Lockheed Electra 10A přistála na strakonickém letišti.

Lockheed Electra 10A přistála na strakonickém letišti. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Electra, s níž Jan Antonín Baťa obletěl svět, přistála ve Strakonicích

  • 2
Hlavním bodem strakonického leteckého dne byl přílet stroje Lockheed Electra 10A, který patřil Janu Antonínu Baťovi. Kromě Electry si lidé mohli prohlédnout například repliku trojplošníku, kterým létal za první světové války Rudý baron Manfred von Richthofen. Nad hlavami jim přeletěl i JAS 39 Gripen.

Lidé upírají oči k polojasnému nebi. Vtom se ozve nadšené zvolání: „Už ji vidím!“ Je sobota 14 hodin a na nebi krouží slavný Lockheed Electra 10A, který patřil Janu Antonínu Baťovi.

Právě přílet tohoto letadla se stává vrcholem čtvrtého ročníku leteckého dne On air Strakonice. „Do poslední chvíle jsme ani my nevěděli, že tu bude. Electru pilotuje Milan Vacík ze Strakonic a měl osobní zájem ji sem dostat. A my jsme mu za to vděční,“ říká vedoucí strakonického letiště a jeden z organizátorů akce František Přibil.

Krátce po druhé hodině Baťova Electra dosedá za potlesku přihlížejících na zem. Ve slunci se stříbrně třpytí, jako by chtěla dát všem najevo, že je opravdovým klenotem. Kdyby byla člověkem, dnes by byla dámou, u které se už nesluší prozrazovat její věk.

Rodný list - letecké osvědčení, jí byl totiž vydán v roce 1937. Její život by pak připomínal vyprávění emigrantky, která procestovala celý svět a po vážných zdravotních komplikacích se teď na stáří vrátila do své milované země.

Electra totiž létala od roku 1937 do války v Československu. Majitel Jan Antonín Baťa s ní obletěl celý svět. Za války ji Baťova firma prodala kanadskému vojenskému letectvu. Jedenáctkrát pak změnila majitele a skončila u soukromníka v Americe.

Legendární letoun se podařilo v roce 2009 koupit společnosti Letecké muzeum Točná. „První let, to byl pocit, který je těžké popsat. Byl to můj sen, který byl dlouho nesplněný,“ popsal po přistání Václav Bejček, jeden z členů posádky, který řídil renovaci stroje v Americe a Kanadě.

Trvala pět a půl roku, i když původní odhad byl jen dva roky. „Letadlo bylo v hodně zanedbaném stavu. Měnily se některé nosníky napadené korozí. Věci nejsou k sehnání, protože firma přestala vyrábět náhradní díly v roce 1962. Muzeum v Americe nám poskytlo přesné výkresy, podle kterých se dělaly některé věci na míru,“ vyprávěl Václav Bejček.

Baťův Lockheed Electra 10A je dnes jediný ze 148 vyrobených letadel tohoto typu, který létá. Celkově se jich dochovalo jen šest. Že ani přes svůj věk nepatří do starého železa, předvedla stará dáma letos v květnu, kdy přeletěla jako první a jediný Lockheed Electra na světě Atlantik.

„V posádce jsme byli čtyři a dva lidé v doprovodném letadle. Nemá odmrazování, museli jsme mít jistotu, že nevletíme do námrazy a podobně. Na každém letišti jsme si museli nasmlouvat předem sudy benzinu, tankovalo se ručně. Cesta z kanadského Toronta do České republiky byla dlouhá 9 600 kilometrů a trvala celkem deset dní. Ve vzduchu jsme byli dohromady 30 hodin,“ popsal Bejček.