amoniaku. Záměr teď posuzuje krajský úřad.
Slepice budou snášet vejce ve voliérách s podestýlkou, tato metoda má odér snížit. Zápach přitom nedávno vyvolal protesty třeba na Ostravsku, kde se připravuje velkochov prasat poblíž rezidenční čtvrti. Původně tam vepřín byl, teď místní sepisují petice.
„O čpavku u Ostravy jsem slyšel. U nás takové protesty nehrozí. Provoz bude dál od obytné zástavby a clonit ho má nové stromořadí. Větší zápach vzniká spíš z chovu kuřat. Naši obyvatelé na farmě pracují, všichni o záměru vědí,“ uvedl starosta obce František Zíma.
Podobně mluví i majitel rodinné farmy Jasanka Martin Pokorný. Současně je zastupitelem obce a o plánech s předstihem lidi v okolí informoval. Tvrdí, že špičková technologie včetně kvalitní péče dokáže snížit emise až o 70 procent.
I přes odpor lidí firmy plánují nové drůbežárny. U Lišova má nahradit býčí farmu |
„Hodně záleží na čistění stájí. Zvířata sama nepáchnou. Cítit je to, co mají pod sebou,“ říká zemědělec Pokorný, který provozuje farmu už třicátým rokem.
Rozptylová studie k chovu nosnic udává, že nejagresivnějším doprovodným prvkem provozu bude zápach amoniaku, dále hluk z ventilátorů a prach z dopravy. Součet všech emisí však označili odborníci za přijatelný a podlimitní.
„Epizodické vnímání pachů je pro populace obcí venkovských oblastí, kde je zemědělská produkce, zcela běžným jevem,“ píše znalec v pachové studii ovzduší. Jinými slovy, jinak vnímá pachy městský a jinak venkovský člověk. Navíc samotná norma k intenzitě zápachu už v Česku neplatí. Podle Pokorného je dobrý polský model, kde noví přistěhovalci na venkov musí písemně doložit, že počítají s místní zemědělskou výrobou.
Samotná Jasanka patří rozlohou pozemků mezi střední farmy. Na pozemcích poblíž Choustníku chová kolem tisíce kusů skotu včetně dojnic a provozuje bioplynovou stanici s elektrárnou. Energii vyrábí z živočišného odpadu a částečně i z vlastní rostlinné produkce.
Rozšíření o haly s nosnicemi bude podle vedení farmy přínosem k soběstačnosti státu v produkci vajec. Podle statistického úřadu jejich domácí spotřeba roste a každý obyvatel ročně spotřebuje v průměru 240 kusů.
Chov chtějí i u Lišova
Podobných záměrů jako v Krátošicích je ovšem v Jihočeském kraji více. Například u Lišova na Českobudějovicku se připravuje stavba velkokapacitní haly na odchov nosnic, která nahradí bývalou býčí farmu. Nedaleko Županovic na Jindřichohradecku zase výkrmna brojlerů. Oba provozy budou mít dohromady kapacitu 120 tisíc kusů.
„Jsou to vítané záměry. Chovy drůbeže jsou na jihu Čech na vzestupu, ale zdaleka nejsme v této produkci soběstační. Dobré jsou provozy, které navazují na řetězce výroby, třeba využívají vlastní krmné směsi,“ poznamenala ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Obě plánované novinky takovou možnost mají, přesto některým lidem vadí. Podle nich velkofarmy s rostlinou i živočišnou výrobou přinášejí obyvatelům vesnic zhoršení kvality prostředí. Kromě zápachu z chovů a po hnojení polí zbytkovou kejdou jejich provoz poškozuje těžkou a nebezpečnou dopravou úzké silnice. Venkovská infrastruktura není velkým agrárním podnikům přizpůsobená.
Plány investora na zpracovnu kuřat zabrzdily námitky města, spolku i kraje |
„Zemědělství vždycky k vesnici patřilo, ale dnes vznikají giganty, které obtěžují okolí. Jako zastupitelé se budeme k záměru vyjadřovat,“ uvedl před nedávnem starosta Županovic Rostislav Jedlička.
Většina lidí obce s 50 obyvateli ležící na Dačicku přitom pracuje právě ve společnosti, která chce drůbežárnu stavět. Podle projektu bude mít kapacitu 46 tisíc brojlerů. Stejná firma bude využívat vlastní masokombinát plánovaný v Jindřichově Hradci. Bude mít výrobní linku s kapacitou 10 tisíc kuřat za hodinu. Stavba už má souhlas v řízení EIA.
Velká hala pro výkrm kuřic se připravuje ve Velechvíně u Lišova na Českobudějovicku. Zemědělské družstvo Kolný tam přestaví nevyužitou stáj na prostory pro odchov budoucích nosnic. Do voliér se vejde až 75 tisíc kuřic. Nové velkokapacitní drůbežárny vznikají třeba na Novohradsku, Písecku či na Jindřichohradecku.
