Sobota 25. ledna 2020, svátek má Miloš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 25. ledna 2020 Miloš

Čeští architekti v Kanadě navrhli první výtah, který jezdí za roh

  8:28aktualizováno  8:28
Adresu má Olga Ryšavá už osmým rokem v Hluboké nad Vltavou. Předtím s manželem Pavlem žili v malé německé vesnici kousek od Pasova, kam se přestěhovali z kanadské Ottawy.

Architektka Olga Ryšavá žije osmým rokem v Hluboké nad Vltavou. | foto: Marek Podhora, MAFRA

„Všude nám bylo dobře. Proto jsem tohle rčení použila jako název knihy, kterou jsem o našem společném životě právě dopsala,“ přiznává drobná vitální žena. Ví ale zároveň, že jsou v ní jen zlomky chvilek, které spolu za 51 let prožili.

„Od 16. prosince 1967, kdy jsme nasedli na letadlo do Kanady, jsme byli pořád pohromadě, 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Oba jsme totiž architekti a rovněž kancelář jsme měli společnou. Byli jsme jako dvě do sebe perfektně zapadající lžičky,“ vzpomíná češtinou vůbec nepoznamenanou léty emigrace.

Rozhodnutí opustit republiku v nich zrálo postupně. Cesta to ale snadná nebyla. Zřejmě kdosi vyslechl jejich rozhovor v kavárně, kde se bavili o touze svobodně se podívat ven. Vyjet oba na kongresy, které je zajímaly. Lákali je kamarádi v cizině, kteří se už pracovně uchytili.

„Státní bezpečnost tehdy byla velmi bdělá. Dokonce už jsme měli sbaleno na cestu na Kubu a večer přišel telegram, že smí odletět jen jeden,“ vysvětluje. Její muž, kterému předpovídali velkou kariéru, totiž razantně odmítl donášet na své kolegy. Připomíná, že chtěli venku jen sbírat zkušenosti tak jako ten český Honza s ranečkem buchet v pohádkách.

Při útěku na Západ pomohl rakouský konzul

Nakonec se jim ale podařilo získat povolení k odjezdu do Bulharska. „V Maďarsku jsme to otočili rovnou na Bělehrad na kanadské velvyslanectví. Ti nás poslali na rakouské a naštěstí konzul byl rodák z Brna jako já, takže nám poradil, jak se dostat do Vídně,“ říká Olga Ryšavá a přidává příběhy o štěnicích v utečeneckém táboře u Vídně, o triku, kterým se jim podařilo prodat policií už zabavené embéčko, a radosti, když konečně přistáli v Kanadě.

Rozhodně neskrývá těžkosti, s nimiž se museli potýkat. Třeba nutnost složit státní zkoušky, aby se z nich v roce 1971 mohli stát právoplatní kanadští architekti. „Můj muž to nesl velmi nelibě, ale když viděl, že je musí udělat i sami Kanaďani, remcat přestal,“ směje se.

Kamarádi jim říkali, že tady leží peníze na ulici, ale místní jsou líní se pro ně sehnout. Kdo se nebojí práce, má šanci se uchytit. Nikdo je ale nepřipravil na šok, když při jedné z mnoha krizí jim majitel firmy v pátek sdělil, že už je od pondělka nepotřebuje. „A to jsme právě dokončili návrh pátého komplexu s 367 byty. Taky jsme měli hypotéku na dům. No, přežili jsme to,“ poznamenává Olga Ryšavá.

Byt na Floridě, chata v Lake Placid

Vizitka

Olga Ryšavá (82 let)

Rodačka z Brna vystudovala architekturu a se svým manželem Pavlem, rovněž architektem, odešla v létě 1967 do Kanady. Začali žít a pracovat v Ottawě. Tam se dostali k velmi zajímavým zakázkám. V letech 1975–1982 navrhli například přestavbu nejslavnější kanadské památky Peace Tower a získali za originální řešení státní cenu. Později přesídlili do německého Hutthurmu a v roce 2008 se přestěhovali do Hluboké nad Vltavou. Dům si sami vyprojektovali. Když Pavel podlehl Parkinsonově chorobě (2013), rozhodla se o 51 letech společného životního i pracovního soužití napsat knihu s názvem Všude dobře. Kvůli kondici denně cvičí, znovu se vrátila ke hře na klavír a snaží se radou zkušené architektky stále pomáhat známým.

Výhodou pro ně bylo, že když po srpnu 1968 Kanada přijala 100 tisíc uprchlíků z Československa, oni už byli vlastně starousedlíci. Postupně se dostávali k zajímavým zakázkám. Za největší výzvu ale považovali, když se jim podařilo navrhnout výtah v Peace Tower, který jel nejprve šikmo nahoru, pak se stočil a návštěvníky vyvezl na věž rovně. „Vlastně to byl první výtah na světě, který jezdil za roh. Dokonce jsme pak za originální řešení dostali státní cenu. Zase se ukázaly zlaté české ručičky.“

Jejich kanceláři Rysavy and Rysavy to přineslo další nabídky. Řadu z nich jim ale do životní cesty přivála náhoda. To třeba když byli na výletě v americkém Lake Placid, kde později navrhli přestavbu bývalého olympijského hotelu v národním parku.

„Majitelem byl Ital, který nám nakonec místo zaplacení nabídl jednu z námi rekonstruovaných chatek. Tak jsme kromě bytu na Floridě, kam jsme utíkali z Kanady za teplem, měli i další místo k odpočinku,“ ukazuje mi fotografie v knize. Zavzpomíná i na to, že se dvakrát dostali k navrhování vojenské základny.

„Tam jsme si plně uvědomili, proč se mezi emigranty mluví o skleněném stropu. Kanaďané vás pustí jen do určité výšky, pak narazíte na společenství lidí, s nimiž jste nechodili na stejnou školu a neznáte stejnou muziku,“ vysvětluje mi architektka jednu z věcí, která jí v Kanadě vadila. Na druhé straně se k výzvě na rekonstrukci československé ambasády v Ottawě přihlásili jako emigranti docela s obavami a nakonec zakázku dostali.

Jihočeské stopy – Zvon i Temelín

Naše povídání se hodně vrací vzpomínkami do minulosti, od níž se paní Olga nechce odstřihnout. Dokonce s úsměvem přizná, že si stále doma se svým Pavlem povídá. Jeho odchod ji velmi zasáhl, i když s diagnózou Parkinsonovy choroby bojovali společně 16 let.

Právě jeho nemoc je vlastně přivedla zpátky do Čech, díky dávným známým konkrétně na Hlubokou. „Jako mladá architektka v brněnském Potravinoprojektu jsem kreslila kavárnu Fénix v Ostravě, ale taky předělávala už s Pavlem pokoje v českobudějovickém hotelu Zvon v prvním patře,“ vypočítává své jihočeské stopy. Tou první ovšem byla přístavba čtyř pokojů hotelového typu k Obecnímu úřadu v Temelíně. Zřejmě byly určeny pro budoucí projektanty temelínské elektrárny.

Tehdy rovněž svým novým jihočeským známým navrhli přestavbu v jejich hlubockém domě. Ty vestavěné skříně a další úpravy tam zůstaly dodnes. „Právě oni nám dali tip na louku, kde bychom si mohli postavit dům. Nebyla zasíťovaná, nevedla k ní cesta, ale měla nádherný výhled a pro nás oba to byla výzva,“ říká s tím, že její nemocný muž tehdy velmi pookřál.

Listujeme knihou, která připomíná řadu událostí, jež se v jejich společném životě udály. Jen lituji, že všechny se do našeho povídání nevejdou. Třeba ta o návštěvě Václava Havla na univerzitě v lednu 1990 v Ottawě. Přišlo tehdy tolik Čechů, že stáli i na zábradlí. „Byla jsem moc šťastná, že se můžeme zase bez obav podívat domů. Uvěřila jsem ve změnu,“ přiznává.

Na Hluboké je Olga Ryšavá šťastná. „Máme tu i svou porevoluční stopu, kdy jsme pomohli zprostředkovat pro radnici hned v roce 1990 kanadského poradce. Věřím, že i díky němu je město takové, jaké teď je,“ dodává.

Kvůli kondici každý den cvičí na rotopedu, plave nebo posiluje. A těší se na další výzvy, které jí osud možná ještě přinese. Tvrdí, že nejlíp je člověku tam, kde je dobře jeho duši, srdci a rozumu. „V mládí je to kdekoliv na světě, kde si můžeme plnit své sny. Na stará kolena je to ale obvykle tam, kde se cítí nejlépe a žije mezi hodnými lidmi,“ říká s tím, že jí se tohle naštěstí podařilo.

  • Nejčtenější

Soud poslal do vazby muže, který za jízdy střílel po autech

Příbramský soud poslal do vazby pětatřicetiletého řidiče z Prahy, kterého policie obvinila z pokusu o vraždu a obecného...

Legendární Turnerova chata na Šumavě je na prodej, majitel nemá nástupce

Legendární Turnerova chata u řeky Vydry nedaleko Horské Kvildy na Klatovsku je na prodej. Objekt v 1. zóně Národního...

Na jihu Čech začala chřipková epidemie, zemřelo jedno dítě

V Jihočeském kraji začala chřipková epidemie. Počet pacientů za poslední týden vzrostl o 36,5 procenta. Hygienici nyní...

Šoféři vytuněných aut si ze silnic u Modravy udělali závodní dráhu

Někteří řidiči si silnice kolem šumavské obce Modrava pletou s dráhou pro závody rallye. V noci zkoušejí, jak jejich...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Majitel Koh-i-nooru Bříza plánuje v Budějovicích místo obchodů novou čtvrť

Majitel tužkárny Koh-i-noor Vlastislav Bříza plánuje po roce 2027 proměnit rozlehlé pozemky u Mánesovy ulice v Českých...

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

  • Další z rubriky

Fasáda kostela, který patří k symbolům Budějovic, září novotou

Při procházce po Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích mají místní i turisté nový důvod k zastavení. Z...

U Pelhřimova havaroval kamion s chemikáliemi. Silnice je zavřená

Nehoda kamionu převážejícího chemikálie v sobotu dopoledne zablokovala u Pelhřimova silnici 19 na Tábor. Řidič kamionu...

Premium

Relaxační pyramida jí pomáhá překonávat rakovinu, lékaři jsou skeptičtí

V Dyníně na Českobudějovicku vyrostla na konci loňského roku další relaxační pyramida. Manžel ji postavil pro Jaroslavu...

Písek vydá manuál, jak umisťovat reklamu v historickém centru

Nadměrný počet reklamních a informačních tabulí u různých podniků podle radních nemá v centru Písku co dělat. Právě...

OTESTOVÁNO: Jak děti bavily věcičky od Fischer Price?
OTESTOVÁNO: Jak děti bavily věcičky od Fischer Price?

Čtrnáct maminek z řad blogerek otestovalo věci pro děti a miminka od značky Fisher-Price. Jak si usínáčky (vydra a ježek), houpátka, sedátka a tři druhy deček vedly v testu přísných kritiků – jejich dětí?

Najdete na iDNES.cz