Při zahájení v Café klubu Slavie dostal každý mafián kartu s profilem jiného hráče. Jeho profil dostal do rukou někdo další. Dopadený hráč pak předal svému přemožiteli kartičku s profilem toho, koho měl sám hledat a přemožitel pokračoval ve hře dál. Někteří mordýři si hru náležitě užívali. Budoucím obětem posílali výhrůžné zprávy a hledali stylové způsoby dopadení.
O všem pak psali na internetovém fóru na stránkách www.mafiecb.cz často způsobem, který zrovna neodpovídá skutečnosti, ale o to byl zajímavější. "Asi po deseti minutách se objevuje postava v modrém kabátu a černých brýlích, sedá si nic netušíc na židli kousek ode mne a spokojeně srká kávu z automatu. Po očku po ní koukám a nejsem si jistá. Zaváhám. Je to ona? Po pár vteřinách je to 100 %, podoba této ženy s obličejem na obrázku je více než zřejmá. Nenápadně vykročím, když však vidím, že sahá do kapsy pro svou zbraň, skočím na ni a přiložím jí ke spánku svůj stařičký revolver."
To je zlomek z reportu nazvaného Džob života mafiánky se zkratkou TCA. Samozřejmě, že nevytáhla z kapsy pistoli, ale bílá rukavice může ve fantazii představovat ledacos.
Bujnou představivost mají ale i vyřazení ze hry. Ti píší takzvané reporty ze záhrobí. "Bylo to krásné páteční ráno, slunko nádherně prozařovalo azurovou oblohu a odtikávaly poslední minuty před osmou hodinou ranní. V naprostém duševním klidu jsem seděla za dřevěným stolem, v ruce třímajíc Jirotkova Saturnina z roku 1968 otevřeného na stránce stodvacátédeváté. Vtom se ve dveřích objevila postava mužná, jeden a půl stopy široká, šest stop vysoká. Pak se to všechno událo během pouhopouhých dvou vteřin: mé oči se vytřeštily zděšením, když viděly onu postavu řítící se stále blíž a blíž." Tímto úryvkem končí vzkaz od oběti skrývající se pod písmeny AKA.
Podobné historky, ať už více, či méně přibarvené, může vyprávět většina účastníků hry Mafie. Hra probíhá také v Praze, v Brně či Ostravě. V Českých Budějovicích ji organizuje několik studentů z Gymnázia Jírovcova. Mezi nimi právě i Šulista, který se inspiroval v Praze. "Kamarád kdysi přinesl noviny, kde o pražské Mafii byl článek, tak jsme se toho chytli. On z toho sice vycouval, ale já a několik dalších lidí jsme nakonec stejnou hru uspořádali v Budějovicích," vzpomíná.
Sám Šulista si hru užil i jako hráč. "Neměl jsem příliš čas a dopadli mě hned třetí den od začátku." Českobudějovická Mafie bude mít tři vítěze. Hráče, který dopadl nejvíce svých obětí, hráče, který svou oběť dopadl nejoriginálnějším způsobem a hráče, který napsal o svých zážitcích nejlepší report.
