Bral to tak, že se ten den podruhé narodil. Sedmnáctiletý Martin z panelového domu v Otavské ulici číslo 4 byl tehdy doma a koukal na televizi.
„Skončil film. Šel jsem se podívat k oknu, jak prší, a najednou se proti mně valí ohnivá koule. Otočil jsem se a utíkal z obýváku, když mne tlaková vlna srazila k zemi. Místnost byla v plamenech, stačil jsem jen v koupelně strhnout ručník. Omotal jsem si ho přes hlavu a vyběhl na chodbu. Utíkal jsem do horních pater, kde jsem našel dvě sousedky. Schodiště naštěstí ještě nehořelo, vzal jsem je proto s sebou dolů a proběhli jsme plameny ven,“ popsal nejděsivější zážitek svého života.
Slyšela jsem let stíhaček při šití u okna. Najednou bylo ticho a potom se ozval zvuk, jako když práskne balón. Vstala jsem a dívala se, jak se to letadlo řítí k zemi. Pak už jenom vyšlehly obrovské plameny a vzadu nad rybníky jsem viděla tři padáky.
