To, že se stane bioložkou, věděla již od dětství. Společně se svým otcem trávila hodiny pozorováním ilustrací v přírodovědných encyklopediích, čtením zajímavostí o mikroorganismech a sledováním dokumentárních filmů.
Dnes Cecilia Chiriac usedá za mikroskop se stále stejným zápalem. Při svém výzkumu v Biologickém centru Akademie věd ČR v Českých Budějovicích hledá podrobnosti o životě nově objevené skupiny bakterií. Její dosavadní vědeckou práci letos akademici ocenili prestižní Prémií Otto Wichterleho pro talentované vědce do 35 let.
„Nad tím, jak by mohla prémie ovlivnit můj další výzkum, jsem ještě moc nepřemýšlela. Ale snad by mi to mohlo v budoucnu pomoci k získání dalších projektů a potřebných financí,“ doufá 34letá Rumunka, která se do Česka přesunula před pěti lety, aby mohla pokračovat ve vědeckém výzkumu.
Cecilia ChiriacVědkyně pocházející z Rumunska se při studiích v rodné zemi na Univerzitě Babes-Bolyai zaměřila na mikrobiální ekologii v extrémních prostředích. Po přesunu do Česka v roce 2019 zahájila za podpory Akademie věd ČR postdoktorandské studium v Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích. Se svým týmem tam aktuálně zkoumá nepříliš probádanou skupinu parazitních bakterií Candidatus Patescibacteria. Byla zároveň první, která použila metodu CARD-FISH na environmentálních vzorcích, aby bylo možné tyto mikroby pozorovat v jejich přirozeném prostředí. |
„Hledala jsem příležitosti k dalšímu výzkumu důležitých mikrobiologických témat a k rozvoji svých dovedností v bioinformatice, kultivaci mikrobů a technikách molekulární biologie. Dozvěděla jsem se o zdejší skupině, která je úžasná, a chtěla se k nim přidat,“ líčí Chiriac.
Spojila se proto se svým známým, který v jižních Čechách působil už několik let. „Velmi chválil zdejší výzkumníky. Řekl mi o výzvě pro mladé vědce, která se koná dvakrát do roka. Blížila se uzávěrka pro přihlášení, a tak jsem to zkusila a získala ji,“ shrnuje.
České pracovní prostředí si pochvaluje. Především to, že je daleko předvídatelnější. „Máte jistotu každoročních soutěží, a pokud neuspějete vy osobně, možná to bude někdo z vašich kolegů. Takový systém financování potom umožňuje práci na velkých mezinárodních projektech. Jsou tady zkrátka stabilní podmínky pro výzkum,“ srovnává. „V Rumunsku se soutěže pro mladé vědce každoročně nevypisují. Nevíte, zda budete moci soutěžit příští rok, nebo třeba až za pět let. Po takovém čase už ale nemusíte splňovat podmínky,“ vysvětluje další důvod svého přesunu.
K úspěšnému výzkumu vědkyně nejprve potřebuje dobře sestavený tým. Její pracovní kolektiv čítá přes 20 lidí. „Lidé v naší skupině se navzájem velmi podporují. Dokonale se doplňují skvělí bioinformatici s dalšími odborníky na kultivaci obtížně pěstovatelných mikroorganismů. Tento skvělý tým mě přiměl zůstat. Bez něj by náš projekt nebyl možný,“ věří Chiriac.
Pracují v nádrži Římov
Zásadní je však úspěch projektu v otevřené soutěži, která zajišťuje potřebné finance. „Většinou jsou šance malé. Když získáte podporu, můžete začít. Sesbíráte vzorky a veškerý potřebný biologický materiál. A pak se snažíte dosáhnout nastavených cílů,“ popisuje s tím, že pro své aktuální bádání má vyčleněných pět let.
S týmem zkoumá nově popsanou fyziologickou skupinu bakterií Candidatus Patescibacteria (CPR) a jejich neobvyklé životní projevy. Tato skupina pokrývá zhruba dvacet procent celkové bakteriální diverzity.
Letní seriál – ocenění vědciVe čtyřdílném seriálu představíme vědce, kteří působí na jihu Čech a letos získali Prémii Otto Wichterleho pro mladé vědce do 35 let za rok 2024, kterou uděluje AV ČR. |
„Je opravdu překvapivé, že jsme o nich donedávna nevěděli, a to bakterie zkoumáme přes sto let. Odhalila se nám tak podstatná část tohoto rozmanitého světa. Jedná se o zvláštní skupinu bakterií, která žije odlišným způsobem. Parazitují na jiných bakteriích. Potřebují hostitele k tomu, aby přežily, protože jim chybí mnoho složek potřebných k životu. Ani nevíme, jak se rozmnožují nebo čím se živí. Chceme přijít i na to, jak budují své buňky. Je toho hodně ke zkoumání.“ míní Chiriac.
Podobné otázky ohledně CPR si v současnosti kladou i další výzkumné týmy po Evropě. Také oni chtějí přispět novým objevem. Jelikož je poměrné složité získat vzácné bakteriální kultury, vědci si vzájemně vypomáhají sdílením jejich vzorků a informací.
A proč se výzkumem bakterií zabývat? „Zkoumat mikrosvět je velmi důležité. Obecně nad tím moc nepřemýšlíme. Žijeme své životy a příliš nás nezajímá, co je kolem nás, zvlášť pokud to není viditelné okem. Jak jsme ale zjistili při koronaviru, malé věci mohou být významné. Zabýváme se mikrobiální rozmanitostí a ekologií mikrobů ve vodních systémech. Pracujeme například v nádrži Římov, která je zdrojem pitné vody pro značnou část Jihočeského kraje. Jedná se o ekosystémy, které podporují život, počínaje viry a bakteriemi až po ryby, které se jimi živí. Zkoumání této základní úrovně je velmi důležité pro udržení života,“ konstatuje bioložka.
