Nová kniha se od Českého Krumlova odvrací do Novohradských hor, na Třeboňsko a také do oblasti České Kanady.
Lakosil podklady pro ni zkoumal několik let. Navštívil řadu míst z archivních fotografií a hledal stopy, které zůstaly stále patrné v terénu. Prolistoval tisíce stránek dokumentů, jež v Německu na sklonku 2. světové války ukořistila americká a sovětská armáda.
Fotogalerie |
„Až na nejstarší opevnění tu byly stejné stavby jako v jiných částech Šumavy. Řopíky se ale liší v různých detailech, třeba způsobem maskování. Jejich podobu ovlivnilo i umístění v krajině,“ přibližuje badatel.
Podotýká, že na rozdíl od Šumavy se například v České Kanadě ve velkém rozsahu budovaly i protipěchotní a protitankové překážky a polní opevnění. I jejich fotografie jsou součástí nové knihy.
„Dobové záběry opevnění jsou rovněž cenné z toho důvodu, že zachycují původní podobu krajiny a sídel v pásmu opevnění, které se na běžných předválečných fotkách či pohlednicích vyskytují zřídka, nebo vůbec,“ říká Lakosil.
Němci plánovali útok, po Mnichovu o tom zahlazovali stopy
Z dokumentů, které prozkoumal, vyplývá, že Němci v roce 1938 plánovali proti Československu otevřený vojenský útok. Po Mnichovu se ale o těchto plánech snažili důsledně zahladit stopy. Konkrétní rozkazy pro bojové nasazení jednotek wehrmachtu na popisovaném území jižních Čech se tak zřejmě nedochovaly.
„Na základě německých archivních dokumentů se mi ale podařilo identifikovat většinu fotografií. Kromě místopisu i příslušnost německých jednotek nasazených v jižních Čechách nebo jména vyšších německých důstojníků, kteří jsou na fotkách. Plány nasazení německé 12. armády na území jižních Čech v roce 1938 jsou v knihách o Šumavě a jižních Čechách zveřejněny poprvé,“ přiblížil Lakosil.
Závěr knihy se věnuje období studené války a podobě prvních elektrifikovaných zátarasů železné opony z 50. let minulého století.
„Zajímalo mě, jak byly technicky řešeny. Odpověď jsem našel na unikátních panoramatických fotografiích z roku 1966, které pořídila Československá lidová armáda pro potřeby plánované útočné operace do Německa a Rakouska,“ říká badatel.
