Čeho si turisté všímají nejvíc?
Velká plocha nahrává nejrůznějším otázkám včetně té, proč tam nejsou stromy. Většina turistů je ale nechce. Můžeme se bavit o tom, že by třeba vytvořily přírodní stín, ale návštěvníci to nechtějí. Říkají: To je přesně ono, takhle je to super, zbytečně si to sami nekažte. Ten prostor se jim líbí. Navíc je skvělé, že je uprostřed kašna, která svým způsobem plní prvek ochlazení. Když stojíte v létě čtyři nebo pět metrů od ní, padá na vás voda. Lidé kolem rádi procházejí. Líbí se jim i pocit, že odejdou z rozpáleného náměstí, projdou jednou ulicí a jsou v parku ve stínu. Každý to ale může vnímat jinak.
Je tento názor stejný s tím, co říkají obyvatelé Českých Budějovic?
To určitě ne. Místní jsou spíš pro, aby se stromy vysázely. Dává to smysl, bydlí tady a procházejí centrem města denně. V létě je z náměstí vyhánějí vysoké teploty, což platí obzvlášť pro poslední roky.
Pokud byste mohl změnit na náměstí jednu věc vy, co by to bylo?
Kdyby to bylo jen na mně, tak bych tam přidal právě nějaké stromy a zasadil je nastálo. V dnešní době je spousta možností, máme různé odrůdy, takže by se to dalo vymyslet. Viděl jsem několik záběrů z doby, kdy tam stromy stály, a působilo to na mě moc dobře. Na stranu druhou si uvědomuji, že někomu se náměstí líbí tak, jak je.
Když odbočíme od zeleně, co turisté říkají na náměstí jako takové?
Jsou nadšení. Naprosto splňuje to, kvůli čemu sem jezdí. Navštěvují České Budějovice s nějakou představou a realita ji naplňuje. Z Černé věže navíc vidí celé centrum v kontextu s přilehlými uličkami, podloubím, nedalekými parky. Celé tohle spojení se jim nesmírně líbí.
Kdy je pohled na centrum Českých Budějovic nejkrásnější?
Jednoznačně na přelomu února a března. V tu dobu jsou totiž holé stromy v parku Na Sadech a odkrývají se všechny domy. Krásně je vidět spojení budov a ulic směrem k náměstí. Později to už znovu zakrývají listy. Kdybychom se bavili o samotném náměstí, tak je nejkrásnější východ slunce. Světlo úžasně osvětluje radnici a kašnu, vypadá to úchvatně.
Náměstí Přemysla Otakara II.Českobudějovické náměstí s rozlohou 1,7 hektaru patří k největším ve střední Evropě, ale slouží spíše jako „kruhový objezd“. Jeho potenciál je nevyužitý. Budoucností se už více zabývají i radní. |
Co se na náměstí za 28 let, během kterých tam působíte, změnilo nejvíc?
Určitě je to podoba domů. Drtivá většina z nich chátrala. Opravovaly se jen některé, aby to nějak vypadalo. Jinak se ale budovy rozpadaly, byla to tragédie. Bylo to jako po bombardování. Ten současný pohled je o to příjemnější. Pokud se nepletu, tak nejvíc oprav bylo mezi roky 1998 a 2002.
Vyhnal byste z tohoto prostoru automobily?
Osobně bych chtěl vidět náměstí bez aut. Je ale třeba se na to dívat z různých úhlů a je pravda, že s životem v centru souvisí spousta věcí a lidé se tam musí dostat. Dnes se řada věcí dá řešit elektronicky. Proto si myslím, že bude počet vozidel klesat. Lidé si zařídí vše potřebné z domova. Žijeme ale v nějaké době a auta lidé používají, což se projevuje i na centru města. Není možné říct, že tam od zítřka nebudou jezdit. Kdyby ale doprava zmizela, asi by se mi nelíbil pohled na holé náměstí. I to je potřeba řešit.
Je nějaký názor, který převažuje mezi obyvateli města?
Možná je to překvapující, ale ptal jsem se mnoha lidí a většině tam auta nevadí.
Je něco, na co se vás lidé v souvislosti s náměstím ptají nejvíc?
V první řadě je to velikost, což je 1,7 hektaru. Pak se zajímají o bludný kámen, protože nevědí, z jakého důvodu tam je. V 15. století tam bylo údajně popraveno 10 jinochů za to, že měli zabít rychtáře. Říká se, že byli popraveni neprávem. Když kámen najdete a máte čistou duši, můžete si každého 10. v 10 hodin večer něco přát. Když duši čistou nemáte, tak po smrti nenajde klidu.
Jak vnímáte význam tohoto místa z pohledu města?
Je obrovský. V roce 1265 vzniklo na soutoku dvou řek úžasné a působivé místo o nemyslitelných rozměrech. Z ochozu Černé věže je možné to ocenit ještě víc. Každý den, když se podívám dolů, se mi prolne hlavou historie našeho města.
Má nějaké odůvodnění, že věž vznikla v těsné blízkosti náměstí?
Tehdejší purkmistr někdy koncem čtyřicátých let 16. století měl informaci o tom, že královské město Klatovy staví věž. Kvůli tomu přišel s myšlenkou vytvořit stejnou stavbu i tady. Tehdy už místa tolik nebylo. Výstavbě musely ustoupit tři domy a částečně věž zasahovala i do městského hřbitova a pozemků fary. Nakonec na nějakou dohodu došlo. Práce byly náročné, protože půda v okolí soutoku řek byla vlhká.
Chodí někteří lidé na věž pravidelně?
Určitě, někdo třeba vyjde nahoru kvůli pohybu dvakrát denně nebo k nám chodí lidé po operaci, protože jim doktor řekl, že by se měli hýbat. Někteří přicházejí pravidelně v jednotlivých ročních obdobích.
O věž se staráte 28 let, máte za tu dobu nějaký zážitek, na který nikdy nezapomenete?
Těch je spousta. Intenzivně si ale vzpomínám na bouřku z roku 1998. Ozvala se obrovská rána a všechno bylo spálené. Hodiny se zastavily. Šel jsem na ochoz a cítil jsem totální spáleninu. Bylo to něco, co jsem nikdy v životě necítil, připadal jsem si jako v pekle.
