V zimě totiž lýkožrout nelétá, ale zůstává právě v kůře stromů.
„Sebrali jsme kůru ze dvou vzrostlých smrků a umístili ji do fotoeklektoru, což je zařízení, které umí nasimulovat příhodnou teplotu a délku dne proto, aby brouci začnou vyletovat,“ popisuje Petr Doležal.
Brouků napočítali 150 tisíc
Díky zařízení se zkrátka brouci cítili jako na jaře. Postupně proto vylétávali ven, zatímco je vědci sbírali a počítali. Nakonec se dostali k číslu 150 tisíc. „Kdyby kůra zůstala v lese, toto množství lýkožroutů by úspěšně přezimovalo, na jaře by brouci vylétli a napadli další stromy,“ líčí Doležal.
I když strom může vypadat v pořádku, existují možnosti, jak brouka odhalit. Umí to například ptáci, kteří oklovají kůru a hledají pod ní potravu. Lýkožrout dokáže přežít také v kůře, která spadne na zem, a na jaře z ní vylétne.
„V boji s kalamitou jsou výsledky aplikovaného výzkumu pro vlastníky a správce lesů velmi důležité, protože současná situace v lesích nemá v historii obdoby, a potřebujeme nové informace a metody, aby se kalamitu dařilo alespoň zpomalit,“ dodává Stanislav Slanina, spoluautor projektu nekrmbrouka.cz. Tam vlastníci a správci lesů nalezenou srozumitelné aktuální informace, jak čelit kůrovcové kalamitě.
