„Od roku 2010 se doprava v úseku Porákův most – Dobrkovice téměř ztrojnásobila z šesti na přibližně 16 tisíc vozidel denně, z toho 1 300 nákladních. Situace v dopravních špičkách v Chvalšinské je v podstatě dopravní zácpou,“ zdůrazňuje text petice, jehož autorkou je Drahomíra Velíšková právě z Chvalšinské ulice.
Ve směru od Budějovic je nejhorší úsek od okraje Krumlova ke křižovatce a odbočení na Větřní či Kaplici, kde se provoz trochu rozmělní. Obchvat má ale jeden velký problém. Od roku 2010 se jím prakticky nikdo nezabýval.
Celý projekt je tak po skoro třinácti letech na samotném začátku a případná stavba v nedohlednu. Nepočítá s ní ani závazný krajský dokument – Zásady územního rozvoje (ZÚR). Jasno tak není ani v otázce, kudy přesně by vlastně nová silnice měla vést.
„Aktuálně se zabýváme čtyřmi variantami. Ale jsme na začátku celého procesu, takže je předčasné je upřesňovat, aby to nevzrušilo další debatu,“ zmínil na nedávném jednání zastupitelů radní Jan Berka (Krumlováci).
Při schůzi také zaznělo, že je nutné počítat s výstavbou v bývalých kasárnách ve Vyšném a dalšími úskalími. „Je v pořádku prověřit možné varianty. Musíme ale počítat s tím, že v severní části je také chráněná krajinná oblast a především národní přírodní rezervace Vyšenské kopce,“ upozornil zastupitel Martin Střelec (Nezávislí a Zelení).
Počkají si alespoň deset let
O samotné trase se tak jistě povede velká debata, bude složité najít vhodnou, kterou bude možné i postavit. S ohledem na to, jak obecně trvá plánování a vybudování obchvatů, se obyvatelé Krumlova a řidiči dříve než za deset let určitě nové silnice nedočkají.
Analýzy, které má radnice k dispozici, přitom varují, že je situace v dopravě dlouhodobě neúnosná. „Pokud by ji město vůbec neřešilo, do roku 2035 by už prakticky nebylo možné projet ve směru sever – jih,“ varoval Berka.
V návrhu nového územního plánu současné vedení od bývalé koalice převzalo takzvanou severní tangentu, což není celý obchvat, ale pouze spojka z Přísečné do Vyšného. „Přehodnotili jsme situaci, že bez plnohodnotného severního obchvatu se asi neobejdeme. Zahájili jsme kroky, aby se projekt znovu dostal do krajského územního plánování,“ potvrdil místostarosta Zbyněk Toman (ODS).
Jihočeský kraj je připravený spolupracovat. „Nicméně nyní je to především na zástupcích Krumlova, aby na projektu pracovali a my ho pak mohli zařadit. Zásadní bude také účast Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které by ve výsledku mělo být hlavním investorem, protože by to byla přeložka silnice první třídy I/39,“ konstatoval náměstek hejtmana pro dopravu Antonín Krák (ČSSD).
Místostarosta Toman zmínil i další variantu vedení silnice, a to jižním směrem. „Ta je ale zatím neprozkoumaná a byla by pravděpodobně velmi drahá, protože by vedla přes hluboké koryto Vltavy,“ uvedl. Vzhledem k terénu v Krumlově bude ale nákladná jakákoliv trasa.
Toman také připomněl, že se ŘSD zabývá úpravami na stávající Chvalšinské, na které by například mohl přibýt jízdní pruh mezi Špičákem a U Trojice. „Taková úprava se nyní jeví jako nejrychlejší a částečně pomůže,“ dodal Toman.
Na okružní křižovatce u bývalé Jitony by zároveň mohl přibýt semafor. „Máme zpracovanou studii, která tyto úpravy řeší. Tím, že v lokalitě Jitony staví bydlení, tak tam doprava v blízké budoucnosti ještě zhoustne,“ upozornila šéfka budějovické správy ŘSD Vladimíra Hrušková.
Poblíž Chvalšinské žije nyní asi 600 lidí. Hluk z aut tam překračuje podle měření z roku 2021 hygienickou normu.
