Lýkožrout do přírody patří. Přemnožení jsou zajíci.Viz ekologistický přílepek od DUHY.

150 tisíc jedinců. Dejme tomu poměr pohlaví 1:1 a jedna samička naklade asi 30 vajíček. Za dva až tři měsíce po nakladení se vylíhne nová generace.

Tak milí žáci - kolik stromů napadne jedna generace lýkožroutů za jednu vegetační období, pokud by byli tři generace?

A aby to pro vás bylo jednodušší, nebudeme odečítat umrtí brouků, a nebo menší/větší počet jedinců na jednom stromě.

Nejsou to lepší příklady, než ty neustálé na misce máte hrušku, jablko a prcka slivovice. Kolik kilo jablek bylo potřeba na toho prcka slivovice?

„Sebrali jsme kůru ze dvou vzrostlých smrků a umístili ji do fotoeklektoru, což je zařízení, které umí nasimulovat příhodnou teplotu a délku dne proto, aby brouci začnou vyletovat,“ popisuje Petr Doležal.

V jakem je to jazyce?

Jak dlouho a kolik minusovych stupnu by brouka zabilo nebo snizilo jeho preziti?

Podstatné je včas pokácet, a kmen ošetřit proti dokončení vývoje brouka pod kůrou.

Dříve kmen na místě odkornili (i na plachty) a kůru spálili.

Nebo, dokud pod kůrou byly ještě larvy, tak se dřevo odvezlo na pilu, a strom rozřezal. Zbytky stromu s kůrou se rychle likvidovaly, ale někdy jak rychle odřezky vyschly, tak larvy po kůrou zahynuly.

Jenže to bylo v dobách, kdy na venkově bylo víc pracujících, kdy zemědělci práci v lese vítali jako přivýdělek a kdy dřevozpracující pily byly prakticky za "druhými humny".

Proč to vědec zjišťoval....stačilo se zeptat kteréhokoli hajného nebo majitele většího lesa

Vědec samozřejmě moc dobře ví, že tam ten lýkožrout je, že je ho tam hodně. Je celkem logické, že pro další modelaci vývoje je přesná kvantifikace přínosná. Kterýkoli hajný nebo majitel lesa (a taky se o tom dá slušně pochybovat, že kterýkoli) by možná dokázal říct "desetitisíce", ale to je vždy jen odhad. To co provedl vědec, je empirie.

Nejde ty stromy něčím obalit, aby vyletěly ze stromu, ale už ne dál?

určitě - to je to nejjednodušší